Hříšní lidé města pražského

Letitý český komplex, vylučující možnost vzniku kvalitní původní detektivky (chcete-li krimi, thrilleru, gangsterky, akčního filmu; dobrá detektivka z toho všeho má v sobě kousek a zpravidla cosi nevyslovitelného navíc k tomu), byl již před drahnou dobou překonán. Literární Markova předloha umožnila vznik atraktivního, skutečně divácky vděčného a přitom umělecky suverénního seriálu, který v požehnané době svého vzniku - byla to zlatá léta šedesátá a jejich vrchol, legendární Pražské jaro - přinesl jakoby mimochodem nevratný průlom do čínské zdi mlčení, lží a polopravd o prvorepublikovém Československu a jeho hlavním městě Praze. Jakoby důvěrně sousedská atmosféra pražské galérky a její servisní kontaktní organizace - pražské kriminální policie - vedle čtyř hlavních postav, ztvárněných dnes již bez výjimky mrtvými velikány našeho hraného filmu Marvanem, Bláhou, Vinklářem a Filipovským, v jehož případě to byla role životní navazující vlastně bezprostředně na jeho nezapomenutelný cruchotovský dabing, umožnily další příležitosti pro podstatnou část tehdejší české herecké thálie: Bohdalovou, Zímu, Brzobohatého, Kopeckého, Lipského, Prachaře, Kodeta, Zelenohorskou, Zázvorkovou a k tomu nádavkem přidaly přesvědčivou drobnokresbu všech vrstev tehdejší prvorepublikové společnosti. Aniž upadali do sentimentální nostalgie, dokázali HŘÍŠNÍ LIDÉ a jejich hlavní tvůrcové - režisér a spluscénárista Jiří Sequens s dalším scénáristou Jiřím Markem - podat nezkreslený obraz vysoké profesionální i lidské úrovně klíčových osobností i ostatních pracovníků tehdejší kriminální policie. Vzoru, ze kterého posléze po celou komunistickou éru žila i kriminalitou se zabývající část policie jiné - VB SNB. Nezapomenutelná vzpomínka na kruté zločiny, nápadité zápletky i až idylicky působící evokovanou provorepublikovou společnost v nás zůstává, ať už jsme pamětníky tohoto pozoruhodného členitého díla, nebo naopak jeho prvními, dychtivě nadšenými fanoušky objevujícími krok za krokem tuto klasickou, osvědčenou ameriku našeho národního filmového dědictví. (01.01.2008)

Absolútne dokonalá atmosféra starej Prahy a jej Genia loci. Možno najlepší kriminálny seriál, aký bol v našich končinách kedy natočený. Lenže rovnako, ako v každom seriály (aj v Colombovi), sú proste niektoré diely slabšie a niektoré zločiny menej zaujímavé. To je ale vec vkusu a úlohou tvorcov je zaujať čo najväčší počet televíznych divákov, takže to nepovažujem vlastne ani za zápor. Seriál sa nevyhýba humoru, čo jeho výrazné plus a najpádnejší dôvod, prečo je neopozerateľný. (13.08.2012)

Jedinečný detektivní seriál ze staré Prahy. Už jen úvodní výstřel "do diváků" a nezapomenutelná melodie Zdeňka Lišky je kultovní. A co teprve mordparta ze štyrky, pánové Bouše, Brůžek a Mrázek pod vedením laskavého i drsného rady Vacátka? To jsou nezapomenutelné ikony českého filmu a seriálové tvorby. U dílu Kaprova smrt se zasmějete, u dílu, kdy Mrázek vyšetřuje na dráze starý případ vraždy zase pořádně zamrazí, prostě jedinečná podívaná. (14.10.2006)

Ačkoliv pánové Sequens a Marek byli komunisté jak řemen, nutno přiznat, že tohle uměli - v podstatě dobová rekonstrukce tehdejších kriminálních případů vychází velmi dobře, i proto, že Sequens natáčel co nejvíce na autentických místech, jež třeba hned po natáčení padla za oběť socialistické výstavbě (zdravíme do Holešovic!). Velmi dobří herci, zajímavé případy, některé dnes již kultovní scény. (30.10.2014)

panelákové nedělní dopoledne plné dětské deprese. a smrad cibule z kuchyně. ještě vynýst bordel do kontejneru. ne po schodech, přes jeho odpornost pojedu pochcaným výtahem. ty tři patra se to dá. snad se tuhle neděli zase dožiju oběda. léto v prdeli. co víc než ta vlezlá melodie z televize, pod kterou si vždy vybavím tyto dny pouště. stejně na mě působí i Cirkus Humberto. totálně nepříjemné věci! (25.02.2007)