Toy Story 4: Příběh hraček

Toy Story jednička je pro mě největší srdcovka z dětství. VHSku jsem viděl tak aspoň tisíckrát a hrála u nás klidně i dvakrát denně. Navíc mi humor přijde geniální dodnes. Kdo by nemiloval Šerifa Woodyho a Buzze Rakeťáka. V češtině navíc skvěle nadabované. Dvojka mi prodloužila dětství a trojku si upřímně moc nepamatuju. Viděl jsme jí pouze jednou, a tak bych řekl, že na mě příliš velký dojem neudělala. Ovšem čtyřka.... To je návrat do dětství se vším všudy. Velký fanservis a ze mě já opět ten malý kluk, co zbožňuje Buzze a Woodyho. Navíc má čtyřka skvěle nastavený humor. Bavil jsem se od začátku do konce. Animace skvělá, hudba super a to shledání s přes dvacet let starými postavami je prostě vynikající. Je fakt, že na tyhle dva koukám už téměř čtvrt století a to je prostě neuvěřitelná doba. Přesto jakoby to bylo včera. Myslím, že tenhle příběh hraček není dělaný, pro dnešní děti. Tenhle příběh hraček je dělaný pro lidi, kteří na ně před dvaceti čtyř lety koukali. A já byl jedním z nich. Navíc to rozloučení s postavami je krásné, emotivní a přesně taková rozlučka jaká má být. Já jsem s novým Příběhem hraček naprosto spokojen. Zavzpomínal jsem si, pobavil jsem se, zasmál jsem se a na konci byl nesmírně dojatý. Beru to jako finální tečku a pětku nechci. Díky Toy Story, bylo to krásných dvacet čtyři let. (90 %) (02.09.2019)

Po naprosto dechberoucí trojce jsem nevěděl, co si o čtyřce myslet. Jak už bývá u Pixaru zvykem, překvapil a posunul hračky, ty neživé tvory, kteří se paradoxně chovají jako dospělí, o další odvážná rozhodnutí dál. Rozhodně zásah, o pětce ale stále nejsem přesvědčen (přijde?). Minimálně o třídu lepší, než další pixarovské série, tam je výsledkem víceméně stagnace. 90%. (28.04.2020)

Toy Story, narozdíl od Nema, nebyl nikdy moje srdcovka, ale je to fajn trilogie s pěkným zakončením. A teď čumím jako puk, že je nějaká čtyřka - dočista jsem na ni totiž zapomněl. A moje obavy se potvrdily. I navzdory krásné animaci a mnoha fakt dobrým gagům a zajímavým nápadům je to už docela nastavovaná kaše, která navíc svým vyzněním zásadně mění jednu z hlavních postav v přesný opak toho, na čem její charakter a potažmo celá původní trilogie stavěla. A to je imo ze strany tvůrců na jednu stranu dost odvážný a kontroverzní krok, ale taky zároveň zajímavá "lidé se mění" pointa. Pointa, která existenci jinak trochu nadbytečné čtyřky vlastně docela obstojně obhájí, byť rozumím, že každému po chuti nebude. (17.07.2022)

Možná jsem až moc přísný, ale jako fanoušek starších dílů jsem zkrátka zklamán. Bohužel jsem předchozí díly viděl již před delší dobou, takže si je možná idealizuji a třeba by mne už také nebavily, nemohu ovšem Toy story 4 kvalifikovat jinak než naprosto zbytečný sequel, jež mě nijak neobohatil a místy jsem jej i protrpěl. Na druhou stranu to samozřejmě opět najdeme obrovské produkční kvality, které zvládají dodat snad jen Pixar a pár dalších studií. Animace je mimořádně nádherná a chvíli je fajn zase vidět všechny známé postavy pospolu, ale ten příběh působí jen jako dovětek, který toho moc extra nového nenabízí. V budoucnu tomu určitě plánuji dát ještě šanci, nejlépe dohromady s ostatními díly. (15.10.2019)

Dvojku pokladám za jeden z najlepších filmov roka (a že ich v roku 1999 v kinách bolo ako dier v ementáli) a trojku za fantastický koniec trilógie, ktorý ma dojal a rozsekal na malé kusy. Štvorka je úplne zbytočná a fakt som pri nej občas premýšľal, či okrem peňazí vznikla aj z iného dôvodu (ale možno áno). Mnohé scény sú síce pôvabné, ale dojatia je prekvapivo málo. Akčné scény sú síce plné nápadov, ale akcie je obecne dosť málo. Niektoré momenty parádne (hororoví bodyguardi). Daktoré fóry tiež. Bohužiaľ, na scenári je vidieť, že ho šili horúcou ihlou. Zvyšok komentu obsahuje SPOILERY. V prvých troch dieloch kľúčové postavy sú vedľajšie (niektoré nepovedia ani vetu!), nové ma nezaujali (nie, ani motorkár s hlasom Keanu Reevesa), Woody neuveriteľne bez ťažkostí zahodí dlhoročné priateľstvá a stane sa hračkou bez domova, pridajúc sa k iným hračkám bez domova, z nich hneď niekoľko (plyšáci) jasne deklaruje túžbu patriť dieťaťu, no keď majú príležitosť zhmotniť tento svoj sen, tak ju odmietnu a pokračujú vo svojom nihilistickom štýle živote. Rozporuplné dojmy som mal aj z ústrednej záporáčky, ktorá na to, že je hlavná záporáčka, nastupuje na scénu jednak neskoro a jednak sa ukáže, že vlastne záporáčka nie je (ehm). (30.11.2019)