Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Emil SirotekHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Nagyová Pulm, Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Vladimír Dlouhý, Jiří Lábus, Dáda Patrasová, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Jiří Sovák (více)Epizody(13)
-
Jak pan Majer našel zvoneček (E01)
-
Rumburakova pomsta (E02)
-
Petr a princezna (E03)
-
Jezevčík Karel Majer (E04)
-
Arabela na útěku (E05)
-
Petrovo zmizení (E06)
-
Pohádky jdou do sběru (E07)
-
Jeníček a Mařenka (E08)
-
Civilizace si žádá své (E09)
-
Rumburakova velká šance (E10)
-
Příliš mnoho generálů (E11)
-
Hrdlička zasahuje (E12)
-
Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí (E13)
Obsahy(1)
Někdy stačí zazvonit zvonečkem a pohádky je konec. Jenže někdy je to právě naopak... V říši lidí se setkáváme s rodinou Majerových, kde se pan Majer živí jako vypravěč pohádek na dobrou noc. Jednoho dne najde pan Majer kouzelný zvoneček, který jeho rodinu spojí s Říší pohádek, kde vládne hodný král Hyacint se dvěma dcerami - Arabelou a Xénií. Je zde i zlý kouzelník II. kategorie Rumburak, který chce celou Říši pohádek získat jen a jen pro sebe, a hodlá pro to udělat vše. Ale nebyl by to správný pohádkový seriál, aby vše dobře nedopadlo. (Česká televize)
(více)Recenze (486)
Kouzelný pohádkový seriál. Sice malinko zestárnul a očima dospělého už tak kouzelný není, ale to se mu dá odpustit. Zvláště ve srovnání s hrůzným pokusem o pokračování. Potěší široké obsazení - i v několikavětých štěcích se objeví známí herci (třeba Sv. Beneš jako ředitel hotelu, M. Neděla jako generál, V. Jandák jako tysikář), naopak pobaví úspornost v kostýmech - např. Arabela si na celý seriál vystačí se dvěma (!), jeden pohádkový a jeden v reálném světě, totéž královna (nepočítáme-li samozřejmě převlek hrdličky, ve kterém stráví většinu času) a vlastně i král (kdybychom tedy nepočítali pracovní a internační přidělené oděvy). ()
Svého času pro mě existovali dva skutečné světy. Ten náš šedý nudný a hlavně bez kouzel, ale ten druhý otevíral mojí fantazii. Nebyl žádný Harry Potter, Spiderman,Batman ani jiný hrdina nebo kouzelník. Byl tady pan Sovák, Lábus, Brodský a další nezapomenutelní herci, kteří mi dovolili alespoň na okamžik uvěřit pohádkám a udělala ze mně slušného a milého chlapce. No dobře tak polovina je pravda, ale i tak je to neskutečné, jak skvělé časy to byly. Český zlatý seriál. ()
V dětství jsem to miloval, a když jsem dostal po letech chuť si to připomenout, opět mě to hodně bavilo - většina dílů je strašná sranda, má to dokonalé obsazení, a těch 13 půlhodinových epizod uteče jako nic, takže to jde dát v pohodě za víkend (něco jiného to samozřejmě bylo tehdy, když si člověk na každou epizodu musel týden počkat, než ji televize odvysílala, což znamenalo čekání téměř nesnesitelné). A přestože je fajn, že to není nijak poplatné době, spousta věcí tam musí dnešního diváka přesto zarazit. Pozoruhodná je například skutečnost, že většina mužských postav seriálu je až šokujícím způsobem pasivní, neschopná jakékoli akce a dokonale smířená s osudem (zcela to platí o totálně bezradném králi Hyacintovi, krajně submisivním čertu Blekotovi a princi Willibaldovi, a z velké míry též o panu Majerovi a jeho synovi Petrovi, který tu hlavu na popravčí špalek už snad ochotněji ani položit nemohl), zatímco ženské postavy zde mají navrch a to ony jsou hlavními hybatelkami děje (Arabela, Xenie, královna, čarodějnice, paní Müllerová ad.). Jsem skoro v pokušení věřit, že stopy Arabely skutečně vedou až k francouzské komiksové legendě z 60. let, Barbarelle (jak ostatně Arabelu nazývá zloděj Fousek), což je myšlenka, na kterou jsem ostatně narazil v českém vydání tohoto komiksu. Co je na seriálu také velice zvláštní, je spousta momentů, které nedávají zdánlivě vůbec smysl - například náhlé zchudnutí Majerů, kteří sice žijí ve velké vile, ale jakmile je zloděj Fousek okrade o pár obleků a koberců, nemají náhle ani na rohlíky (?!), velké otázky také vzbuzuje kouzelný prsten, která sice například umožňuje měnit podobu lidí, ale přesto