Reklama

Reklama

Neopouštěj mě

  • USA Never Let Me Go (více)
Trailer

Obsahy(1)

V blízké budoucnosti pracuje jednatřicetiletá Britka Kathy H. jako pečovatelka dárců orgánů. Její práce je těžká, vyčerpávající a depresivní, neboť většina lidí, s kterými v sanatoriu přijde do styku, po nějaké době umírá. Když se mezi pacienty a umírajícími začnou objevovat i její bývalí spolužáci a známí, ponoří se Kathy do nostalgických vzpomínek na své dětství, na své dva nejlepší přátele Ruth a Tommyho, ale především na své neobvyklé dospívání na záhadami opředené internátní škole Hailsham. Kathy se probírá vzpomínkami na zvláštní posedlost školou umění, na učitele štítící se svých žáků, na podivné poznámky o poslání dětí i na šok, který Kathy pocítila, když jí toto poslání bylo vyjeveno. Nyní již Kathy nemá co ztratit, neb kruh jejího života se právě uzavírá.
Dystopický román Neopouštěj mě (Never Let Me Go) z pera anglického spisovatele japonského původu Kazua Ishigura se od svého vydání v roce 2005 hřeje na výsluní přízně literárních kritiků, kteří jej odměnili nominací na prestižní Man Bookerovu cenu a příčkou v žebříčku týdeníku Time „100 nejlepších anglicky psaných románů z let 1923-2006“. (kiddo)

(více)

Recenze (578)

garmon 

všechny recenze uživatele

Špitální melodrama na úrovni série Twilight. Kombinace Harry Pottera, Lebensbornu a 1984. Naprosto bez tempa, sirupovitě otravný a disgustující kýč vydávající se za budoucí etický problém. Uslzenost pro staré panny. Hudba špatná jak bitch. ()

CBD 

všechny recenze uživatele

Za neskutečně zmařený potenciál mám chuť hodnocení ještě snížit. Chtělo by to o dost komplexnější scénář s lépe vytvořeným prostředím, aby se divák mohl alepoň trošku chápat odevzdanost a mučednictví ústředních postav. Carey a Garfield jsou skvělí, Keira trošku saje a konání její postavy je snad ještě víc na pěst než u titulního dua. Celé je to chladné a silně depresivní, ale když se zamyslíte nad etickou podrovinou příběhu nejedná se o zavrženíhodný kousek. Chtělo to jen odlišný přístup k látce. ()

katasta 

všechny recenze uživatele

Opravdu zvláštně splácaný snímek. Nemám žádné výhrady k režii ani k hudbě, těm spíš pochvala, že i přes chabý příběh z toho dokázali vykřesat maximum, které člověka přeci jen lehce chytí za srdce. Samotný příběh je totiž jen těžko uvěřitelný, silně nedomyšlený a nedokážu pochopit, proč je zasazen do 20. století (pokud se dobře pamatuji). Nejde nesrovat s o pět let starším snímkem The Island, který mi tento film silně připomíná stejnou tématikou, a který je podle mě domyšlenější. ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

Přes velkou hloubku příběhu mi přišlo hned několik věcí naprosto nepochopitelných.Nevím jestli jsem ten úděl tohoto filmu špatně pochopila nebo jestli jsem silně natvrdlá ale chybělo mi tam trošku propletení osobitosti postav, přestože shledávám tak hlubokou výpověď osudů nejméně tří lidí za dosti psychologickou odezvu od příběhu tak mi prostě chybí postavy rodičů nebo vysvětlení jak se tyhle všechny děti dostaly do spárů těhle vydřiduchů, kteří je nechají žít ve zdech a ostnatých drátech jednoho podivného ústavu a ani jim nedají možnost žít a okusit pravý život. Mrzelo mě, že si nechá Kathy H. i přes svou nesmělost "sebrat" svojí "kamarádkou" Ruth svou životní lásku Tommyho. Ačkoliv to nemohla tušit, když byla malá určitě ji to mrzelo a ta neustále se vychloubající a ukecaná hloupá Ruth mě na tom příběhu tak štvala a pořád mě vytrhovala v uvažování nad příběhem. Rozhodně mi to přijde velice netaktní dát malinké děti do internátní školy a odsoudit je tak k nevědomě prázdnému životu,protože každý má mět možnost volby a když by chtěl darovat své orgány tak to může udělat sám..Od chvíle kdy učitelka Lucy řekla studentům jak to s nimi je mi konečně došlo jak je to kruté...Prostě další z příběhů nenaplněné lásky, která skončila smrtí jednoho a brzy i dalšího z nich. Teď bych už jen chtěla říct, že obsazení do rolí bylo vynikající až na Keiru, kterou shledávám výsostně neschopnou a nemožnou herečkou a to už od nepaměti. ()

