Dny zrady I.

Před pár dny jsem se na tohle Vávrovo dílo podíval podruhé.Pan Vávra je, či byl jistě velmi dobrý režisér, ale byl také velmi dobrý gymnasta.A to jak v etické, tak v názorové, či postojové oblasti.Na jedné straně je tak silný film jako Kladivo na čarodejnice, a na druhé straně tenhle film.Snůška historických faktů, pseudofaktů, konfabulací, představ a tužeb. Kdo byl zadavatelem tohoto filmu je jasné.Příšerné selhání států na západ od našich západních hranic, které je nepopiratelným historickým faktem tu ale nepřekřičí bláboly jako například, že SSSR nám pomůže, když o to požádáme. No chtěl bych vidět, jako se do naší země valí transporty sovětských vojáků a techniky, když v té době naše země vůbec se SSSR nehraničila.Shora to bylo beckovské Polsko, zespodu pak polofašistické Rumunsko. Takže kudy by sem strýček Joe poslal svoje tanky? Hm?To snad ví jen čert a Josef sám!! Národní semknutost a cítění tady je tady vystiženo typicky česky a přesně.Je to ten fenomén blanických rytířů, který jsme prokázali, či vyjevili v r. 68 podruhé.Ale vždy jsme dokázali zdevalvovat, či posrat to, co jsme dávali najevo.To je jeden z odporných rysů české povahy.Přišli Němci a my heilovali.Nicméně přežili jsme Němce.Přišli Rusové a my volali ať žije SSSR.No to je paráda!! No a nakonec jsme zvonili klíčky na václaváku! Jak se praví v Ostře sledovaných vlacích.Češi jsou smějící se bestie.Adolf Hitler na naši adresu jednou pravil, že Češi jsou jako cyklista.Nahoře se hrbí a dole šlape....Ale vůči komu vlastně??? Co??? Vávra byl dobrý režisér.My nejsme dobrý národ ! Nebo je tomu naopak? Co??? A (04.02.2012)

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím.... (25.09.2010)

Achich ouvej...Gunnar Möller stvárnil Ádu až komediálně.Některé jeho posunky jsou tak groteskní že jsem se nebránil výbuchům dusivého smíchu....a to že mě hned tak něco nerozesměje.Složité projednávání československého problému bylo únavnou záležitostí i pro mne.A když už přišla nějaká ta bojová akcička nebylo skoro nic vidět.Nevím jestli byl záměr natáčet většinu pohraničních nepokojů za noci husté tak že by se dala krájet.Ale přesto ta pasáž s povražděním četnictva mě vzala.Když pak u konce postřílela skupina českých vojáků bandu Freikorpsu z lehkých kulometů...měl jsem konečně pocit vlastenecké hrdosti.... (30.06.2008)

Dny zrady smrdí a jsou ukázkou tehdejší mistrné propagandy  a manipulace, o tom žádná. Dnešní optikou nám tyto postupy mohou přijít naivní až směšné, nicméně málokdo se dokáže rozpomenout na dobu před rokem 1989 tak, aby zcela vymazal přítomnost a její výdobytky, od té pravé a dobré svobody slova až k informativnímu Bábelu, kdy jeden názor může mít desatero významů, kontextů a argumentů proti.  Tehdy stačil jeden rozzlobený Krampol, který pronese památnou větu:  "Všechny co to zavinili, musíme vyhnat, všechny do jednoho!"   A bylo vymalováno.   Epopej o II. světové válce režiséra Vávry se tváří (a dost často díkybohu i je)  jako věrně historické svědectví o událostech, které navždy poznamenaly  nejen naší republiku. První část, rozdělená na dva díly, se podrobně věnuje událostem předcházejícím Mnichovské dohodě, na kterou nelze z žádného úhlu pohledu nahlížet jako na něco jiného, než jako na zradu vůči naší zemi,  za kterou rozhodně nestála snaha udržet světový mír, ale jen neschopnost evropských mocností dostát své vlastní zodpovědnosti a principům, na kterých údajně stavěly svůj řád.  Ale zpět k filmu. De facto dokumentární vyznění s vynikajícími maskami a, třeba v případě Hitlera až démonicky, skvělými hereckými výkony, kde jsem měl pocit, že koukám na skutečné historické postavy ostře  kontrastují  s dobově naivním pojetím proletariátu a představitelů KSČ či Sovětského svazu, kteří vystupují jako křišťálově čisté charaktery bez jediné chybičky a Němců, kteří jsou bez výjimky podání jako nemyslící stádo odporných zrůd.  Nicméně drobné vsuvky ze života v naší zemi mají i svou nezpochybnitelnou sílu, anžto mnohdy čpí nečesanou syrovostí, zejména přepadení četnické stanice henleinovci  je velmi působivé. Pětihvězdí pak nehodlám udělit jen z hlediska vyššího principu mravního, myslím si totiž, že by na něj nemělo býti zapomínáno ani v dobách dočasné svobody... (19.09.2023)

