Příběh Tarzana, pána opic
Greystoke: The Legend of Tarzan, Lord of the Apes
Režie:
Hugh HudsonKamera:
John AlcottHudba:
John ScottHrají:
Christopher Lambert, Ian Holm, James Fox, Ralph Richardson, Andie MacDowell, Cheryl Campbell, Ian Charleson, Nigel Davenport, Nicholas Farrell (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý anglický lord se svou ženou se po tragickém ztroskotání lodi zachrání na neobydleném pobřeží Afriky. Postaví si nouzové přístřeší a čekají na příležitost k záchraně. Krátce poté, co se jim narodí syn, však oba zahynou. Osiřelé dítě objeví opice a jedna ze samic, která právě přišla o své mládě, se chlapce ujme a vychová ho jako opici. Zpočátku odstrkované "holé mládě" se však jako dospělé stane vůdcem opičí smečky. A právě v této funkci se jednoho dne setká s člověkem, belgickým kapitánem D'Arnotem, který je v Africe na vědecké expedici, a kterého Tarzan zachrání před nepřátelskými domorodci. Překvapený kapitán ho naučí mluvit a když podle důkazů a dokladů, které najde v opuštěné chatrči pochopí, že jeho tajemný zachránce je ve skutečnosti anglickým aristokratem a dědicem značného rodinného jmění, přesvědčí ho, aby s ním odjel do Anglie. Tarzan je představen anglické smetánce jako John Clayton a na svém panství se setká nejen se svým strýcem, ale také s jeho americkou schovankou Jane, do které se zamiluje. Přestože také ona jeho city opětuje, necítí se muž v prostředí svázaném přísnými pravidly, společenskými zvyky a upjatou morálkou dobře. Zlomem se stane setkání se zajatým opičákem, který byl členem jeho tlupy. John Clayton se opět stává Tarzanem, který touží po jediném. Volnosti a návratu do hlubin africké džungle. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (226)
Není vlastně co proti tomu namítat. Všechno je podřízeno natočit poctu staré původní verzi. Práce se zvířaty parádní, polovina filmu prakticky bez dialogů (lidské řeči). Povedlo se zachytit ducha knížky, myslím. Jediný problém je, že mne Tarzan nikdy moc neoslovil. Tak dávám 70%, pro fanoušky určitě o 20% přidat. ()
Když jsem jako dítě objevila ve staré knihovně několik svazků Tarzana od Edgara Rice Burroughse vydaných v roce 1937, byl to můj největší čtenářský zážitek. Četla jsem je stále dokola a celé pasáže jsem znala zpaměti. Žádný starý film s Johnnym Weissmullerem nebo Lexem Barkerem jsem neviděla, tak o to víc jsem se těšila na filmovou premiéru tohoto dobrodružného snímku v létě 1985. Zdržela jsem se u kamarádky, ujel mi spoj a tak jsem přímo z nádraží spěchala s velkou nedočkavostí do letního kina, a to bez patřičného protidešťového vybavení a s králíkem ve velké kabeli. Byla jsem šťastná, že jsem to stihla, ale ne dlouho. Přihnala se bouřka, větvemi stromů cloumal vítr, blesky se křižovaly, lilo jako z konve a to jak na plátně, tak i ve skutečnosti. To nebyl zážitek ve 3D ale nejmíň v 5D, dokonalá iluze se vším všudy. Promokla jsem já i králík v kabeli u mých nohou, ale vydržela jsem až do konce. Nadšení se nekonalo, naopak přišlo velké zklamání. Takhle jsem si příběh, který jsem tak milovala z knížek, nepředstavovala. Christopher Lambert neodpovídal mé představě plavovlasého poloboha. Film byl na rozdíl od knihy velmi depresivní, možná blíž realitě, ale daleko od mých snů. Můj dětský hrdina byl někdo úplně jiný. Ani králíka to nebavilo. Od té doby jsem se filmu vyhýbala, až teď jsem se na kousek podívala, ale názor jsem nezměnila. Dobrodružný film ano, Tarzan ne. ()
Poctivý dobrodružný film s poctivou špetkou romantiky, dobrým obsazením i poměrně zajímavým příběhem. Lambert je skutečně synonymum pro Tarzana a kromě něj jsou tady i velká herecká jména, která rozhodně nemají svou slabší chvilku. Klasika, která je naprosto v pohodě koukatelná i dnes. ()
Prvních 20 minut mi uteklo, ale film jsem už kdysi viděl a tak si nehodnocení jen kvůli tomuto malému prohřešku odpustím. Taky, skoro 3-hodinový film, to si člověk stejně jen tak nezopakuje. A byl fajn. Stačí se usadit se, relaxovat a hlavně neočekávat zázraky. Příběh, který jsme tu měli už milionkrát (bez přehánení víc než 20x), všichni ho známe jak své boty, ale ostudu mu tato adaptace rozhodně nedělá. 65% ()