Lamiczka 

všechny recenze uživatele

Ani nevím, kde začít a co první na snímku vyzdvihnout a pochválit. K večernímu podívání jsem si chtěla pustit něco zajímavého, co ve mně rozbouří pocity, zahřeje u srdečních komor a přinutí se nad sebou, a zároveň i okolím, zamyslet. Všeho se mi v plné míře (a možná i krapet přes okraj) dostalo. Příběh mladé dívky, od malička vyrůstající s vědomím, že nikdy nezažije to, čemu my říkáme život, je prostě dost psychicky ubíjející. To, že si (možná více než samy postavy příběhu) uvědomuje fatálnost celé situace a nemožnost úniku ze zaběhlého systému je především ve finální sekvenci emocionálně vyčerpávající a konkrétně mě to totálně sebralo. Větší krokodýlí slzy byste nenašli. Od filmu v žádném případě nehledejte nějaké dějové zvraty, většinou diváků kritizovaná podřízenost dětí, nečinnost v dospívání a takřka odevzdaná lhostejnost v pozdějších letech dle mého velmi dobře odráží stylizovanou přísnou výchovu a poslušnost autoritě. Na kvalitní scénář svými výkony elegantně navazují i hlavní herečtí představitelé Carey Mulligan a Andrew Garfield, společně s Keirou Knigtley, kterou já osobně moc nemusím. Naštěstí je z ústředních herců ta nejméně exponovaná. Carey Mulligan je každopádně zajímavá dáma a rozhodně ji nadále budu sledovat. Andrew Garfield mě dostal na svou stranu už v novém snímku Spider-man a i jeho nehodlám spustit z hledáčku. Oba mají potenciál, který se doufám bude ještě dál rozvíjet a zrát. Tohle dílo mi do hlavy zasadilo brouka, kam až je lidská společnost schopná v dosažení svého zajít. Porušit morální zábrany je snadné, zvyknout si na komfort velice jednoduché. Avšak udělat krok zpátky a vyjít novou cestou, to žádá oběti… ()

GodComplex 

všechny recenze uživatele

Mark Romanek je skvely reziser a klipotvurce, ale po vybornem debutu One Hour Photo si dal na cas. Po dlouhych osmi letech se vraci s Never Let Me Go a po shlednuti se nemuzu zbavit pocitu typu "na tohle jsem cekal 8 let?". Problem bude mozna uz v samotnem materialu a scenari, na ktery je Romanka mozna az skoda, prestoze ten namet neni uplne nezajimavy. Stejne mi to ale prislo jako Atonement vs. The Island. Je to trosku unyle a ne zrovna festival zabavy, ale celym filmem se line zvlastni atmosfera, nenapadny, ale vyborny soundtrack, herci jsou v pohode a predevsim vizualne je to moc pekne natocene, takze ve vysledku povedeny film, ktery ale presto zustava za ocekavanim, ktere mam pro tohoto tvurce nastaveno minimalne o level vys. 6/10 ()

fremy 

všechny recenze uživatele

V půlce filmu, kdy jedna z postav prohlásila nějakou větu, jsem si uvědomil, že opravdu námět je stejný jako ve snímku The Island do Michaela Baye a už jsem jej viděl. Překvapilo mě, že hlavní linka může být pojata úplně jinak a nakonec vyznít pozitivněji. Neubráním se srovnání, Bayeovský film byl velkolepý, akční a vizuálně povedený, což mi před pár lety strašně imponovalo. Přemýšlel jsem, který z těchto filmů budu hodnotit lépe, ovšem když jsem The Island ohodnotil čtyřmi hvězdičkami nemůžu jinak. Na snímku od Marka Romaneka mi přišlo zajímavé, proč všichni odevzdaně věří a stále přemýšlím v jaké době se to celé vlastně odehrávalo. Britské prostředí navozuje atmosféru starší doby, ovšem čipové logování při vchodu odporuje nemoderní době. No nic, celkově je to dojemný příběh, ve kterém jsou některá slabší místa. Nedělám to často, ale zde doporučím porovnat oba dva póly. Každý ať si vybere, co je mu přívětivější. ()

