Keith

Dvě naprosto odlišné poloviny. Zhruba do padesáté minuty to u mě bylo skoro na plný počet – strašně mě to bavilo, bylo to roztomilým způsobem kouzelně přihlouplé a oba hlavní protagonisté předvedli velmi sympatickou a příjemnou hereckou polohu. Nevadila mi ani ta šílená šablonovitost příběhu – holka z „dobré americké rodiny“, která má do detailů naplánovanou budoucnost na univerzitě v Duke, Harvardu, Yaleu, Virginii nebo kdekoli jinde, k tomu „na přání“ rodičů dře až na krev v nějakém sportu a samozřejmě si vybírá pouze partnery z dobrých, tedy spíše vynikajících sociálních poměrů. Ke všemu tomu žije v permanentním stresu a strachu z toho, aby nezklamala své stvořitele, kteří pro ni vždy a za každých okolností chtějí to nejlepší (a oni hlavně vědí, co je to nejlepší, ačkoli to sami nikdy nezažili), protože ona sama (díky nim!) nemusí dělat kompromisy v otázce vzdělání a pozdějšího uplatnění. Prostě další amíkovská story o tajemném hrdinovi, který si svou nekonvenčností, individualitou a naprostou znechuceností vůči zaběhlým společenským konvencím získává srdce zdánlivě povrchní, slušňácké, maloměšťácké dívky. Nebýt druhé poloviny, byl by výsledný dojem z celého KEITHA podstatně přirozenější, nenásilnější a méně nucený. Škoda, mohl to být totiž vcelku půvabný nezávislák o střetu a sbližování dvou lidí z rozličných společenských vrstev. (22.09.2011)

Zprvu se to zdá jako něco originálního, něco víc než obvykle, protože Keithova postava je fakt záhadná a zajímavá a příběh to jen ještě všechno podporuje svojí kvalitou a neotřelostí, ale nakonec se člověk přece jenom ničeho novýho nedočká a dostane to, co už tu bylo tolikrát, že bych to nespočítal ani na prstech rodiny snědýho pána na úřadu práce, ale to se týká jen konce, jinak se jedná o na Ameriku fakt skvělý melodrama s výtečnýma hercema v hlavních rolích. Nenápadný, ale kvalitní (10.06.2009)

80% jenom proto, že nelze dát 70%. Mnohokrát omšelé spoléhání na emotivní jiskření mezi láskou a smrtí. Příběh je veden dosti originálně, zejména zpočátku, kdy se tváří jako variace na první pubertální miliskování kořeněné dávkou recese. Všechno dost zachraňují herci, zejména pak stěžejní dvě hlavní postavy. V závěru však všechno sklouzává do stokrát ohraného klišé, které mnohým opakováním již přestává působit. (19.07.2009)

Romatické drama pouze pro teenagery?? Kdepak! Romantické drama pro všechny, kterým někdy přišlo všechno tak perfektní, že přestali opravdu žít. Co na tom záleží, že máte všechno nalajnováno tak, jak jste si to naplánovali a že vám vše vychází tak, jak jste si přáli, když vlastně nejste vůbec šťastní a spokojení se svým životem. Kieth i Natalie mi lezli celý film nekutečně na nervy, ale na konci jsem si uvědomila, že vlastně přesně vystihli svě postavy a tím dali filmu neskutečnou hloubku. 95% (09.11.2011)

Pohledná studentka Natali má možná před sebou slibnou tenisovou kariéru, ale také se nedokáže rozhodnout mezi atraktivním jihoameričanem Rafaelem a svérázným, trochu tajuplným, ale zajímavým mladíkem Keithem, kterého zná z laborek. A před divákem se otvírá příběh dvou mladých lidí, kteří k sobě mají tak blízko a přece tak daleko, a jenž je líčen velmi citlivou formou. Ústřední dvojice podává bezchybný a přirozený herecký výkon. Elisabeth Harnois by málokdo hádal, že už jí je přes třicet. Tenhle film se svým výsledným zpracováním hodně odlišuje od běžných teenage filmů, na které jsem zvyklý. 80% (12.10.2009)