Režie:
Jae-han LeeScénář:
Jae-han LeeObsahy(1)
Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.
Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak. (charlosina)
(více)Recenze (802)
Velmi dojemný film, u něhož jsem sice nebrečel ale rozhodně mě to velmi dojalo. Ještě po filmu jsem měl takovou zvláštní smutnou náladu s toho jak to skončilo. Co dodat? Snad jen to že plně souhlasím s komentářem od: Matty .. 90% ()
možná je na vině zbytečně dlouhý Director's cut nebo má přehnaná očekávání, ale Nae meori sogui jiugae mě prostě neodrovnal tak, jak jsem předpokládal.. dost dlouho je člověk totiž nucen sledovat ničím výjimečnou romanticko-dramatickou podívanou, která v podstatě pořádně zaujme až ve chvíli, kdy se pozvolna začne odhalovat nepříjemná pointa.. v tu chvíli vás to ale nemilosrdně chytne, nepustí a vyplivne asi o hodinu později, třebaže si říkáte, že i ten závěr mohl být o něco kratší.. zklamání tedy nakonec ne, spíš mírné rozčarování a slabší 4*.. ()
V úvodu malinko zmatené, ale to co následuje poté je jedno z nejsilnějších melodramat, co jsem za ta léta viděl. Co se samotné nemoci týče, asi se nejedná o úplně nejrealističtější zobrazení. A Moment to Remember je především dojáček a to hodně efektně i efektivně natočený. Hlavní dvojice působí nesmírně sympaticky a především hodně procítěně hraje a divák jim žere každý mimický záchvěv. ()
Najlepšie hodnotený kórejský film? Nešlo odolať. Začnem negatívami. Vadila mi miestami tá ako keby prvorepubliková vznešená mluva, ktorá vôbec nesedela modernej dobe. Človek čakal, kedy u dverí nonšalantne zaťuká Oldřich Nový. Tak isto narušoval dojmy neuro Einstein, ale to je kórejská klasika, že nacpú komédiu/paródiu všade. Zápletka však v rámci žánru určite patrí k tým lepším a predovšetkým, všetky tie emócie nie sú silené, ale uveriteľné, dobre odôvodnené, a skvelo zahrané. Najviac zarezonuje záver a predovšetkým záverečná scéna. Slabé kusy si určite spôsobia zvýšené výdaje na toaletné potreby. Čo dokazujú tunajšie dojaté, emočne rozbité komentáre, ktoré som nikdy v takej miere u žiadneho filmu nevidel. Nezdieľam nadšenie (85%, 205. najlepší, 242. najobľúbenejší), ale oceňujem ako necieľovka tú vypointovanosť. ()
Veľmi dojemný a silný príbeh o tom, aké je ťažké pre ľudí, ktorích blízky majú chorobu; veľmi bolestné pre srdiečko a trhajúce pre oči strácať niekoho, na kom vám záleží. Pôsobivo a vkusne natočený snímok o postupne zabúdajúcej mladej žene a jej manželovi nešťastnom z toho, keď vidí svoju ženu ako ju od neho berie preč zákerná Alzheimerová choroba, od ktorej jej dokáže pomôcť spomenúť si na všetko jedine jeden "nezabudnuteľný okamih"... Trvalo mi veľmi dlho, kým mi začali tiecť slzičky, no aj napriek mojej "necitlivosti" mi tento filmík urobil trhlinu v srdci. ()
Momentálně nemám slova, jenom slzy. ()
Jeden z nejlepších filmů vůbec. Korejci prostě umí člověka dojmout. ()
Omlouvám se, ale ne. Ze mě to chtělo slzy ždímat až moc okatě. Je to natočené velmi podmanivě a oba hlavní představitelé jsou velmi sympatičtí. Ale to, co na začátku vypadalo jako komorní příběh se rozlilo do klišoidního veletoku, u něhož předvídáme každý meandr. Celou dobu jsem si říkal: alespoň jeden zvrat, který to celé posune někam jinam, ale jediné, čeho se divák dočká je zintenzivnění emočního náporu v poslední půlhodině. To je vlastně tak asi jediná inovace od hollywoodské romance - Moment to Remember vám nepřipraví katarzní vyústění až na konci, ale systematicky ho rozsypává po celé poslední čtvrtině snímku. Doporučuju po silné citové recesi, třeba po rozchodu. Jinak si pusťe raději Kim Ki Duka. ()
Možná bylo chybou, že jsem si pustil Directors cut. Film byl zdlouhavý i přes emotivní příběh, který mohl působit efektivněji v klasické verzi. Celek na mě nepůsobil tak, jak jsem si představoval a nechal mě po většinu času chladným. A bez citů vážně nejsem. ()
Obrovský útok na divákov sentiment. Doslova monumentálny. A žiaden gýč, žiadna vyumelkovanosť, proste ten pravý cit, ktorý môže vyvolať len sama dokonalosť. ()
