Creed III

Michael B. Jordan převzal sérii Creed i režisérsky a navázal tam, kde jeho předchůdci skončili a poradil si i s absencí Sylvestra Stallona, jelikož i třetí Creed dost slušně šlape a ukazuje, že Slye vlastně vůbec nepotřebuje. Dějová linka je samozřejmě, tak trochu vychtěná. Jelikož Creed se musí popasovat s výzvou z minulosti, kterou představuje Jonathan Majors. Herec s velmi našláplou kariéru, kterou ale prakticky ukončilo nedávné obvinění z fyzického napadení. Oba jsou neskutečně nařezaní, akce opět vypadá velmi slušně a všechny potřebné ingredience z předchozích filmů jsou také na místě. U mě je to ale spíše takový zábavný průměr. (05.05.2023)

Michael B. Jordan odkoukal režisérské řemeslo docela poctivě a naservíroval nám překvapivě pod dvě hodiny svižný film, který cca v půlce mírně ztratí tempo, ovšem nejsilnější je přímo v boxérském ringu, kdy mě třetí Creed vyloženě pohltil. Je docela vtipné, že i když víme, jak mohutně se bude nadále rozšiřovat toto univerzum, tak Adonis už pověsil boxérské rukavice na hřebík a děj mi dost připomínal Rockyho 5 s Tommy Gunem (ač jsem ho neviděl přes 10 let). Jonathan Majors je neskutečná mašina, jež opět dokazuje, že i herecky se neztratí (Ač tu nemá moc divácky vděčnou roli váguse) a reálně nevěřím, že by ho MBJ porazil. Stejně jako u dvojky mi chybělo více prostorů pro rodinku Dragových, tady je zas podivná absence Rockyho osoby a myslím si, že by i přes zákulisní tahanice měla série připravit plnohodnotný odchod ze scény. Za mě i do třetice velice povedený film, ač to mou nejoblíbenější dvojku nepřekonalo. (23.03.2023)

Jak je Michael B. Jordan šikovný a nadaný herec, tak je rozpačitý ve své úloze režiséra. Je vidět snaha přijít s nějakými svěžími nápady, ale leckdy je to spíše kontraproduktivní. Pokus obrazově a zvukově vyjádřit samotu boxera v ringu, o kterou se pokouší při finálním souboji, totálně maří jinou snahu – a sice tu o dramatické finále. Změna tempa i atmosféry je sice ozvláštněním, ale ze všeho nejvíce připomíná scénu ze „Spider-Mana: Daleko od domova“, kdy je Peter Parker zajatý v iluzích Mystéria. Dalším neduhem je kvapné ukončování scén. Chybí prostor pro doznění některých situací a některé pro hlavní hrdiny klíčové momenty (např. smrt jedné z důležitých postav) jsou zase trestuhodně odbyté. Stejně tak zamrzí, že Damianův boxerský styl líčený jako zákeřný, založený na snaze zranit soupeře, se ve finálním souboji vůbec neprojeví (ty tři rány pod pás nepočítám). Adonis ani Bianca neprocházejí žádným vývojem, ač se nám to snaží namluvit. Jejich pocity a pohnutky prostě nejsou věrohodné, ač je hrají skvělí herci. Příjemným překvapením jsou ale dvě nové postavy. Creedova dcera Amara je sice další nevyužitou figurou, ale život jí nádherně vdechla šikovná Mila Davis-Kent. Cenu za nejlepšího herce na place by si ale zasloužil Jonathan Majors. Jeho Damian je asi nejvíce živoucí postavou. Hudební složka dává poctu skvostným motivům Billa Contiho. Jeho fanfára zazní jen jednou, ovšem i během té chvíle dokazuje, jak výjimečný soundtrack Conti pro Rockyho napsal. Z boxerského hlediska je snad zajímavý je Damianův neobvyklý kryt. Jinak se dá vlastně konstatovat, že jsou zápasy odbyté. Není divu, že při tom kalupu je „Creed III“ nejkratším filmem série. A po hříchu také nejslabším. Postrádám slibovanou temnotu, uvítal bych Stalloneho sentiment, ale především silnější příběh. /65%/ (11.04.2023)

Šíleně předvídatelný a dějově jednoduchý, ale výborně řemeslně, herečky, i choreograficky zpracovaný film ze série, které jsem bohužel doteď nedal šanci. Nicméně příběh o dvou přátelích, které v určitém okamžiku život rozdělí a následně dá zpět dohromady, akorát tentokrát jako životní nepřátele, je v pohodě přístupný i novému divákovi, jako jsem byl třeba zrovna já. Film jsem si užil po všech stránkách a rád mu nedostatky odpustím. (05.03.2023)

I Krýt 3 se jako obvykle zapomíná krýt a neutěšeně pokračuje v plagiátování Rockyho Negrorockym. Tentokrát se vydal rabovat Rockyho V., a taxi Negrorocky nejprve rohovnicky vypěstuje své nejlepší negroBíeFeFko z mládí v ghettu, to se následně samosebou arogantně urve z negrořetězu, a tak mu musí náš negrohrdina dát pořádně na piču a morálně jej ukotvit, aby zase kluci mohli být negroBíeFeFka. No a já musím připustit, že je to asi ten nejméně otravný Negrorocky ze všech tří, tentokrát se to obešlo i bez úmorného lkaní nad brutálními útrapámi toho stále tolik zotročeného negroživota, jakož i bez ukrutných dělnických mouder dědy Staloneho, který se zjevně na to lopatí mentorování už konečně kompletně vysral, a dokonce se tam už ani nedává za vyučenou žádným privilegovaným a apriori rasistickým zkurveným bílým hubám. Nasraně druhé je zde však gró celých těchto boksopičóz, tedy vlastní vybouchávání palic, tak nějak zcela bez šťávy, emocí, kulantní choreografie, gradace i katarze, a vy po skončení vůbec nemáte chuť vyběhnout ven, potahat po zemi pár klád a pneumatik z traktoru, načež ztřískat nějakého o dvě hlavy menšího a třicet kilo lehčího školáka, jako po Rockym. Prostě si dva mouřenínové suše otřesou míchou, a ta scénáristická kontuze mozku, že takhle přijde negr z ulice, hned ho vezmou do pěstění s nějakým neporazitelným Meksikánem a poté rovnou na Mistrák galaxie v poloretardované váze, tomu taky dvakrát nepřidala. Takže tři, ať nežeru, a počítám, že se dle zavedených pravidel tak za 15 let dočkáme okopčeného vyvrcholení celé série s názvem Krýt Bambula, ve kterém senilní a atrofovaný Míša Jordán ukousne ucho nějaké dvacetileté a o třicet kilo těžší gorile. (10.04.2023)