Wrestler

Míša už dávno není ten metrosexuální švihák, co plácal u Calexky na Basindžerku buřty z cibulí, stříkal po ní šlehačkou a smažil jí na stydké kosti volské oka, aby mohl po těch gastronomických orgiích ještě jako zákusek mrsknout klobásu na pánev a pak řádně vylízat pekáč. Docela se tehdy pěkně vyžral a teď je z něj zpuchřelý, obstarožní, artritický otyloň, který má figuru akorát na to, aby si s jinými vypatlanými otyloni mohli o sebe v aréně plácat pupíkama při oduševnělém divadle pro inteligentní Američany. Je až s podivem, že když Daren na chvíli přestane šňupat to svinstvo a nasadí metadon, je schopen natočit i kulantní melodrámu, při které jeden nejenže nezvrátí večeři, ale navíc i s hrůzou poslouchá, jestli mu už náhodou nezačíná lupat v kloubech a není nejvyšší čas naposledy pořádně nakrmit nějakou tu ztepilou blondýnu. Docela smutné, že to bez toho koksu dlouho nevydržel a začala mu zase stříkat Fontána při baletu s ohyzdnými neherečkami! (29.12.2011)

Velmi intenzivní zážitek, jak už je u Aronofskyho zvykem. Pochodující kamera dělá divy, sblížení se s postavou stárnoucího wrestlera (Chápe vůbec někdo tenhle "sport"? To má fakt nějaké obecenstvo?) je díky ní velmi usnadněno. The Wrestler je vlastně jeden z nejvíce unavujících filmů co jsem viděl - ale ne v tom smyslu, že se u něj divák nudí, ale že po jeho zhlídnutí bude fyzicky vyčerpán. Ten film má opravdu takovej účinek, že se mi zdá, že jsem to zažil skoro na vlastní kůži. Au. Pětihvězdí ode mne Aronofsky tentokrát nedostane, ale chybělo málo (na několika místech to celkem zřetelně ztrácí tempo). PS: Připomněla závěrečná scéna svým stylem ještě někomu geniální zakončení Butch Cassidy and the Sundance Kid? (06.01.2009)

Boxeři tomu říkají knockout, wrestleři smackdown. Jedná se o ránu či techniku, která vás srazí na zadek a nedovolí vstát. Někde v podvědomí slyšíte tlumený hlas rozhodčího, který odpočítává. Je konec. Aronofsky není ani boxer, ani wrestler, ale znovu jsem od něj dostal nářez a sletěl na lopatky. Film mě vcucnul jako černá díra a skoro rozprášil na atomy. Odvyprávěno tak poutavě, že jsem běhel snímku zahřál celé tělo, od srdce se zasmál, polkl bezmocí, zahořel nadějí, sykl bolestí, zaslzel empatií, zahořkl smutkem, abych se nakonec znaven a vyčerpán vrátil zpět do reality s pocitem výjimečnosti. S pocitem, že takovýhle zážitek se nemusí dlouho opakovat. A Mickey Rourke je skutečný King of the Ring! (18.01.2009)

"Čapněte ho, zamotejte ho do lan a pak ho tam zasvorkujte!" Musel jsem změnit svůj původní názor na divadlo přehrávané svalovci, neboť není-li snímek příliš vzdálen realitě, tak si tento spolek magorů získal mé sympatie. Ex-šampion Ram je ohromný sympaťák, který neváhá své tělo se štěstím v očích vystavit ataku žiletky, svorkovačky či ostnatého drátu, ale navíc podává skvělý výkon ve strip baru i jako prodavač lahůdek. A ke stárnoucímu wrestlerovi tak nějak patří zkušená prostitutka Cassidy, která umí sešít ránu a potěšit slovem i činy. Mě tahle dvojka hodně bavila, ale přenosy z wrestlingu přesto budu dál svědomitě ignorovat. (17.08.2016)

Po perfektním Requiemu za sen a mnou příliš nepochopené Fontáně, u mě Aronofsky opět boduje. Wrestler se mi k mému milému překvapení dost líbil. Od hlavního hrdiny, kterému sem okamžitě začal fandit, přes dobrý příběh (mně přišel originální; i právě díky tomu wrestlingu a jak zde někteří sami píší, dařilo se mu velmi obstojně obcházet klišé), ekfektně ukázané bitky v ringu (ne že bych wrestlingu holdoval, to vůbec, ale ikdyž to bylo někdy celkem nechutný, působilo to dost autenticky a jako laik sem si udělal lepší obrázek o tomto "sportu"), po super hudbu, slušně udělaný konec. Mickey Rourke hrál fakt skvěle, asi bych se na něco (nejspíš drama) s ním rád v budoucnu koukl (a ta nominace na zlatou sošku byla dle mého skromného názoru zasloužená). Ale nejen on, Marisa Tomei a Evan Rachel Wood zahrály taky dost dobře. Vidím to na slabší, ale plný počet. (05.06.2010)