Teď a tady

Když každej den neprožíváš jako by byl poslední, nežiješ, jen přežíváš. A taky platí, že život není tehdy ani jednou, žiješ teď a tady (!!!) Now Is Good je zkouška naší všední slepoty, nebo možná taky zaslepená romance, každopádně Dakota Fanning pěkně vyrostla (i herecky) a ten krátkej sestřih ji taky sekne. Jasně, nemůžou u toho chybět Lana Del Ray ani Ellie Goulding, natož O'Halloranův klavír a smyčce. Bojíme se, máme strach z věcí, který lze zvrátit natož pak z těch, kterým se vyhnout nejde. Bojíme se bolest cítit i prožít, i když je naší součástí, i když bez ní by radost a štěstí byly jen prázdný slova. Ol Parker je jak na pomezí dvou světů, na jedný straně všechen ten patos, andělé ve sněhu, s motorkou na pobřeží a uvědomělým manekýnem, kterýho jí sešle zatracenej osud, až doposud. A proti tomu, žádný hrdinský řeči, nebo aspoň ne tolik, jen cynickej slalom mezi vzdorem a nevyhnutelností, mezi touhou a strachem. Tess. Mám jí to věřit? Já nevím, co když to vlastně ani nečeká, nespoléhá na to? Jak je to dál? Někdo musí zemřít aby se jiný naučil žít? K čertu s tím, pořád se učíme. Tohle není dokonalej film, takový klony Aleca Baldwina mezi rodičema často nenajdete, přesto jsem se naučil dávat šanci lidskosti, bez ohledu na uměleckou formu. Jenže tohle pro mě i tu formu má, lidských [final rate: 80%] (25.02.2014)

Šablonovitá story která se ani na moment neodchýlí od předem očekávaného (a důsledně avizovaného) vývoje, kterou ale táhne zajímavé obsazení a výborná kamera. Hudba je sice fajn, ale občas se dost nehodí k obsahu a některé scény by byly silnější bez ní. Konec je jen takovým potvrzením, že Ol Parker si proti proudu (nebo předloze?) jít nedovolí a pro všechny ve kterých zbývá nějaký ten kousek naděje se i v závěru jistě něco najde. A Jeremy Irvine byl místy o dost věrohodnější a přesvědčivější, když mu chyběl kůň. (17.04.2013)

Kdyby se Jeremy Irvine soustavně netvářil, že se nutně potřebuje poškrábat na intimních partiích, ale je mu to žinantní před kamerou, možná by mi jeho přítomnost až tak nevadila. Kdyby se Parker vykašlal na scénu s otcem brečícím ve zdemolovaném pokoji, možná bych filmu přiznala i příjemný nadhled. Zpočátku se totiž zdálo, že ironie bude hlavní nosnou linií. No, nebyla. (14.09.2014)

Sorry, ale pro mne tu jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním rozhodně nevybalancovali. Kde kurňa byla třeba altetrnatvní léčba? Nebo mi chcete říct, že existuje někdo jako byla Tessa, kdo nemá pud sebezáchovy?Snad ano, ale podle mého názoru to není člověk náturou jako byla ona. Takže jsem tu bulela skoro půlku filmu, ale nakonec jsem vlastně byla naštvaná co si vůbec tvůrci myslí.A jelikož jsem se dívala včera večer, šla jsem ráno do práce s pěkně opuchlým obličejem a za to mi to vůbec nestálo! (19.01.2015)

Vždy jsem měla pro podobné snímky slabost. Popravdě jsem se ani moc netěšila, protože se mi nelíbila představa, že se budu 103 minut dívat na to jak Dakota Fanning hraje, ale musím říct, že jsem ji neprávem odsoudila(asi kvůli tomu, že jsem jí záviděla to, že si zahrála s Britt Murphy). Vždy mě nějakým způsobem nakopne film ve kterém se vyskytuje taková spousta emocí a většinou je takový film i výtvorem mé milované Velké Británie, které tímto skládám poklonu - samozřejmě i předloze a režisérovi(a scénáristovi) Olu Parkerovi. Nejen, že nemám žádné námitky k herectví v tomto filmu, ale také pro mě byl pastva pro oči pohledný Jeremy Irvine(na kterého se vždy ráda podívám). Nicméně tento film doporučuji opravdu každému kdo chce nechat své nicotné starosti odplout v přílivu vlny slz.Náš život je jen sled momentů. Nechte je plynout. (20.02.2013)