Requiem
Rekviem
Režie:
Hans-Christian SchmidScénář:
Bernd LangeHrají:
Sandra Hüller, Burghart Klaußner, Imogen Kogge, Anna Blomeier, Nicholas Reinke, Jens Harzer, Walter Schmidinger, Friederike Adolph, Eva Löbau, Irene Kugler (více)Obsahy(1)
Film nakrútený podľa skutočného príbehu zo 70-tych rokov 20. storočia rozpráva o mladej žene, ktorá sa napriek chorobe a predsudkom okolia túži osamostatniť, študovať a získať vytúženú slobodu. Prísna katolícka výchova chladnej matky a citlivého, no slabého otca Michaele kvôli ťažkej forme epilepsie nikdy nedovolila osamostatniť sa a opustiť malý svet, v ktorom ju rodina chránila i väznila. Teraz však má 21 rokov a bola prijatá na univerzitu. Napriek nevôli rodičov sa Michaele podarí získať šancu na normálnu budúcnosť. Všetky problémy jej pomáha prekonať hlboká viera v Boha. Na internáte sa zoznámi s Hannou, ktorá sa stane jej najlepšou kamarátkou. Nesmelá Michaela postupne nadviaže vzťah s citlivým Stefanom. Škola, nové priateľstvo a láska jej otvoria nový svet. Odmieta si pripustiť, že by jej ho čokoľvek mohlo vziať a preto ignoruje aj stále ťažšie záchvaty. Keď však začína počuť hlasy a prepadávajú ju hrozivé vizuálne halucinácie, pokúsi sa hľadať pomoc tam, kde ju vždy našla - u Boha. Počas modlitby však na ňu zvuky a obrazy útočia ešte intenzívnejšie a keď chce do rúk vziať ruženec, páli ju ako oheň. Farár z Michaelinho mestečka pre ňu nemá veľa pochopenia a je presvedčený, že jej halucinácie sú iba zámienkou na to, aby sa robila zaujímavou. Michaela preto vyhľadá mladého farára, ktorý utvrdí jej presvedčenie, že je posadnutá diablom a má sa podrobiť exorcizmu. Hanna i Stefan sa snažia Michaelu presvedčiť, aby vyhľadala pomoc psychiatra, no ani láska a priateľstvo nedokážu prelomiť náboženské a morálne väzby, ktoré Michaelu viažu k jej rodine. Je len otázkou času, kým Michaela démonom v sebe definitívne podľahne.
Príbeh filmu sa opiera o silnú charakterovú štúdiu a strhujúce herecké stvárnenie mladej Michaely. Nesúdi príčiny Michaelinej choroby, neobhajuje moderný racionalizmus ani katolícky mysticizmus. Rovnako sa nesnaží využiť námet na rozprávanie hororového príbehu. Jeho ťažisko tkvie v originálnom vykreslení bohatého i desivého vnútorného života bytosti, ktorá uviazla medzi dvoma svetmi a ani v jednom z nich nedokáže nájsť pomoc. Mladá divadelná herečka Sandra Huller získala za svoj filmový debut množstvo ocenení, medzi inými aj Strieborného medveďa za ženský herecký výkon na MFF Berlinale a Bavarian Film Award pre najlepšiu mladú herečku. Na MFF v Berlíne získal film Cenu FIPRESCI, bolo mu udelených päť národných cien German Film Award, Cena nemeckej filmovej kritiky pre najlepší film a herečku, Cena pre najlepší film a herečku na Katalánskom filmovom festivale, plaketa v medzinárodnej súťaži na MFF Chicago a množstvo iných ocenení.
