Halloween

Věčná a nezapomenutelná klasika žánru "slasher movies", prostě vyvražďovaček. Hudba Johna Carpentera, režie Johna Carpentera, Dr. Loomis Donalda Pleasance, Laurie Strodeová hraná Jamie Lee Curtisovou a všudypřítomný, nemluvný, nikdy neběhající Michael se svojí posmrtnou maskou....děsivé napětí a extáze v jednom, už navždy. (14.04.2003)

Immortal Mike zcela poprvé, a pro mne - jakožto diváka, zmlasaného moderními horory - bohužel i dost nevýrazně. Živě vidím ony vyděšené slečny tehdá v přítmí kinosálu, jak svým partnerům drtí prstní kůstky: vidět to před dvaceti lety, mám naděláno úplně stejně. Doplnil jsem si tedy trestuhodnou filmovou mezeru, užil si znepokojující klavírní linky a ječák středoškolačky Curtis, a jde se dál... just like that (můžete začít řvát, že jsem nedocenil precizní režii a atmosféru). (01.04.2014)

Opět horor s výbornou atmosférou, kterej nastartoval pěkně dlouhou sérii o Halloweenu, ale na muj vkus to je příliš málo krvavý a fakt strašně málo zabíjení, v tomhle díle je Myers nějakej slabej, krom toho děj se pořádně rozjede asi až po hodině a jelikož má celej film hodinu a půl, tak moc času pak už nezbejvá a je to znát, právě na tom vraždění Myerse, kdy skoro nic nestihne. Rozhodně mam daleko radší jedničky od Freddyho a Jasona, ale tenhle horor určitě taky za skouknutí stojí, jen holt neni tak drsnej, jak já mam rád. Ale jak řikám oproti vraždění ma zase skvělou atmosféru (12.08.2007)

Klasika, ale slabší než Věc, o dost. Což mě přivádí na otázku, jak je možné vidět v televizi na kterou se Jamiee L. Curtis dívá, film The Thing (je to začátek původní verze, ne remaku, který si John za pár let natočil:)). Legenda, která mě minula obloukem, možná tomu pomohl křik, možná něco jiného, ale přesto asi nikdy nepochopím, co na tom všichni vidí. Jamie Lee Curtis mě asi ve svém nízkém věku nedokáže pořádně zaujmout... (20.06.2004)

Zpočátku do toho Carpenter vlétne doslova po hlavě a bez většího otálení se vrhne do napínavého divadla s mordovacími mezihrami. Jenomže tak, jak zpočátku našlápne ve všech směrech bohužel v polovině sundá nohu z plynu a se zvolněným tempem přijde i neodbytný pocit, že to co by mělo být původně napínavé (a jako, že by opravdu bylo) začne být nudné. Jakkoliv je totiž absence děje omluvitelná hlavně v případě mistrné formální hry, zde to Carpenter neuhlídal. Být alespoň trochu lepšího spádu scén, absolutní hodnocení by nebyl problém. Takhle zůstane lehce nedotažený mistrův pokus o dokonalou vyvražďovačku s jedním z nejtajemnějších a nejpsychopatičtějších zabijáků kinematografie, jemuž lze při relativní divácké zvrhlosti a s přihlédnutím k hereckému umění některých přítomných i fandit. (26.12.2005)