Tak tohle zrovna nebyl můj šálek kávy - darwinovská Anglie se spoustou temných viktoriánských zákoutí a obecně plynul děj příliš pomalu a místy jsem se dost nudil. Kvůli závěrečné myšlence 3*. Spíš se mi ale nelíbilo výtvarné zpracování a částečně téma než smysl filmu. ()
Pouze filmové zpracování literárního kýče, ničím dobré ani průměrné. ()
Lord Clayton se svojí mladou ženou se vydává na plavbu daleko do Afriky. Po cestě je potká bouře, loď ztroskotá a jen on a jeho žena se zachrání. Na neobydleném pobřeží si postaví přístřešek, kde také jeho žena porodí malého chlapce. Brzy poté ale oba zemřou, a chlapce nečeká nic lepšího. Jenže osiřelé dítě objeví opičí smečka, a jedna ze samic se malého chlapce ujme. Po letech se on - člověk stává vedoucím smečky. Jednoho dne se v okolí objeví britská expedice, a chlapce si všimne kapitán D'Arnot, který jej v průběhu dalších měsíců naučí lidskému chování, a přesvědčí k návratu do civilizace ... Od Edgara Rice Burroughse jsem četl téměř všechny jeho knihy (některé i ve slovenštině), takže by se dalo říct, že mi Tarzanův svět nemá co nabídnout. I na tomto v kině jsem byl před mnoha lety v kině (dodnes si pamatuji, jak celé kino rozesmála scéna, kdy si mladý Tarzan uleví na hlavu jedné z opic). Když se na tento film podívám nyní jako mnohem starší (a snad i rozumnější), nenacházím jiných slov než zklamání - jasně, film má takřka 30 let, ale stejně. První polovina ještě jakžtakž jde (až na docela hrozný český (opičí) dabing), ale v druhé polovině jsem se ukrutně nudil, a doufal že i Johna Claytona napadne, že by se měl brzy vrátit do divočiny. Jenže to už přišly i závěrečný titulky a konec. Každopádně role Tarzana je jednou z nejefektnějších (a určitě i nejnáročnějších) Christophera Lamberta - škoda že mu více nepomohl režisér a ostatní herci, a byl na všechno sám... ()
Tato verze tarzana je mi dost sympatičtější už jen proto že hlavní roli výborně stvárnil Christopher Lambert. 60% ()
Nejlepší role Christophera Lamberta, tedy pokud nepočítám Hihglandera. Pro mě asi také nejlepší Tarzan, jakého jsme viděl. Má to náboj. Dokázal jsme se v tomhle filmu s Tarzanem celkem sžít a film mě nenechal úplně chladným. Jeho odchod zpět do džungle jsme pak vnímal jako jeho vykoupení o to těžší, že se musel vzdát ženy, kterou miloval. Doporučuji všem ne jenom romantikům. ()
Tak napřed mě zarazilo chování opic, které se drží kolem ramen, objímají se, hladí, hubičkují, mezi nimi pobíhá Tarzan, který svými skřeky spíš než opici připomíná retardovaného občana - uvědomuju si, jak obtížné je takovou postavu věrohodně zahrát, jiná tarzanovská zpracování neznám, takže nevím, jestli ho někdo ztvárnil lépe, určitě však nepoměrně věrohodněji působilo např. Truffatovo Divoké dítě. Ve druhé fázi si zase Tarzan nějak moc rychle navykl životu v tehdejší civilizované společnosti. Možná filmu křivdím a jiná zpracování jsou horší, ale knižní předloha je úplně někde jinde. ()
Prvá dosť dlhá úvodná časť z pralesa je špičková aj napriek zvláštnym maskám opíc, ktoré často vyzerali ako kríženci viacerých druhov ľudoopov z planéty opíc. Príbeh je naivný, asi podriadený predlohe, ale časť pobytu v civilizácii sa motá dookola okolo toho istého príliš dlhú dobu. Snaha o súlad človeka s prírodou je celkovým hlavným mottom chápaným až príliš dramaticky, čo filmu trochu škodí. ()
