Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1561 a okouzlující devatenáctiletá Marie Stuartovna se vrací po smrti své matky už jako skotská královna domů do vlasti. Oficiálním státním náboženstvím se zde stalo protestantství, a tak katoličku Marii rodná zem příliš laskavě nevítá. Snaží se ji přinutit, aby přijala novou víru, ale její výchova jí v tom brání. Její soukromé mše vzbuzují značnou nelibost zvlášť u protestantského kněze Knoxe. Marie stojí proti přesile politické i osobní, ale je odhodlána vládnout tak, jak v zemi nevládl nikdo předtím. Zrádců, intrik a spiknutí kolem ní je však příliš mnoho. Roku 1562 se stává zajatkyní anglické královny Alžběty I. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Soudky se střelným prachem, atentáty (respektive pokusy o ně) a jedna rodová linie, to je to, co spojuje oba díly téhle minisérie. Jinak jsou úplně jiné a bohužel se spíše tlučou než aby se doplňovaly a působily celistvým dojmem. Proto je taky nemůžu hodnotit jako jeden dlouhý snímek, ačkoliv jsem se na ně vydržel dívat celé tři hodiny bez přestávky.____Takže tedy díl první bych oznámkoval slabými třemi hvězdami, neboť na film "Marie Stuartovna, královna Skotů" z roku 1971 opravdu nemá (nejvíce mě zamrzelo, že se role lorda Bothwella neujal někdo doopravdy charizmatický). Scénář se navíc nevyvaroval několika zbytečných nepřesností, které zde v komentáři pěkně shrnuje uživatelka elizabeth_ba. Hlavní představitelka Clémence Poésy byla ovšem kouzelná.____Díl druhý pak hodnotím čtyřmi hvězdami, a to hlavně za úžasného, perfektního, dokonalého a já nevím jakého ještě Roberta Carlyla. Samotné prachové spiknutí v podání pánů Catesbyho, Percyho, Fawkse (k nepoznání změněný Michael Fassbender) a spol. se také povedlo a pokud můžu soudit, drželi se autoři historických dokladů jak jen to šlo. Výsledek: Tři a půl hvězdy. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Kto sa chce dozvedieť, prečo vlastne tí Angličania každý rok vystreľujú ohňostroje v Guy Fawkes Night, tu sa dozvie celé pozadie. Inak ide o celkom priemernú historickú drámu, kde druhá časť jasne predčila prvú. Ten rozbeh je slabý a hoci Clémence Poésy je dobrou Máriou Stuartovou, to čo sa deje okolo je slabým popisom dejín. Je to len predohra k druhej časti, k vláde Juraja I. Tu sa silno svojej roly zhosťuje Robert Carlyle a jeho výkon je vrcholom filmu. Inak neznalým doby tu bude dosť ťažké porozumieť, prečo sa vlastne katolíci s anglikánmi tak vyvražďovali a prečo je syn horlivej katolíčky naraz horlivým protestantom. Pomôže len wikipedia. ()