(oficiální text distributora)
Recenze (74)
Aby tenhle film dostal Zlatého medvěda, prostě neni možné, nebo byl v zimním spánku. Nejspíš i s porotou. 30% ()
Již před více lety jsem viděl americkou verzi příběhu Anneliese Michel, a sice film V moci ďábla (2005), a když bych měl oba filmy porovnat, tak každý se dívá na onu problematiku exorcismu z jiné perspektivy. Jakožto člověk odkojený zejména na americké produkci a výrazně audiovizuálně pojatých filmech, se mně více líbil film z roku 2005. Avšak i Requiem, které se spíše soustředilo na vnitřní vývoj hlavní postavy, mě do jisté míry zaujalo, akorát jsem tam postrádal nějakou výraznější gradaci děje. Zkrátka nenápadný a skromně natočený film, který těží zejména z námětu a herectví Sandry Hüller. ()
Příjemná retro atmosféra Německa 70.let, nepříjemné drápky nemoci nelítostně se zasekávající do mladičké studentky Michaely. Epilepsie se zjevuje v těch nejméně očekávaných momentech. Michaela je věřící, svou nemoc začne vnímat jako posednutí ďáblem. Hlavní myšlenkou filmu je vlastně Michaelino upnutí se k Bohu tam, kde už jí nikdo jiný pomoci nedokáže, což ji vžene až do slepé uličky, kdy už není schopna rozpoznat realitu od iluze. Celý film se atmosféra zahušťuje, závěrečné vymítání je potom vypjatější, a mnohem silnější než obdobné scény z Vymítače ďábla apod. Nejedná se ale o žádný horor, ani thriller, což dokazuje právě závěr, který se v těchto nejemociálnějších scénách příliš nevyžívá, a skončí v podstatě v tom nejlepším/nejsilnějším. Film tak je spíš než „film-zábava“, „film-svědectví“. Smutné, poutavé, velmi dobře natočené. ()
For Me 87% ()
Mrazivý psychologický příběh o náboženské atmosféře v malé německé vesnici v 70.letech, která měla hlavní vliv na zbytečnou smrt mladé nadanné studentky Michaely.Hlavní hrdinka předvádí úžasný výkon, zaujal mě také soundtrack. Na DVD ještě doporučuju bonus o exorcismu, kde se uvádí, že ještě dnes se každoročně nechává ve Vatikánu kolem stovky knězů vyučit na profesionálního exorcistu...smutná pravda. ()
Zajímavá psychologická studie situace, kdy dojde k syntezi náboženského fanatismu a duševní choroby. ()
Na mě to působilo spíš jako pokus o psychiatrickou diagnózu. Holka má záchvaty, prášky přestávají zabírat a doktoři nemají potuchy co s tím. Nepomáhá ani víra a tak si děvče vsugeruje, že za to může ďábel. Ono to tady není tak doslovné, ale na mě to tak působilo. A jako takové to nebylo úplně nejhorší, ale i když Sandra Hüller zahrála na výbornou, dívat se hodinu a půl na to, jak se motá v kruhu, bylo docela únavné. Ale co, říkal jsem si, exorcismus to třeba ještě vystřelí nahoru. Nevystřelil, protože se nekonal. Určitě se jedná o zajímavý kousek už jen uchopením dané látky, ale to samo o sobě nestačí. Pro mě průměrné zklamání. 50% ()
Pozvolný pomalu se rozjíždějící, navíc velice realisticky zachycený, film o vymítání ďábla. Zní to sice divně, ale pro evropskou variantu zpracování příběhu „ďáblem posedlé“ Michaele (příběh je podle skutečné události, která se stala v 70. letech v jižním Německu) je to asi ta nejlepší možná varianta. Ze začátku sice jako by film nevěděl, kterým směrem se má ubírat: dokumentárně laděná kamera se spoustou zoomů, přitom prvotně silně čitelné rozvrstvení charakterů, které přímo vybízí k „afektovanému“ herectví. Potom se ale celkový koncept ustálí v docela pohledné realistické mírně dokumentárně strohé podobě a všechno začne fungovat. Rekviem je více než mystickým hororem psychologickým dramatem. V celém filmu vlastně nenajdeme naznak nadpřirozena. Místy nadpřirozeně se jevící momenty jsou podávány tak, že jejich vysvětlení se přímo nabízí hledat jen v čistém, světskou realitou ovlivněném, podvědomí nebohé Michael. Duševní vzpoura mladé dívky, která je od mala terorizována autoritářskou citově chladnou matkou v silně puritánském prostředí, se tak pouze stává logickým vyústěním situace. Zajímavý filmový pohled na tuto kauzu pak dotváří podstatně hororově přikrášlená americká verze V moci ďábla. ()