Jihokorejci vědí, jak diváka úplně citově vyždímat. Nejdříve pozvolna, ale poté zákeřně s plnou palbou. Romantika nejdojemnějšího kalibru. Výš už se laťka nastavit nedá. Křehké, čisté, pravdivé, upřímné, slovy prostě nepopsatelné. Každý, kdo zažil tu svou osudovou lásku a cítil to magické kouzlo nekonečného štěstí, nebude stíhat utírat proudy slz, protože moc dobře ví, že to tak ve skutečnosti je, že zapomenout se nedá nikdy, ať už nám osud postaví do cesty cokoliv. ()
Zaručene rozplače, lebo sa vždy zaručene vžijem do postáv :-) Krásny príbeh o (krásnom?) živote. Ale áno krásnom, lebo nech je akýkoľvek krutý, máme na čo spomínať a tu je to dokonale vykreslené ! Odpustenie je len obetovanie malého miesta v srdci. ()
Když člověk 3x usne a zjistí, že teprve uběhla 1 hodina, je něco víc jak špatně. Písně jak z telenovely, nezajímavý příběh (od kdy může mít mladá holka alzheimera?!), obrovská nuda, hlavní postavy nesympatické (hlavní hrdinka ošklivě přehrává) a konec hraje na city. P.S. - Když vemu v potaz zdejší hodnocení, je mi hned jasné, jaké nároky mají uživatelé. To vám vážně stačí tak málo? P.P.S. - Jinak romantické filmy mám rád. ()
Ztratili uživatelé pro růžovoučký bonbónek se sentimentální náplní soudnost, nebo prostě jen neviděli, jak je tento film naprosto průměrný? ()
Juhokórejský film s neobvykle vysokým hodnotením medzi Čechmi a Slovákmi, to som proste chcel vidieť. Pustil som si dlhšiu verziu a myslím, že vystrihovať niečo z toho sa veľmi neoplatí. Film začína krásne, akýmsi príslovím, no potom ma nepríjemne šokoval. Zoznámenie a vzplanutie lásky bolo odfláknuté, lebo to bolo silné a asi najznámejšie klišé, už chýbala len zrážka s rozsypaním vecí. Približne prvá časť sa venuje práve radostiam v neskoršom vzťahu a aj zväzku, približne druhá zas chorobe a jej zvládaní. Tie radosti v zväzku boli také jednoduché, taký pohodový romantický film, príjemne ma prekvapilo najmä riešenie vecí ohľadom choroby, bolo to niečo nádherné, navyše v spojitosti s tými prísloviami a záver v nemocnici, obchode, či na ceste mi ozaj zohrialo dušu. I keď opäť smutný, ale opäť krásny film, najmä silný zo života bežných ľudí, kde nebolo všetko ideálne, ani ich správanie, boli dosť naivní, niekedy trápny, no bolo to veľmi pekné napriek chybičkám. ()
Nádhera... 10/10 ()
Tak tohle je jeden z mála filmů, který mě chytil za srdce a vyrval mi ho z těla. Kapesníčky ke sledování nutné! ()
Tak po dlouhé době jsem si pobrečel.. „Když zmizí paměť, zmizí i duše“. Ale ten malý moment vzpomenutí stojí za to.. ()
John H. Lee pro mě připravil velice perné chvilky, kdy jsem z těží eliminoval rojení slz! Trapas, ale klidně se přiznám, a je to tak. První polovina tohohle korejského veledíla mě sice přišla jako normální (klišoidní) film a nechápavě jsme kroutil hlavou, proč má tak vysoké hodnocení. Očekávál jsem, že film zůstane ve stejném rytmu bez ničeho zvláštního. Od druhé poloviny se ovšem film otáčí o 180 stupňů a jde na city nemilosrdným způsobem. Konec je prostě SILNÝ jako blázen a nepamatuju si, kdy mě naposledy něco tak rozebralo, abych měl na krajíčku. Navíc jsem si dal Director´s cut, tak nevím, jestli tam nebylo těch emocí ješte víc. Velmi pěkné a dojemné! V závěru jsme pochopil, proč tak vysoké hodnocení. ()
Začalo to náhodným stretnutím a aj keď on vyzeral na nedostupného frajera, prišla ona a bolo všetko inak. Je tu pomalý rozbeh, vidíme formovanie a spoznávanie postav, ale potom to neskutočne emočne vybuchne. Je to niečo medzi zápisníkom jednej lásky a 50x a stále po prvé a z každého z nich si berie len to milé a zaujímavé. Hlavne ma ocarili hlavne postavy a ich herecký protagonisti, ako keby to nehrali, tá ich iskra v očiach, keď sa do seba zahľadeli, bola tak skutočná, no niečo úžasné. A k tomu sa musí prirátať aj trocha nevšedná dejová linka, lebo mapovanie rakoviny tu bolo nespočetne krát, ale Alzheimer v tom veku tu ešte si myslím ani nebol. Pocitovo to mám za silne 4*, ale za úžasných hercov a aj za mimoriadny príbeh, tú 1* pridám. ()
Reklama