Reklama

HoneyBunny 

všechny recenze uživatele

Další z řady britských historických filmů. Opět záleží hodně na tom, jestli je můžete nebo ne. Rozhodně ale neurazí, navíc si doplníte dějepisné znalosti. Jako bonus tu máte charisma Roberta Carlyla, který hraje tak skvěle, že jeho v podstatě záporné postavě fandíte. Opravdu bych od tohohle herce, kterého si nejvíc spojuju s Do naha! a který rozhodně nepobral moc krásy a tělesného vzrůstu, nečekala, že úchvatně zahraje anglického krále. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Pokud pominu fakt, že Marie Stuartovna se do Skotska vracela ne po smrti matky, ale po smrti manžela, francouzského krále Františka II. z Valois a ač lord Bothwell skutečně sloužil Mariině matce Marii z Guise, tak dost pochybuji, že by byl po čas Mariina života ve Skotsku téměř u všeho, jedná se o celkem fajn film (na to, že byl televizní). Clémence Poésy (mj. Nataša z Vojna a mír) je dost půvabná i na Stuartovnu (jejíž obrazy se mi teda nikdy nelíbily, ale pověsti hovoří, že byla krásná). Lord Bothwell byl, no řekněme, velmi přijatelný (dokonce je mu McKidd trochu podobný :-))); bratr Jakub nádherně intrikánský, podle filmu podněcovaný hezkou ale neplodnou Alžbětou (ve skutečnosti spíš nemohla mít legitimní děti a kdyby měla nelegitimní, někdo by se "postaral" jak o ně a Alžbětu tak o lorda Roberta (se kterým by je pravděpodobně měla) aby je všechny odstranil, což Alžběta, majíc ráda "svou" Anglii i "svého" Roberta (hraběte z Leicesteru) a navíc majíc politický čich, nemohla udělat..., viz téměř všechny Alžbětiny biografie). Výtku mám k tomu, že to bylo příliš ze skotského pohledu (tak nějak mi ti Skotové občas připadali jako staří Čechové, taky byli příliš hrdí a bylo s nimi obtížné vyjít a vyběhnout se sebou tak nějak nenechali). Jako zajímavost přidávám, že skutečný rozhovor, který vedla Marie ohledně Alžbětiny krásy proběhl s anglickým vyslancem přibližně takto: ...Marie zrovna obdržela Alžbětin portrét a zeptala se: "Nakolik se podobá její krásné tváři?", na což jí Randoph odpověděl, že jak doufá, zanedlouho to bude moci posoudit sama a nalezne mnohem větší dokonalost, než jakou je schopno znázornit lidské umění", ve filmu byl zaměněn s diskusí, kterou ve skutečnosti nevedla Marie ale Alžběta s vyslancem Melvilem ohledně toho, která z královen je krásnější... Oč byl první díl povedenější, tak o to byl druhý horší. Odehrával se v době, kdy mě Anglie už nezajímá a ukazuje se v ní, že ač „Pulcher vultus saepe est non imago pulchrae animae“ (krásný obličej často není obrazem krásné duše), tak za pokřiveným zevnějškem se může skrývat i pokřivený charakter. Bylo až s podivem, že něco takového mohli zplodit krásná Marie Stuartovna a vyhlášený fešák lord Darnley... (podle filmu to pravděpodobně šlo vysvětlit tím, že lord Darnley nikdy nepřišel do Mariiny postele střízliv, a ač to tam nepadlo, jako pravděpodobné vysvětlení mi to připadá). Zatím co prvnímu dílu nechyběla vášeň a intriky, tady se bohatě dostalo mučení a smrti. Něco, čeho by mohli využít (milostného vztahu) tak ten násilně přerušili, zato intelektu lorda kancléře Roberta Cecila nebo krále samotného jsme si užili mírou vrchovatou. Jednička za čtyři, dvojka za dvě, průměr za oba díly - tři. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Jakub I. Stuart : ,, Kněží a jezuity věšet, ale už nečtvrtit! '' ------- :-) Doba to byla divoká to šestnácté... A to teprve začínaly čarodějnické procesy a k osvícenství a humanismu to bylo ještě neskutečně daleko. Ano. Ve filmu bylo pár historických nepřesností. Ale kdo z běžných diváků vůbec něco co ví o dějinách Anglie a také té šlamastice co Jindra Tudor (většině známý spíše díky likvidaci svých manželek - a to pokud vůbec) způsobil křesťanské církvi... Film se dělí na dvě části. První díl se týká hlavně Marie Stuartovny a jejího návratu do Skotska coby královny. Filmů už na toto téma bylo natočeno více a tento se nesl v duchu standardů historických produkcí BBC. Bohužel ta první část na mně působila hodně studiově až televizně a lehce odpudivá byla i hudba. Druhý díl začíná nástupem Jakuba I. Stuarta. Toho si střilh všehoschopný (míněno v dobrém) Robert Carlyle. V druhé části se objevilo mnohem více známých herců např. horlivého katolíka dnes bychom řerkli teroristu Guye Fawkese si zahrál sám Fassbender a mohli bychom pokračovat. Druhá část se od první odlišuje také jednou zvláštností, kterou jsem hned tak někde neviděl a která mi ve filmu sedla. Herci totiž v určitých částích děje najednou začnou hovořit přímo k divákovi. Dívají se do kamery a vysvětlují své skutky a činy podobně jako to dělá v Domku z karet Kevin Spacey. Jak říkám moc mi to tam sedlo. Zatímco první díl se hojně řeší politika a málokdy kamera opouští stěny paláců, druhý díl je takový svěžejší, akčnější... Já to chápu tak, že první díl diváka uvedl do souvislostí, zatímco druhá část se plně věnovala jen onomu spiknutí, nikoliv popisu života Jakuba I. Rozprášením vzbouřenců (spiklenců) film také končí. Krvelačnější se na konci dočkají i oné slavné popravy, kde si kat s odsouzenými za plánované vyhození parlamentu (a krále) do povětří opravdu pohrál... Dávám za 4 sudy suchého střelného prachu. * * * * ()

Galerie (26)

Reklama

Reklama