Čekal jsem umírněnějšího Vymítače ďábla, dočkal jsem se výborně zpracovaného snímku o šílenství. Příjemné překvapení! 8/10 ()
Přívětivě dusivý a hrozivý film o pomalu utuchající, přesto stále silné moc církve a jejich přestárlých dilemat dotýkajících se exorcismu, moci církve nad svými věřícími ovečkami a jejich spojení s duševními nemocemi. Je vůbec správné připoutat své děti od malička k církvi a slepé víře, aniž by si udělali vlastní názor? Může se takový člověk od této moci v dospělosti odpoutat? Nebo to může dopadnout i tak, jak ukazuje Requiem? Tenhle film tak trochu naštípne váš sloup víry, pokud jste si vůbec nějaký postavili… ()
Ze začátku se film drží v lajně, která se nijak nevymyká normálu a to se postupně mění v to, co je z toho na konci. Nic hororového, ale věřím, že pustit to sebevrahovi, který se rozmýšlí, jestli skočit nebo ne, tak po skončení už neváhá ani minutu a .... skočí. Hrozně smutné až depresivní. ()
Film, který nijak zvlášť nezaujme, a to především kvůli dost mizerným hereckým výkonům. Je to docela škoda, protože ten námět byl opravdu zajímavý a ze závěrečného dovětku docela zamrazí. ()
Zakazte slovakum pridavat popisky k filmum! Jednak se to neda cist do pici, a za druhy cobol, co oznacil tenhle film za horror, musel tesne predtim vyjet poradnou lajnu parna z Petrzalky. ()
Tak uz aj nemecka kinematografia sa serie do exorcizmu ........ a tento pokus je len sivym priemerom, nic viac. Este keby to tak natocil Uwe Boll, tak to by uz bol masaker. 41 % ()
Filmový klub na ČT je príma věc. Rekviem sází na atmosféru, psychologicky zaměřený film se opírá o nejhlubší víru v Boha a ostatní nesmysly. Výtky na zařazení do žánru horor neberu, autenticita budí mnohem více děsu nežli slizem pomazaná věc například. ()
Alternativní způsob "léčení" psychických problémů pomocí nástrojů v rukou Božích aneb katolická církev a její pokřivený pohled na realitu. Neuvěřitelné, že se ještě v 70. letech 20. století a v civilizované zemi mohla nějaká nemoc identifikovat jako posedlost ďáblem. O důvod víc radovat se, že žiji v dnešní době, ale hlavně v ateistické zemi. ()
Další filmové zpracování osudu reálné postavy z Německa Anneliese Michel. I když se tato verze asi více blíží pravdě a nezkresleným skutečnostem a svým stylem trochu připomíná Trierovu režii, raději se kouknu na verzi hollywoodskou z roku 2005 (V moci ďábla). Protože ať už to bylo jakkoliv, Američané natočili film, který mě dokáže vyděsit. Rekviem je spíše citlivé drama bez rázné pointy. ()
Čekal jsem napínavý film, u kterého se budu bát. Dočkal jsem se pouze pár znepokojujících scén, u kterých jsem alespoň nezíval. Hlavní hrdinka hrála posedlost velmi civilně a věrohodně, a jediná držela film nad vodou. Čekal jsem, co z filmu nakonec vyleze, ale vysvětlení se dá pobrat snad až ze závěrečných titulků. Nudil jsem se chvílemi nehorázně, zkoušel jsem to párkrát vypnout, ale satan mi vždy bolestivě zkroutil prsty, takže jsem to musel dokoukat. Pro mě něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.... ()
Příběh graduje velmi, velmi pomalu, že si skoro ani nestačíte všimnout, že se něco pořádně děje a najednou je vše "v prdeli". Ale je to podáno tak logicky, uvěřitelně, tak mrazivě reálně, že vám (spoiler) závěrečné vymítání přijde jako vyvrcholení filmu zcela opodstatně. Rekviem je tak trochu "jiný film" - nestrhává na sebe pozornost, nesnaží se nás překvapit, ani si nás získat lacinými postupy - zkrátka buď vám sedne nebo ne. Místy by sice přeci jen neškodilo trochu přitvtdit nebo zrychlit tempo, ale celkově jsem byl velmi spokojený a rád bych se k Rekviemu ještě někdy vrátil (řekl bych, že jedno shlédnutí je málo) ()
Kde sa na toto hrabú všetky tie filmy o exorcizme. Ešte som nevidel tak vynikajúco zahratú posadnutosť diablom, bez akýchkoľvek hororových scén, k tomu deprimujúce prostredie nemeckej katolíckej rodiny – REQUIEM. ()