Sidonka 

všechny recenze uživatele

Citové vyděračství navlečené do hávu průměrného dramatu. Nevěrohodné reakce postav. Děti vyvrhelů (kriminálníků, psychoušů, atd.) vychovávané v ústavu bez vřelosti, přílišného rozhledu nebo většího vzdělání se v dospělosti kupodivu chovají poměrně klidně, mile,uvědoměle, vcelku (až na jednu žárlivou epizodku) morálně a s výrazem se vším smířených světců se se sebesoucitnou slzou v oku nechávají postupně rozebírat na orgány, neboť společnost určila že tito potomci nezdárníků musí pomáhat nemocným pacientům a dětičky bez větších protestů rozdávají své plíce, játra a oči na požádání. Žádný underground, pokus o útěk, rozehrané pocity nespravedlnosti... Poselství a pointa filmu: posílat zdravé lidi na porážku se nemá. Není to totiž etické. Takže prr. chirurgové. Boha jeho, co já všechno dokážu sledovat až do konce v marné naději, že příjde časem alespoň jedna neotřelá myšlenka! ()

nirvanafan 

všechny recenze uživatele

Opět jsem nepotkala film, který dokázal problematický kostrukt dárcovství orgánů elegantně vyřešit. Hrdinové a divák spolu s nimi se ocitá ve vakuu jakoby odtržen od společnosti, o níž se dozvídáme velice málo. Přitom lepší celospolečenské zakotvení dárcovské mašinérie by snímek potřeboval jako sůl. Společenský konsenzus nenastává ani v mnohem méně kontroverzních tématech, a i kdybychom přistoupili na to, že by se něco podobného legálním teoreticky mohlo stát, stále by bylo potřeba uvádět na scénu i hlas odpůrců, a to nejen z řad samotných dárců. Samozřejmě se celé téma dá brát jako jedna velká metafora, a jako čistě existenciální film by snímek obstál na výbornou. Nicméně jako scifi, které si nedokáže poradit s mantinely vlastního světa, na plné čáře selhává. Herci jsou výborní, emocionální dojem je vyvolán, i když v mém případě asi zdaleka ne v takové míře, v jaké by tvůrci chtěli a pointa je jedna z nejromantičtějších, jakou si lze představit. Kolik filmů vám řekne, že je jedno, v kolika umřete, ale hlavní je prožít pravou lásku, tak rafinovaným způsobem? ()

golfoxovox1 

všechny recenze uživatele

Zajímavý vizuál, zajímavá (leč podivná) vize a myšlenka dárcovství => zajímavý film... Silná hudební stránka, dobré herecké výkony... Zvláštní atmosféra, povedený závěr :-) ()

lestyna 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle film mi prostě nesedl. Námět bych ještě přežila, ale to jak se chovají hlavní hrdinové už opravdu ne. Kathy mě vytáčela svým všudypřítomný úsměvem a vyrovnaností, která byla naprosto nemístná. Nevěřila jsem jí v ničem co hrála. Aspoň ten Tommhy projevil špetku emocí, když vystoupil z auta a začal křičet na celé kolo. Jenže to bylo asi tak celé. A konečná scéna? Nejspíš na mě měla zapůsobit tak, že se rozpláču na celé kolo, jenže mě akorát tak naštvala. Bylo to jak koukat se na roboty, kterým je úplně jedno , jestli nakonec umřou, nebo ne. Dvě hvězdičky dávám za celkové zpracování filmu, protože mu nemůžu upřít, že se na něj hezky dívalo. Možná, že kdybych se dívala jen na obrázky udělala bych líp. ()

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Hmmm zajímavý námět, přemýšlím, že si možná dodatečně přečtu i knihu. Herci výborní, všichni ti které zrovna můžu, příběh, jak už jsem psala neskutečně zajímavý a podivný. Donutil mě se zas jednou zamyslet nad lidskou společností. A ta atmosféra alias barevnost filmu byla kouzelná, mám strašně ráda, takové ty jemné tóny prolité světlem, které jsou všechny ale jakoby zastaralé, zažloutlé. A opět se tu objevil A. Garfield, který mě zaujal ve filmu Imaginarium of dr. Parnassus, kde podle mě zaujal a od té doby se objevuje ve více snímcích a nyní máme možnost ho vidět v novém Spidermanovi . ()

Verka13 

všechny recenze uživatele

Pro mě velice poutavý a zajímavý námět, jen filmové zpracování mě tolik neoslovilo. Uvítala bych větší propracovanost příběhu, více detailů. ()

Kaluž 

všechny recenze uživatele

Zdejší nechápavé komentáře a nízká hodnocení vypovídají převážně o tom, že se tento snímek ještě nedostal k těm ''správným'' divákům. Mark Romanek totiž zrežíroval takový malý filmový zázrak. Přesvědčovat vás o tom ale nebudu, musíte si to zažít. // Pozn.: Děj se odehrává v alternativní minulosti a zabývá se prodlužováním délky lidského života metodou, která rozhodně není v současnosti běžná, jedná se tedy o žánr sci-fi i přestože tam některým chybí terminátoři s predátory. ()