Tenhle Tarzan je jen velmi volně na motivy Burroughsova románu. Co jsem v dětství četla jedním dechem mne tady mírně řečeno nudilo, hlavně ta společensko-smetánková část. Pro méně chápavé dostala malá Jane hned na začátku prsten se skarabeem, aby jej potom mohl dospělý Tarzan obdivovat. Na mladinké a malinko baculaté Andie MacDowell. Z anglického venkova skok na ztroskotanou loď pěkně hopem, aby se film neprodražil. Tarzanův otec Jack - jako na Titaniku – skoro by se dalo říci, že plavit se s Jackem znamená jisté ztroskotání. Opice s mrtvým mládětem, v domku plačící dítě – jasné, co bude dál. Tarzanovo dospívání letem světem doslova i do písmene, hlavně na liánách. Smrt matky opice, nález starého domku – a pak už se mílovými kroky blíží civilizace. Tedy loď, mimo jiné s absolutně dokonalým Ianem Holmem na palubě. Civilizace, která jen tak mimochodem zmasakruje stádo opic „Je to jen sport.“ Holm si přesvědčivě vytahuje šíp a stejně přesvědčivý je záběr na pojídání červů, bílkovina jako bílkovina. Hodně dlouho trvá, než si Tarzan poprvé zařve, až po zápase s gorilím samcem, ale bušení do prsou se nedočkáme. Holm učí Tarzana zpívat a posléze i mluvit, začínají ovšem nepochopitelně dost těžkými slovy, břitva a zrcadlo nejsou snadná v češtině ani v angličtině. Stejně jako je snazší pochopit minulost, ale když vás vychovávají jako opici, budoucnost asi není obvyklým termínem. Společenská konverzačka, která následuje, není až tak zajímavá. Snad jen starý pán, když jede na tácu po schodech. Nakonec není Tarzan nikde doma, už ne v džungli, ještě ne na zámku. Vše se zlomí při otevírání nového muzea, kde Tarzan objeví, posléze pustí a nakonec je svědkem zastřelení „opičího“ otce. Nad mrtvou gorilou smutní víc než nad mrtvým dědečkem a jeho návrat do džungle je neodvratný. Bohudíky, že si to Jane rozmyslela. ()
Najkrajsie spracovanie tarzana ()
Udělat z naprosto nereálného a v podstatě neskutečně pitomého námětu, jako je Tarzan(chlapec vychován gorilami..)......tak nádherný film s tak reálným pozitivním dopadem na lidskou duši...nenapadá mě nic srovnatelného. Nedá se zapomenout na dědečkovo "Nikdy neprodávej rodnou půdu." Rovněž na Tarzanův pláč pro otce za otěžemi spřežení. Jeho hrůzu z exponátů v muzeu. Zvířecí a přesto nežné dvoření se Jane. Ani na Holmova distinguovaného Belgičana či poslední svezení se starého pána na podnosu. Nádhera, která činí z ostatních zpracování frašku. 90% ()
Jedna z klasík môjho detstva. Výborný dobrodružný film ako aj skvelá dráma. Najradšej som mal však scény v džungli s opicami, ktoré na mňa vtedy pôsobili maximálne realistycky a nikdy ma vlastne nenapadlo rozmýšlať, či sú to skutočné opice alebo prezlečený ľudia. Aj teraz po troche googlovania sa mi nechce veriť, že sú to všetko len masky a kostými. Skvelá práca, ktorá by si určite zaslúžila oskara. ()
Kdyby mi samotný Lambert nakukal, že se narodil v džungli a za svojí výchovu vděčí opicím, tak bych mu to klidně zbaštil. Tak věrohodně totiž zahrál svojí roli. Film má svoje nesporné kvality, bohužel jen do té doby, než se Tarzan ocitne zpět v civilizované společnosti. Od té chvíle příběh ztrácí dech a už mi to tak kvalitní nepřišlo. První polovina filmu je skvělá, ta druhá mi už přišla slabá. Proto dávám tři hvězdičky, které patří hlavně Lambertovi a to se na scéně objeví až po přibližně čtyřiceti minutách. ()
„To byl můj otec!!“ Otcovská scéna, při které nelze nevzpomenout na Luka Skywalkera a Darth Vadera… Nebo Yentl? "Papa can you hear me?" ()
Tarzanovy příběhy mě nikdy moc nebavily. ()
Dosť smutný film. Nezabudnuteľný Ch. Lambert. 80%. ()
Po debalku s filmem z roku 81 se v Hollywoodu rozhodli natočit novou verzi a vznikl můj oblíbený film. Viděl jsem to mockrát, ale moc už si to nepamatuju, ale pamatuju si, že působivý byl jak Tarzanův život v džungli, tak následný pokud žít v civilizaci. ()
Související novinky
Zemřel herec z Pána prstenů Ian Holm
Ve věku 88 let zemřel britský herec Sir Ian Holm. Diváci jej znají asi nejlépe jako představitele Bilba Pytlíka z fantasy ságy Pán prstenů. Slavný herec se ovšem objevil i ve filmech jako Vetřelec,… (více)
Antonio Banderas prozkoumává jeskyně
Herecký elegán patří již přes 20 let mezi největší španělské hvězdy a nedá se říci, že by se chystal zpomalovat. Propaguje svůj sci-fi film Automata, který má v těchto dnech premiéru v mnoha zemích a… (více)