Ako sa budia princezné
Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
František UldrichHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jiří Sovák, Milena Dvorská, Marie Horáková, Jan Hrušínský, Jan Kraus, Vladimír Menšík, František Filipovský, Stella Zázvorková, Oldřich Velen (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)
(více)Recenze (383)
(7/10). Stará, dobrá a známá pohádka plná vtipných scén. Hlavním plusem je jako u většiny filmů Vladimír Menšík, který tady vytvořil legendární hlášku. "Osobo?? Jakto, že tady nespíš??" A scéna s dobýváním se do hradu skrz trní je prostě parádní a napínavá. ()
Klasická česká pohádka Pražského jara a zlatých let šedesátých vůbec, chtělo by se zvolat i dodat při četbě jednovětých, jednoznačně černobíle hodnotících soudů. Nástup civilních, vnějškově i niterně ve svých projevech odpatetizovaných hrdinů, reagujících na v tomto - a nejen v tomto ohledu - přepjatě sentimentální padesátá léta, se projevil i zde. Hravost dívčího Růženčina mládí, skvěle pojednaného Bohumilou Zelenkovou, úsilí chránit a zachránit nevinné mládí, které se provinilo již pouhým faktem svého bytí, to všechno jsou posuny, které tomuto klasickému dílu vtiskují nenapodobitelně neopakovatelnou tvář. Fakt, že v našich pohádkách předlistopadu až na výjimky hráli přední čeští herci a angažovali se v nich i nejlepší režiséři pomyslného "velkého" umění, byl dalším z činitelů opravňujících mluvit o světově proslulé české (československé) škole dětské a mládežnické tvorby. Zlínský festival, pozoruhodný unikát své doby - a chválabohu i naši současnosti - buď nejen mně svědkem. Ale teď už mě omluvte - ta hora keřoví vonícího nezaměnitelnou vůní už na dálku mě volá. Proč? No přece ... ()
Tak tohle jsem měl moc rád. Nevím sice jak by se mi to líbilo dneska, ale v době když jsem tento film na kazetě přetáčel minimálně dvakrát do měsíce byl pro mě Vladimír Menšík v roli sluhy naprosto neodolatelný a vtipný. Ať už učí prince plavat, okrádá spící o jídlo, zápasí v Janem Krausem v roli neschopného princeznina nápadníka, nebo když je nešťastný že se zase nenají, vždycky okouzlující. ()
Krásná pohádka o šípkové Růžence. Určitě by každý chtěl být princem a jít vzbudit šípkovou Růženku. Tato pohádka má kouzelnou pohádkovou atmosféru a dokáže člověka přinutit přemýšlet o tom, jestli přeci jen nějaký pohádkový svět existuje. Doufám, že některá z našich televizí se probudí a zreprízuje tuto pohádku, místo těch USA nesmyslů včetně Pokémonů atd. ()
Pěkná tradiční česká pohádka tak, jak jsme na ni byli od padesátých let zvyklí. Dobré herecké výkony v čele s hereckými veličinami Menšíkem či Sovákem, mladičký a tak trochu neustále rozmrzelý Hrušínský a až úsměvná snaha o překonání prokletí. Je až s podivem, že se podařilo na celovečerní stopáž roztáhnout tak jednoduchou pohádku jakou je právě tato o Šípkové Růžence. Hudba: Karel Svoboda ()
Galerie (20)
Zajímavosti (29)
- Herec Jan Hrušínský v roli prince Jaroslava utrpěl během natáčení vlastní vinou zlomeninu stehenní kosti. Po jednom natáčecím dnu byl ubytovaný společně s hercem Janem Krausem a představitelkou Růženky Marií Horákovou v hotelu v Telči, kde všichni tři měli shodou okolností pokoje hned vedle sebe, příčemž Marie Horáková jej měla mezi pokojem Jana Hrušínského a Jana Krause. Oba Janové se tehdy dohodli, že Marii překvapí a že k ní do pokoje vlezou po římse, jenomže s Janem Hrušínským se římsa utrhla, on proletěl skleněnou tabulí okénka od restaurace, která byla přidružená k hotelu, a spadl na výčep mezi stoly. Paradoxní bylo, že před několika málo minutami prý Jan Hrušínský z téže restaurace odešel do svého hotelového pokoje. (Lynette)
- Role sluhy Matěje byla Vladimíru Menšíkovi psána na tělo. Scenáristka Bohumila Zelenková měla od Václava Vorlíčka příslib, že obsadí právě tohoto herce. (Jirka_Šč)
- Místnost, ve které je princ Jaroslav (Jan Hrušínský) vězněný, a ze které utíká po laně oknem, je tzv. Erbovní sál se stěnami pokrytými pozdně renesanční nástěnnou freskou sedmi stovek erbů, jejíž předlohou byla pravděpodobně Kronika Kostnického koncilu. Erbovní sál najdeme na pozdně gotickém hradě Roštejn. (MTHRFCKR)
Reklama