The Last Man on Earth

Depresivní samotu v postapokalyptickém světě vystřídává v noci zahrada plná oživlých mrtvol s upířímí choutky a ráno, kdy náš hrdina v širém opět věší nový česnekový věnec na kříž na domovních dveří... tak začlo moje první setkání s hereckou legendou hororového žánru Vincentem Pricem. Už úvodní scény Posledního člověka na Zemi mě pohltily, ale vážně jsem nečekal takhle působivý zážitek. Sci-fi horor natočený podle Mathesonovy povídky je pro mě opravdovým sci-fi (s rozehráním vědeckého tématu) i opravdovým hororem: s temnou amosférou vyvolávající děsivé pocity daleko víc bezvýchodiskou situací a rostoucím strachem, než hromadou zohavených těl a krve. Vincent Price se svými pohledy film dokázal skvěle potáhnout často i zcela sám na scéně a zpracování příběhu navíc v sobě nese i mysteriózní střípky později se odhalujících odpovědí na otázky, které v divákovi od počátku vyvstávají. Vyprávění klikatými stezkami od zombie hororu až mj. k rodinnému dramatu z minulosti mě mile překvapilo stejně jako nekompromisní závěr, který kašle na zaužívané hollywoodské šablony a nebojí se předat divákovi poměrně drsné poselství. Při tom ještě mnohokrát před tím stihne film přinést i další silné scény (postýlka s dcerou, poslední dialog s manželkou, černý pes...). [90%] (28.07.2021)

Charismatický Vincent Price bravurně utáhne postapokalyptickou vizi světa, kde záhadná epidemie mění lidi na jakési mutanty. Kříženci zombie a upírů se potácí městem a Price se snaží přežít. Každý den hledá zalezlé upíry a současně shromažďuje věci, které mu umožňují přežívat. Noc je jednou velkou noční můrou, kdy nemrtví se snaží dostat do opevněného domu, jeho jediného útočiště. Jen vzpomínky jsou připomínkou světa živých, ...zůstal sám... Asi nejtěžší bylo zřejmě vylidnit město a pořídit pro natáčení dostatek mrtvol. Syrová černobílá kamera a místy nervydrásající hudba dodávají snímku na naléhavosti. Mezi několika děsivými scénami vyčnívá ta, kdy jsou mrtvoly shazovány ze srázu do ohně a Price se marně snaží najít dceru, než skončí na dně jámy... (27.10.2013)

Mathesonovu knihu jsem necetl, ani jsem nevidel zadne jine zpracovani, takze o deji jsem mel jen hrubou predstavu. Tahle nestandardni upirina me po nekolika minutach naprosto vtahla a drzela me az do uplneho zaveru. Je sice fakt, ze po genialni prvni tretine jde atmosfera trochu dolu, ale neni to zadny propastny rozdil. Na prvni pohled jde o jeden z filmu, ze kterych Romero cerpal inspiraci pro NOTLD. Co ho ovsem vyzdvihuje do nebeskych vysin je Vincent Price v jedne ze svych nejlepsich roli vubec (a to je co rict). Neocekaval jsem depresi a vim ze upiri se boji cesneku a zrcadel, takze jsem se bavil dokonale. (31.07.2005)

Rozbití na tři samostatné kapitoly snímku zcela určitě neprospělo a přechod z apokalyptické vize budoucnosti do rodinného dramatu a závěrečné důchodcovské akční pasáže je zbytečně roztříštěný a nesouvislý. Místo očekávané deprese plné vnitřních monologů se dočkáváme tupé retrospektivy s ještě tupějšími herci a nezbývá než litovat, že název tohoto díla nelze brát doslovně. Atmosféra, která se zpočátku dala krájet, nadobro mizí a s ní i celková uvěřitelnost vyprávění. Scénárista odvedl standardní strojovou práci a nedokázal oživit epizodní postavy na malém ani hlavního představitele na velkém prostoru, což je vzhledem ke geniálnímu obsazení klíčové role velká škoda. Důkaz, že výtečný námět s uchvacujícím úvodem někdy přináší velké zklamání. (09.07.2005)

První filmová adaptace knihy I am the Legend se velmi povedla. Vincent Price v hlavní roli je opravdu výborný, kam se na něj hrabe Will Smith. Pěkně ponurá atmosféra, a přesně v moment, kdy už jste té beznaděje nasyceni, se odbočí do minulosti a odvypráví, jak ke všemu došlo, a zase v pravou chvíli se odbočí do neradostného finále. Výborně natočené. Jediné, v čem ve srovnání nová verze z r. 2007 nekulhá, jsou efekty a "cool look". Ale to už je takové znamení doby... (21.10.2012)