Nejdříve bych chtěl „poděkovat“ komunistům za podstatné pokurvení, jinak možná jednoho z nejlepších velkofilmů v dějinách cs. kinematografie. Dále bych chtěl stejným způsobem „poděkovat“ Francii a Velké Británii za to, že 29. září 1938 ukázali, ve které části těla mají osud Českolovenska. Já jen pevně doufám, že se jako Čech nikdy nedožiju toho, aby vláda mojí země způsobila svým rozhodnutím tak velký ponížený jinýmu národu a současně dala zelenou jednomu z největších terorů v dějinách této planety, tak jako to způsobily vlády Francie a Velké Británie nám i celému světu. Hodnotit film Otakara Vávry, Dny zrady, není ani trošku jednoduchý. Na jedný straně film umí dokonale vybudit emoce. Scénu, kdy Henleinovci chytí českou holkou svážou jí, pak jí nadávaj, plivou na ní a mlatí jí, jsem prožíval velmi silně. Ne, necítil jsem při ní nenávist k Henleinovcům, ty si nezaslouží ani tenhle pocit, ale prožíval jsem to obrovské ponížení mých spoluobčanů v pohraničí, kteří tohle museli snášet ve vlastní zemi bez náznaku obrany. Z filmu je doslova cítit ten obrovský mrak zloby a nenávisti, kterej se pomalu, ale jistě stahoval nad osudem mojí země. Navíc vynikající práci odvedl hudební skladatel Zdeněk Liška. Bohužel film má i druhou, nechutnou stranu. Míra propagandy a překrucování faktů je ve filmu opravdu hodně velká a zcela nahrává komunistickým grázlům. Chování vraha Gottwalda působilo úplně směšně až parodicky. A vůbec nejhorší byla věta „Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ Ta ve filmu zaznívala v pravidelných dvacetiminutových intervalech s přesností švýcarských hodinek. Vždycky když zazněla, tak jsem si vybavil jak Sovětský svaz „pomohl“ Polsku, pobaltským republikám nebo Finsku, který by mohlo o Mainilským incidentu mluvit dlouhý hodiny a chtělo se mě z představy podobné "pomoci" Sovětského svazu nám, blejt. K dovršení všeho jsem byl ve tři hodinu ráno vzbuzen a nade mnou ustaraná tvář babičky říkala „Pavle, co to křičíš ze spaní, Sovětský svaz už nám nepomůže, vždyť už neexistuje.“ To jsem, ale bábince vrátil hned druhý den, když celá nešťastná četla dopis od ČEZu, že už nám opět zdražují elektřinu, mrkl jsem na babču a řekl „Babi neboj, Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ A jak jsem tohle všechno dal dohromady a došel k hodnocení ? Vzal jsem z filmu všechnu tu komunistickou propagandu a vyrazil jsem jí z odpadem na světlo boží, jenže pořád mě zůstal velkej kus dokonalý filmařiny a emocí, který prostě odpadem nedokážu jen tak sestřelit. Tohle jsou moje nejtěžší tři hvězdičky, které jsem tady kdy dal a platí pro oba díly, které jsme viděl v jednom celku. (23.01.2010)