Miami Vice

Koktejl z Mannových oblíbených klišé. Dobře nasnímaná, dobře zahraná další Mannova namixovaná variace na téma výběru povolání - aneb další instruktážní film o tom, že ani dobří hoši, ani zločinci nemají tu správnou perspektivu, která by jim umožnila skutečně v čase vychutnávat krásu a hodnotu života, ale že mezi těmi, které jejich povaha či řízení osudu předurčily pohybovat se v šedé zóně mezi oběma stranami, se občas vyskytnou výjimeční jedinci nucení dotýkat se podstaty věci, svého bytí - a že vzácně se při troše štěstí mohou letmo dotknout i jeden druhého. Byť jen na okamžik, v němž se protínají dramatické úsečky jejich životů, jen na tak dlouho, nakolik se jim podaří to protínání svých komplikovaných vektorů v tom okamžiku silou vůle zpomalit. *** Mannovy ústřední postavy ovšem nejsou žádné osvícené bytosti, které by na té hraně dokázaly vybalancovaně žít - jsou to lidi, kteří si nikdy nedopřejí dost času na rozmyšlenou, za co jim život opravdu stojí a proč, a jeho zbytek stráví zase ve zrychleném tempu událostí, smíření s rutinou štvané či štvoucí zveře, pohánění nostalgickou vzpomínkou na ten vzrušující zpomalený okamžik, v němž si užasle sáhli na něco pravého, a namlouvající si, že to je nejvíc, čeho se dá vůbec dosáhnout, takže po zbytek života jim stačí vzpomínat. *** Od filmu Heat, kde se Mannovi podařilo celou tu heorickou rovnici mezi časem, penězi, závazky, touhou prožít si pravou lásku a pravý život, zkázonosnou posledností riskovat a skutečnou vnitřní svobodou, s níž bývá zaměňována, zachytit a rozvést nejlépe a nejjemněji, Mann svoje postřehy na tohle téma neposouvá nikam dál, a pouze opakuje, omílá, předvádí své staré teze v nejrůznějších nových a třeba i slušivě spíchnutých formálních kabátcích, a působí tak poněkud vyčpěle. Chvílemi jsem měla pocit, že se dívám na Dirty Dancing v žánru kriminálního thrilleru. (17.01.2015)

Nemůžu si pomoct. Jistě.film má několik chybiček (občas až příliš velký šum, a obecně několik nepříjemných "digitálních" záběrů, sem tam až příliš vážně míněné scény, které tedy zcela logicky působí nechtěně vtipně) ale já i tak celejch 134 minut chochtal blahem. Od prvního do posledního záběru nabušená jízda (co na tom, že není příliš akční) - Michael Mann je jedním z mistrů obrazu. Vydžel bych se dívat dvě hodiny na film, kde y se pořád jenom lítalo nad vodou a mokřinama, jako to bylo tady, nemluvě o hudební stránce. Rozhodně jeden z Filmů roku. (17.08.2006)

Je pravda, že tohle neni úplně typickej akční film, kterej přiláká spoustu lidí, ale mě rozhodně nezklmal tolik jako ostatní. Sice jsem taky očekával trochu víc, hlavně z tý akční stránky filmu, ale podle mě to docela dobře dokázal vynahradit poutavej děj a výborná atmosféra, která provází opravdu úplně celým filmem. Takže nějvětší problém Miami vice neni podle mě ani tak nedostatek akce, jako spíš celková délka filmu, sice jsem se nudil minimálně, ale u některých scén bylo hodně cítit, že jsou příliš natahovaný a přitom třeba ani neměly nijak zvlášť velkej dopad na děj a bez některých scén bych se třeba úplně obešel, takhle se to strašně natáhne a působí to trochu uspávacím dojmem, což teda filmu moc neprospívá, kór když je tak málo tý akce, která je ještě k tomu všemu špatně rozdělená, protože se s ní setkáme jenom na začátku a na konci, takže celej prostředek filmu je jen sled nejrůznějších scén s drogama, který cestujou všude možně a žádný moc velký oživení se nekoná. Ale když už se konečně někdo odhodlá vystřelit, tak to oprvadu stojí za to, v kině to skoro až trhá uši, takhle perfektní ozvučení je hodně velkej klad filmu. Výborný jsou taky oba hlavní herci, jak Colin farrell, tak i Jamie Foxx vypadaj perfektně a dělaj dojem, že nikdo jinej by se do filmu víc nehodil. Celkově to teda nakonec neni vůbec špatnej film, takovej typickej od Michael Manna, kde neni nijak zvlášť akce, ale za to se hodně dbá na perfektní atmosféru, na poutavej děj a na to aby napínavý scény byly oprvadu hodně napínavý, takže i když vim co se asi stane, tak jsem byl stejně napnutej, ale přece jenom tenhle rok už jsem viděl několik lepších filmů a taky si víc potrpim na akční scény než zdlouhavej příběh, proto jenom 4* (21.08.2006)

"Někoho něco se musí dostat někam. Někdy, v blízké budoucnosti. A ten Někdo má problém s dopravou." Sonny a Rico se vracejí. Drsnější než předtím a prostě jiní než v osmdesátkovým seriálu. Tehdy jsem si hrál na Sonnyho, dneska bych chtěl být Rico, z čehož plyne, že můj rasismus už není to, co býval. Ti kluci mě prostě baví. Nic je nerozhodí a je ji jim jedno, jestli v akci zemřou, protože oba dobře vědí, že nezemřou, když si budou krýt záda. I já to vím a tak si užívám jejich frajerství, odvahy, vozovýho parku i vlhkejch kalhotek v jejich okolí. A pokud někdy poruším svou abstinenci, tak jedině s Isabellou, s mojitem a samozřejmě v Havaně. (07.02.2022)

Osobně nevím (a možná i trochu nechápu), proč se Mann na stará kolena pustil do digitálního filmování, ale zřejmě potřeboval trochu rozptýlit a změnit nářadí. Výsledek je vizuálně rozpačitý a Miami by určitě slušely jasnější barvy a méně "krupicové kaše"... za tím mravenčením a neposedností každého záběru však nijak nezaniká duše filmu, se kterou si Mann opět pohrál s pozorností největšího puntíčkáře. Zapomeňte na původní seriál, zapomeňte na Mizery, Mannova vize je úplně jinde a táhne se jako velepříjemná medová slina, ve které sice o nic moc nejde, ale přesto cítíte, že je "smooth". Foxx i Farrell jsou jenom loutkami v rukou režiséra a snaží se tvářit pokud možno cool... jde jim to stejně jako všem ostatním rekvizitám... naleštěným člunům, autům a budovám. Mann k ničemu nepojme přehnaně vřelý vztah, nikdy nesklouzne do klasického buddy klišé a když už nečekáte žádný závan akce, vytasí přestřelku, která vám rozvibruje ušní bubínky na hranici snesitelnosti (stejně jako velmi chytře využívaný soundtrack). A zbytek? Žádné hlášky, žádná velká gesta, žadné macho momenty, o které byste se mohli opřít. Snad jen velmi osobitý způsob snímání, který svou jednoduchostí až provokuje. Pro někoho byl (r)evolucí v akčním žánru M:I-3, pro mě je to Miami Vice. Eat your shorts, Abrams. :) (15.08.2006)