Remedy 

všechny recenze uživatele

Zničujícím způsobem nádherný film, který plyne pomalu, melancholicky a zanechal ve mně dosti intenzivní dojem - ať už jako celek nebo "pouze" v několika silných scénách. Herci jsou zvolení dobře, typově přesně sedí na své postavy, nicméně nejpřirozeněji ve své roli působí Carey Mulligan. Knižní předlohu jsem nečetl, takže mě docela překvapilo a "dostalo", jak se zpočátku příběh o dětské lásce přenesl do chladného a drsného dramatu popisujícího principy, na kterých stojí jakýsi alternativní svět. Celkově zvolená forma s příjemnou komorní hudbou a krásnými anglickými reáliemi působí v kombinaci s mrazivým a vůči hlavním hrdinům cynickým příběhem jako pěst na oko. Zřejmě to byl záměr, který byl zvládnut skvěle a rovněž jeden z prostředků, který v závěru zajistil velmi silný dojem. ()

movieband 

všechny recenze uživatele

"Musíte vědět, kdo jste a co jste. A jak prožít důstojný život." Odevzdaná a nepříjemná vize. Melancholie a chlad ze snímku jen čpí. Herecky dobře zvládnuté, atmosférou ne zrovna moc příjemné a dějově působivé. "Nemáme pocit, že jsme prožili dost času." 70% ()

Kristusazapad 

všechny recenze uživatele

Bezmocnosť a beznádej. Nikto sa nebráni a tak je to správne - pretože v súlade so zámerom. Ak niekto rebeluje ešte vždy zostáva nádej - viera, že raz možno príde hrdina, ktorý ten zvrhlý režim zničí. Že jestvuje priestor pre individuálnu revoltu, pre slobodné, ničím nerušené citové prežívanie. Tu vidíme len absolútnu pasívnu odovzdanosť a vedomie, že život, nielen individuálny, ale celej komunity, celého druhu, smeruje k neodvratnému, plánovanému koncu, čo vyjavuje nevyhnutnú fatálnosť práve ako nevyhnutnú fatálnosť. (...) Tvárou v tvár smrti, v slobodnom rozhodnutí obety, sa indivíduum môže pokúsiť o transcendenciu. Alebo smrť môže byť - aspoň z pohľadu indivídua, ktoré zomrelo v prospech svojho ideálu, či sna, alebo skrátka v prospech dobra - v istom smere hrdinská až nebeská (ako keď otvorili jeden z osvienčimských vlakov a našli v ňom zmrznutých židov - okrem detí, pretože ich všetci obklopili). Tu sa aj napriek smiešnemu altruizmu darcovstva nič také nedeje, pretože klony si nevolia vôbec nič, o slobode tu vlastne vôbec niet zmienky, to kľúčové je vopred naplánované a účelné. Človek sa tu stáva len prostriedkom, čím sa likviduje kantovský imperatív - základný atribút súčasných západných liberálnych spoločností. (...) A súčasne sa tu tiež odhaľuje niečo z nás samých, niečo z našich vlastných túžob, z našich vlastných snov o dlhšom živote na úkor druhých - či už polo-otrokov z krajín tretieho sveta, ktorí sa stávajú mrzákmi a umierajú napr. pri ťažbe líthia, spracovaní odpadu či pestovaní banánov, alebo zvierat vo výskumoch, prípadne samotnej prírody (neokolonializmus je celkovo Ishigurova obľúbená téma). Zároveň však ide aj o zviazanie niečoho živočíšneho v nás. Akoby sme neustálym plánovaním, kontrolovaním a čistením svojho bezprostredného okolia a návykov, čo sa prenáša aj do spoločenských vzťahov a konkrétnych mechanizmov, postupne sputnávali a zabíjali aj "duše" v nás samých. Klony sú tu potom vlastne akýmisi chodiacimi a trpiacimi dušami vo svete inštrumentálneho rozumu. (...) Nad rámec tohto všetkého však potom ide tá nevýslovná tragika, že aj tá posledná a jediná šanca, ktorá človeka môže doviesť aspoň k akejsi plnosti života, tá možnosť prežiť krátky život so svojou spriaznenou dušou, láska, ktorá by mohla roztrhnúť ten nepreniknuteľný opar inštrumentálnosti práve svojou bezúčelnosťou, keďže milujúcu bytosť vníma ako opak prostriedku, je tu roztrhaná účelnými vzťahmi ("hlavne, nech ja nie som sama", "keď budeme manželia, nezabijú nás" atď.). Práve v tom spočíva to najväčšie tragično hlavných postáv, tá donebavolajúca nespravodlivosť a krutosť, ani nie ostatných klonov, ako skôr spoločnosti a samotného "osudu". Ten záverečný pohľad hlavnej hrdinky, jej uvedomenie si tesne pred smrťou, čo mohlo byť, ale nebolo a už nikdy nebude, ten nevyrieknutý a pritom tak bytostne tušený, bolestivý výkrik plný dlho potláčaného citu, ktorý crčí niekde z úzadia, ma úplne zničil. (...) Nuž, a samotná forma, jej chlad bol ako hodinky, čo odpočítavajú sekundy do konca života jednotlivých postáv. Istý odstup, ktorý si film drží od diváka, neochota zobrazovať citové výbuchy, boli ako hlavná hrdinka, ktorá taktiež neprejavuje city a ako samotná realita, skúpa na nejakú láskavosť a súcit. Jej málovravnosť bola ako vzťah dvoch hlavných postáv, ako otázky, na ktoré ani ony a ani my, diváci, nikdy nedostaneme odpoveď. Bol to vlastne taký sprznený Bresson, s jeho citovo chladnou realitou a hereckou mátožnosťou - sprznený, pretože tu je ten demiurg známy a jasný. Skrátka a dobre, film-zúfalstvo. () (méně) (více)

