MR 73

Olivier Marchal, bývalý strážce zákona a režisér s talentem od Pánaboha opět vypráví… o tom, že nošení placky je těžké břemeno a odhalením vraha to většinou nekončí. Marchal vypráví jednoduše, téměř až úsporně a víceméně obrazem, v dialozích nežvatlá a díky hercům je to vše neskutečně životné, tepající a opravdové, jako život v uniformě sám. Zapomeňte na prefabrikáty, které putují v desítkách kopií skrze naše kina. Tohle je na ránu distributorovi. Nejlepší ‚krimi‘ od Zodiaca. (16.11.2008)

MR 73 má styl a ... víc jsem nenašel, i když jsem opravdu svědomitě hledal. Opilecký detektiv totiž naprosto postrádal jakýkoli náznak cynismu, policejní vyšetřování mi nápadně připomínalo parodii a v podstatě všechny postavy mi svým jednáním připadaly jako po lobotomii. Nechci rozebírat všechny nesmysly, ale z viděného jsem získal přesvědčení, že kdybych někomu uřezal všechny končetiny a pak bych ho pětkrát střelil do hlavy, tak by to inspektor Kovalski bez problémů za minutku uzavřel jako sebevraždu a to důvěryhodnosti tohoto snímku rozhodně nepřidalo. (17.02.2014)

Francúzsko sa vyžíva v naťahovaní. Obed by mal trvať aspoň dve hodiny, víno by sa malo piť až po neviem koľkých rokoch, atď. No a to sa odráža aj v ich filmoch. Nevedia to urobiť v primeranej minutáži, musia to natiahnuť na tie dve hodiny. Čo už. Takto na filmový svet prišla len jedna z mnohých krimi. (24.01.2011)

Poctivé, drsné a depresivní francouzské noir drama o nasávajícím policajtovi, který si se svými vyšetřovacími metodami hlavu příliš neláme. Na rozdíl od ostatních bývalých kolegů, je ale alespoň čestný a věří, že zločin by měl být po právu potrestán. S první mrtvolou se na svět postupně dere i nový případ o sériovém zabijákovi, který paralelně doprovází i příběh brutálního vraha, který má být brzy propuštěn na svobodu a jediný, kdo jeho teror přežil, byly dvě malé holčičky, nyní dospělé ženy. Se zvyšujícím se počtem těl a s osudovým dnem propuštění nevyzpytatelného násilníka se blíží i vyhrocení celého příběhu. Film je do značné míry one-man show Daniela Auteuila, je to v podstatě takový malý Léon. Jako ve správném akčním krimi, i zde najdeme dost násilných vražd, korupce, vyšších zájmů a odplaty v podobě tvrdé ruky "zákona", která se nebojí jít přes mrtvoly. Nakonec ještě musím pochválit pěknou hudbu, kterou má na svědomí Bruno Coulais. (7/10) (26.02.2009)

Po dobu 120 minút ponúkol snímok niekoľko hluchých, až nudných pasáží, ale ten krutý, no priam žiadaný záver vynahradil pomerne dosť. Takže nakoniec poctivé štyri hviezdy pre thrillero-drámu o žandárovi, ktorý sa v neľahkej situácii odhodlal zobrať spravodlivosť do svojim vlastných rúk. Palec hore a česť jeho pamiatke! (28.09.2015)