Hunger Games

Netrefím šípem z luku nosorožce ani na vzdálenost úhlopříčky monitoru, každá větev stromu pode mnou spolehlivě praskne, každou čtvrthodinku se můj žaludek hlásí o potravu a masakrování bližního svého nepatří mezi mé záliby. S touto výbavou bych byl bezpochyby první obětí hladových her, ale to neznamená, že jsem si neužil trochu neoriginální brutality, při které jsem však zlehka spílal střihači za malou aktivitu jeho nůžek. (30.10.2012)

Jako společenské podobenství a kritika reality show politováníhodně mimo (klasický syndrom pomýleného produktu: kritizuji sám sebe a nevím o tom), jako sci-fi beznadějně nepůvodní, jako akce bezzubé, jako drama pubertálně tupoučké... argument, že je to naprostý protipól Twilightu, neobstojí - jen proto, že je hrdinka "tvrdá a neústupná", že jsou režisér Ross a hlavně kameraman Stern na vyšší úrovni (syrové snímání to celkem povyšuje nad průměr) a že má příběh i jistý hlubší podtext - nestačí. Hunger Games jsou totiž podobně pozérsky tupoučké a nezávadně konzumní. Rád bych napsal, že tohle je Truman Show pro dospívající, ale pravda je taková, že tohle je všechno, k čemu se Weirův film kriticky vymezuje. Kdyby to aspoň fungovalo jako "prostá zábava". Ale nefunguje. Bez znalosti knihy je to zmatené, nedotažené a přecpané povinnými klišátky a stižené hodně podvázanou imaginací. (21.03.2012)

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)

"Hladové hry", při kterých se nikdo nenajedl. Při sledování této bezpohlavní nudy by zjevně římský lid jen znuděně zívl, ukázal palec dolů, otočil se na patě a šel raději šukat. Osobně nechápu, proč se vůbec tvůrci pouští do práce na tomto filmu, když ani nejsou schopní ukázat explicitní smrt dítěte (což je problém, když se tam navzájem zabíjí jen děti), které se ocitlo v novodobé gladiátorské aréně, kde je téma číslo jedna: "kdo chcípne poslední". Současný trend je takový, že veškerým filmům se přiškrcuje stopáž, ale tento film je překvapivě totálně přepálený, ač nemá prakticky co říct a je pro děti do 14 let. Jestli si tvůrci mysleli, že dospělý člověk se vcítí do dvanáctiletého dítěte a bude mu fandit, aby uteklo před jinými parchanty, kteří už nemají koule jen na ozdobu, šeredně se pletli. Já například chtěl, aby tam chcípli úplně všichni, proto ty pokusy o emocionální úmrtí dvanáctileté krávy, tak nějak nevycházely (a troufám si tvrdit, že jsem v tom nebyl sám). Přetrpěl jsem hodinový "výcvik" a pokus o zrcadlo dnešní konzumní společnosti, ačkoliv jsem to chtěl třikrát vypnout, ovšem, chtěl jsem si počkat na závěrečné "hry", které byly mimochodem ještě horší (nudnější). To bych si snad raději pustil curling, když by tohle běželo na ČT4 sport. O proti tomuto slabému odvaru, působí tento shit jako vrchol žánru. 40% (19.08.2012)

Předně je třeba říct, že čtenáři předlohy budou spokojení a možná budou samým nadšením kadit brikety, protože Ross jede v "reader-friendly" módu od začátku do konce a snad každý ctitel Collinsové se dočká svojí oblíbené scény. JENŽE pak je tu druhá sorta diváků, kterým může vadit jak to, že osvětlování pravidel jinak hodně plytkého fikčního světa je nesmírně krkolomné (úvodní zákon HG, dovysvětlování ala "tihle sršni jsou nebezpeční" - YOU DONT SAY!!!), tak hromada logických přešlapů a deus ex machin (mastičky, modelování stromů a psů - wtf?), jejichž množství se s blížícím se koncem zvyšuje v přímé úměrnosti s upadajícím tempem, kvůli kterému máte na konci pocit, že jste právě viděli Extended Cut Pána Prstenů. Jen s tím rozdílem, že tady je plno sakra očividného papundeklu, jedno velké skladiště s falešeným lesíkem a uprostřed toho všeho jedna výborná herečka a banda (s čestnou výjimkou všečného Harrelsona) podržtašků, kteří nestačí ani jí, ani místy neskutečně mentálním dialogům. Kniha měla potenciál, ale nedokázala ho úplně využít. A pro film platí bohužel to samé. Fajn satira pro teenagery. Otázka je, jestli jim vůbec dojde, že se za tím milostným trojúhelníkem a akcí na hranici PG-13 (Soderbergh na pozici režiséra druhého štábu těžce vládne) skrývá i nějaká ta myšlenka. Nebo spíš její odvar. (21.03.2012)