PogoJoe 

všechny recenze uživatele

Snímek, námětově připomínající Ostrov Michaela Baye, který začal vcelku nadějně, avšak skončil zoufale prázdně, nudně a depresivně. Námět potřebuje i příběh. Tady došly v půlce nápady a následovala bezradnost, přešlapování na místě a núúúdááá. ()

FilmFan24 

všechny recenze uživatele

Je to krásná představa, že v případě když budu potřebovat vyměnit třeba prochlastanou ledvinu budu mít hned k dispozici dárce, který mě ji dá...Depresívní drama o dokonalém světě bez nemocí ke kterému slouží centra, kde žijí nebo spíš se pěstují děti jejichž posláním je v dospělosti poskytnout svoje orgány. Takhle naplánovaný život vyšší mocí ale jaksi nepočítá s obyčejnými lidskými city kam na prvním místě patří láska. Ta svede dohromady Kathy, Ruth a Tommyho. Carey Mulligan, Keira Knightley a Andrew Garfield hrají úžasně. Působivé, citlivé a především ohromě lidské s myšlenkou hodnou k odsouzení...Chtělo se mi, stejně jako Tommymu řvát bezmocí v podle mě nejemotivnější scéně filmu, ve kterém je Adam Garfield prostě výborný... ()

gegina31 

všechny recenze uživatele

Nebylo to tak úplně hrozný. Ale je to prostě nesmysl. Mohli by těm lidem od dětství vtloukat do hlavy cokoli, ale pud sebezáchovy je silnější. Pochybuji, že by tam všichni čekali jak ovce na porážku. Navíc Andrew Garfielda nemusím. Nelíbil se mi ani v Imagináriu a už vůbec ne ve Spider-manovi. Vůbec nevím, co ten člověk dělá v téhle branží. ()

Související novinky

Natalie Portman čeká Anihilace

Natalie Portman čeká Anihilace

05.08.2017

Alexe Garlanda vždycky zajímala nevyzpytatelná budoucnost. Jeho scenáristické portfolio zahrnuje 28 dní poté, Sunshine, Neopouštěj mě a Dredda, tři roky zpátky se pak odhodlal i k režii a nadělil nám… (více)

Affleck Jr. vs. Bostonský škrtič

Affleck Jr. vs. Bostonský škrtič

10.01.2014

Sériovým vrahům se na filmovém plátně rád věnuje David Fincher, který do téže řeky úspěšně vstoupil třikrát – v Sedmi, v Zodiacovi a v Mužích, kteří nenávidí ženy. Momentálně točí detektivku Zmizelá… (více)

Symbol je ztracený, ale našel režiséra

Symbol je ztracený, ale našel režiséra

22.10.2011

Ron Howard, který natočil Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony, se na třetí langdonovku vykašlal kvůli adaptaci westernové fantasy Stephena Kinga „Temná věž“. Tu mu ale studio Universal nakonec… (více)

Klony Keiry Knightley útočí

Klony Keiry Knightley útočí

03.03.2009

Britská kráska konečně setřese dobový kostým a vklouzne do něčeho současnějšího, nebo možná dokonce futuristického. Zahraje si totiž v britském sci-fi thrilleru Never Let Me Go. Podrobnosti zápletky… (více)

Reklama

Reklama