jim zůstává původní hlas nebo bradavice na tváři, takže se člověk zmateně diví, jak to s tou zdánlivou všemocností prstenu vlastně bylo (protože pokud by dokázal skutečně splnit jakékoli přání, stačilo by, aby si kupříkladu pan Vigo už na začátku přál, aby byl Rumburak hodný, mrtvý, změněný v kámen, prostě něco takového, a veškeré problémy by byly vyřešeny). Nelogické je i neustálé přemísťování různých postav mezi říší lidí a pohádek, kdy často není jasné, jak se tam která postava dostala (pouze u vodníka je řečeno, že našel cestu pod vodou), a silně otravné mi přišly postavy dětí - Jeníčka a Mařenky, a zvláště ta Mařenka mi přišla zcela nesnesitelná, neboť ona je něco jako dětská verze paní Müllerové, tedy ženy posedlé myšlenkou sňatku, bez něhož nemá její život smysl a teprve po boku mužského protějšku dosahuje svého životního cíle, o čemž se Mařenka marně snaží Jeníčka přesvědčit, zatímco dospělá paní Müllerová užene nakonec za manžela čerta, a může se pak následně kamarádkám v televizi chlubit, že se provdala a s manželem žije na "hrádku, nic velkého, asi 20 místností, sálečků, zařízení stylové, oblečení stylové, a na jaře si postavíme bazén a saunu" - to mi přišlo skutečně vrcholně odpudivé a nevtipné. Naopak Rumburak v ženských šatech a s parukou, který se jí ptal, kde je jeho Blekota, u mě vyvolával záchvaty smíchu, a jeho herecké ztvárnění Rumburaka je celkově úchvatné. V seriálu se dokonce objeví ekologické motivy, což je vzhledem k době vzniku obdivuhodné, a obecně na něj už dnes jde pohlížet v první řadě jako na dokonalé retro, které zachycuje spoustu známých míst, která už dnes vypadají jinak, stejně jako dobová auta, oblečení, účesy a podobně, včetně celé řady čs. hereckých legend, které už nežijí, nebo jsou z nich zasloužili kmeti. Jestlipak si Arabela udrží popularitu i za takových 100 let? Velmi bych jí to přál. () (méně) (více)
Krásná princezna, jejíž vzdělání skončilo u skoňování podsatných jmen, odloží diadém a princeznovské šaty, aby v legínách a košili mohla v rodině muže, se kterým si je aspoň o čem povídat, čarovat podle kuchařky "Vaříme zdravě, chutně, hospodárně". Tu kuchařku máme doma taky, ten diadém mě fascinoval víc než kouzelný prsten. Asi to bude tím, že vařit umím i bez prstenu. Ale ten kouzelný plášť, to bych si chtěla zkusit. Na výstavě jak se obléká pohádka jsem si na něj mohla aspoň sáhnout. ()
Pohádkový seriál, který spousta lidí žrala a žere dodnes, ale na druhé straně je nutno přiznat, že u nás byla natočena spousta a spousta daleko lepších pohádek. Ten seriál vlastně ani není tak pohádkový, jako spíš rodinný, protože je tam spousta scén, které pochopí jenom dospělí. Právě širokým záběrem diváka, pro kterého je tento seriál určený spolu se skvělým hereckým obsazením a hereckými výkony, je zřejmě daná jeho popularita. Jinak samotný námět, který je postaven téměř na parodování všech možných pohádek a světa pohádek vůbec, nic moc. Občas až trochu násilně slepované a poskládané. Pro mě nakonec celkem slušný průměr. ()
Galerie (484)
Photo © Česká televize / Jitka Bylinská
Zajímavosti (77)
- Jana Nagyová si ako jedinú rekvizitu zo seriálu odniesla svoju fotku v životnej veľkosti, ktorá zdobila stenu v Petrovej (Vladimír Dlouhý) izbe. Fotka bola celé roky zrolovaná a s herečkou len cestovala z domácnosti do domácnosti, keďže sa často sťahovala. O mnoho rokov neskôr prejavil záujem o fotografiu zberateľ, s ktorým sa dohodla, že mu ju venuje. Doma ju však čakalo nepríjemné prekvapenie, jej manžel nevediac, čo zrolovaný plagát skrýva, robil doma veľké poriadky a asi po 20tich rokoch zrolovanú fotografiu len tak vyhodil. (matthew.17)
- Představitelé Honzíka a Mařenky se vůbec nemuseli učit text. Režisér jim vždy před natáčením řekl, o čem to bude a nechal to na nich, aby to řekli po svém. (cariada)
- Keď majú Honzík a Mařenka v 7. diele seriálu hodinu klavíra, učiteľka pani Millerová (Iva Janžurová) ich upozorňuje na nesprávne zahranú notu slovami: „Tak dost, tam je "cis" a ne "c"!“ V skutočnosti ale zaznel falošný tón "fis" namiesto správneho "f". (Fanda_Jary)
Reklama