Karanténa

To, že se Quarantine drží přesně linie vyšlapané RECem asi nepřekvapí žádného z diváků traileru. Ovšem tak přesná kopírka dělá z tohohle díla možná nejzbytečnější film všech dob. Zbytečný, ale přesto kvalitní, který možná postrádá syrovost svého staršího dvojčete, ale přesto pobaví a dokonce přichází s jedním (!) zajímavým nápadem. Když připočtu sympatickou představitelku hlavní role a odečtu to obrovské znechucení, se kterým jsem se snažil celou dobu sledování bojovat, vychází mi veskrze průměrné hodnocení velmi nadprůměrného filmu. (14.10.2008)

Quarantine aneb je libo večerní dezert po americku? Chudáci Amíci, lituju vás, že už ani nevymyslíte pořádný námět, proto se velká část vaší kinematografie točí kolem remaků a i mezi nimi se najdou kusy jako Quarantine, které nejsou remakem, ale trapným opisem. Nehodnotím 2* apriori proto, že Dowdle nebyl schopnej přidat vlastní scénu (krom několika výjimek), ale proto, že i když je spousta scén téměř nachlup stejných, hororovst, strašidelnost, uvěřitelnost a atmosféra šly do dža. Všechny klady, které jsem obdivoval na pětihvězdičkovém RECu se Američanům fatálně nepovedly. Nejenže jsem se nebál, já se nudil, občas propadal salvám smíchu, protože americký přepis je v mnoha ohledech neuvěřitelně debilní (v momentech, kdy se odlišuje od svého předchůdce). Američtí příživníci opět fenomenálně zklamali, zapomeňte na tu tuctovou a neoriginální velmoc, raději se soustřeďte na evropskou tvorbu, která měla a má velký potenciál a filmaře, kteří ještě dnes umí natočit něco dobrého. Balaguéro je jen jeden! A znovu se potvrzuje rčení: Opakovaný vtip není vtipem, opakovaný strach není strašidelný. Upřímnou soustrast těm, kteří dali 4* a více. (19.11.2008)

Tak mi to nakonec nedalo a na tenhle americký remake jen o rok staršího španělského [Rec] jsem se přece jenom koukl. Opravdu ty amíky nechápu. Natočit takřka políčko po políčku na chlup stejně jen rok starý film, notabene docela známý.... nechápu. Karanténa má jeden obrovský problém - u těch, kteří/ré viděli/y [Rec] se prostě nevyhne srovnání a v tomto srovnání prostě nemůže dopadnout stejně, nebo dokonce lépe, než [Rec]. A srovnání se to nevyhne ani u mě. U [Rec] se tomu "reportérskému stylu natáčení (hlavně v prvních tak 15-ti minutách) i dalo věřit, španělská Angela Vidal byla svá, ztřeštěná, přirozená, americké Angele Vidal se tohle vůbec nepovedlo, od začátku jde vidět, že prostě hraje a veškerý pokus hrát si na dokumentaristy je dost přehrávanej a já mu vůbec nevěřil. Nehledě k tomu, že Jennifer Carpenter to ze začátku vůbec nezvládala, rozjela se až před koncem. Za další, u [Rec] na mě (vzhledem k formě filmu) dost fungovalo to, že tam vystupovali/y pro mě neznámí lidé, v Karanténě hrají minimálně tři herci, které už znám a tím bylo to kouzlo "reality" dost pokaženo. Ale hlavně, Karanténa nepřišla skoro s ničím novým, až do závěrečné dvacetiminutovky to je docela nuda. A těm posledním dvaceti minutám Karanténa může vděčit za to, že to vyženu až na dvě a půl hvězdičky a ještě to zaokrouhlím nahoru. Ač byl pro mě [Rec] jen slabým nadprůměrem, v souboji Karanténa vs. [Rec] ten druhý rozhodně vede. (30.07.2009)

Totální kopie, která ale funguje úplně stejně jako originál a narozdíl od něj si sebou nese tu výhodu, že si jí budete moci vychutnat na velkém plátně. Tentokrát si říkám, proč ne... 70% (stejně jako originálu tomu nemůžu dát už jenom z principu) a důkaz, že Blair Witch styl je zatim ještě nevyčerpanej. Kéž by takhle někdo natočil nějakou pořádnou válečnou řežbu z pohledu kameramana. (13.11.2008)

Neznám španělský originál, to předesílám raději na začátek tohoto komentáře. A protože neznám originál a nevěděl jsem, jak to celé dopadne a co se zde bude dít, tak jsem si to užil se vší tou hrůzou, zděšením, lekačkama, ale především s pocitem, že něco takhle originálního už jsem hodně dlouho neviděl. Tenhle horor mi nahnal takovou hrůzu, že jsem hned po jeho skončení musel přepnout na nějakou jinou stanici na něco veselejšího, abych se z toho zděšení dostal, a povedlo se mi přepnout na třetí díl Muzikálu ze střední, to jen pro zajímavost. Faktem ale zůstává, že žádný horor mě v poslední době nedokázal takhle vyděsit a vystresovat jako tento, a to už něco znamená, protože já jsem člověk, který se vyleká u hororu docela snadno. A k dobru také musím započítat, že čas mi s tímhle hororem utíkal neskutečně rychle. Zkrátka tohle je hodně podařený a originální horor, od kterého jsem nic nečekal, ale výsledek, který jsem dostal, a obzvláště některé děsivé scény (zvláště ta úplně poslední) mi bude v hlavě rotovat asi ještě hodně dlouho, teď akorát doufám, že mě to nebude budit ze sna. Takže bez znalosti původního španělského originálu říkám, že tohle se povedlo a jsem příjemně překvapený. Je to něco mezi čtyřmi a pěti hvězdami, spíše se ale přikláním k lepším čtyřem hvězdám, na pět hvězd to není z toho důvodu, že mi vadil hodně permanentní křik hlavní hrdinky (regulérně mě z toho rozbolela hlava a musel jsem si vzít prášek) a z toho důvodu, že ty postavy se chovaly v některých chvílích dost naivně, místo toho, aby se všichni ti lidé v karanténě smířili s tím, že nepřežijou a zvolili rychlou smrt, tak se stresovali až do konce. Já být na jejich místě, tak to asi ukončím hned, ale to je jen moje osobní výtka k jinak velmi podařenému hororu. Takže z těchto dvou důvodů dávám nakonec jen čtyři hvězdy. (17.06.2010)