Režie:
Sebastián CorderoScénář:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrají:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(více)Videa (3)
Recenze (580)
Europa Report je perfektní ukázka toho, že v jednoduchosti je síla. Malý rozpočet, sled statických, neuměleckých kamerových záběrů, minimální režijní práce a přesto film šlape jak švýcarské hodinky (s malinkým nápisem "made in china" uvnitř). Sci-fi filmů, které jsou založeny na věděcky důvěryhodné a skutečně promyšlené fikci je šíleně málo, proto i ne až tak úžasná Europa Report způsobuje mnohem větší pozdvižení, než by si zasloužila... Na to, že film působí velmi realisticky se mu tolik nedaří vybudovat pevné pouto mezi postavami a divákem, taktéž pocity úzkosti a napětí se dostavují příliš pozvolna a spíše až ke konci snímku. Jako příhodné srovnání se nabízí Moon, který je podobně minimalistický a podobně skromný, ale atmosféru a emoce vzbouzí mnohem úspěšněji. Na druhou stranu, Moon je dějově řidší a jeho výprava na Měsíc působí méně velkolepě. Zatímco Moon operuje s nadpřirozenem, přičemž vesmír používá jen jako prostředek k jeho opodstatnění, Europa Report zhutňuje atmosféru již samotným vesmírem. Ukazuje, že vesmír je sám o sobě úzkostné, smrtící i fascinující místo. Filmy jsou si tak podobné a přesto stojí téměř na opačných pólech vesmírných sci-fi. Zajímalo by mě, jak by asi vypadala syntéza těchto dvou kousků... 7/10 ()
Očakávaná vzrušujúca sci-fi sa zmenila na deprimujúcu, miestami až hororovo ladenú jazdu vesmírom. Nízky rozpočet je najmä pri vizuálnych efektoch pomerne ľahko poznať, no snímku to však na kvalite neuberá ani o kúsok. Ako pravil klasik, " napätie by sa dalo krájať" a z vynikajúceho dojmu vlastne uberajú len občasné nudné scény a SPOILER záverečný sentinel ala Matrix, ktorým stráca neznámy mimozemský organizmus (o ktorého nevyspytateľnej a veľmi pravdepodobnej nebezpečnosti sa na prekvapenie vôbec nehovorí, ale všetci diváci ju jasne cítia), na svojej tajomnosti. ()
zo začiatku to pôsobilo dosť zmätene z tými tajnostkami, množstvom kamerových okienok, komentárov zo Zeme...., postupne asi po pol hodinke to dáva zmysel a nakoniec z toho vzíde celkom milá komorná vec, technicky v rámci asi obmedzeného rozpočtu to je dobre spracované, herci moc nestrhnú pre chabý výkres ich charakteru ale za to to zachráni aspoň dávka napätia, priemer /55%/ ()
Pokus o realističtější sci-fi klasického ražení, ve kterém se sice objevuje nebezpečí (po většinu času spíš tušené než viděné), ale nejde přitom o horor v obvyklém smyslu slova, ale do značné míry jde o návrat ke kořenům klasické sci-fi. Řadí se tak spíš vedle Moon než k Apollu 18. Potud dobré, ba přímo chvályhodné. Problém filmu je ovšem v tom, že se snaží působit poměrně věrohodně, avšak jednotliví členové výpravy (a má jít o ty nejlepší lidi světových kosmických agentur) prostě jako zkušení vědci či astronauti nevypadají. Hrají dobře, v tom problém není, prostě nejsou coby odborníci přesvědčivě napsaní. Film navíc obsahuje několik logických kopanců, z nichž ten největší musím zmínit. Na povrchu Europy přistane modul s celou posádkou, pak se poškodí spojení a dva členové výpravy jej jdou opravovat, přičemž se "nějak" opět ocitnou na lodi na orbitě. Naopak slušná byla atmosféra. Kdyby nebylo chyb, které přiš narušují pokusy o autenticitu, bylo by to výborné. ()
Spoilery a výmysly: Scenárista Philip Gelatt se asi tak dlouho koukal na film 2010: Druhá vesmírná odysea, až si usmyslel, že podobný film dokáže napsat taky. Protože si ale neuměl vymyslet nic vlastního, tak do scénáře nasekali motivy a nápady ještě z mnoha dalších filmů, jako je 2001, Sunshine, Koule nebo třeba Propast. Režisér Sebastián Cordero byl scénářem asi nadšen, když se ho rozhodl natočit, nicméně si uvědomoval, že tak neoriginální a přímočarý příběh, v němž členové posádky vlastní neschopností jeden po druhém chcípnou, aniž by vlastně něco dokázali, musí nějak zásadně ozvláštnit. Tak přišel s konceptem found footage. Cordero se tímto přístupem vzdal možnosti nějak výrazně pracovat s kamerou (Kubrick by se mu za to vysmál), ale rozhodl se, že si to alespoň vynahradí hudbou (!) a střihem, který si díky velkému množství kamer na palubě Europy 1, nezadá s jakýmkoliv normálním hraným filmem. Hudba je tudíž nediegetická a střih místy docela zběsilý, a kromě toho je film poskládán nechronologicky, což je prostě u found footage prasárna. Někdo sice může argumentovat tím, že film je "reportáž", ale na to můžu říct leda O RLY? Takhle žádná reportáž nevypadá:) A veškeré chyby v obraze (pixely, výpadky atd), které měly umocňovat dojem, že sledujeme reálné záznamy z bezpečnostních kamer, ve skutečnosti upozorňují samy na sebe a narušují tak kontinuální zážitek z filmu. Je to prostě nepromyšlené, bez nápadu, nudné, bez atmosféry, předvídatelné a blbě natočené. Což je nejlépe patrné při srovnání s filmem 2010: Druhá vesmírná odysea, jenž se zde na CSFD "pyšní" úžasným hodnocením 73% od 2500 hodnotících. Některé pasáže jsou v obou filmech obsahově takřka totožné (například výstup do vesmíru, přístání na Europě), ale na úrovni režijní je to jako srovnávat hollywoodské blockbustery s produkcí společnosti Asylum. A abych nezapomněl, celá posádka jsou nesympatický neschopáci, jejichž největším úspěchem je to, že někoho přemluvili, že právě oni jsou ti správní pro cestu k Jupiteru. Všichni se chovají jako mamlasové; umírají, aniž by se tím děj posunul někam dál, a pokaždé, když někdo opouštěl kabinu, tak už jsem věděl, že se s ním můžu rozloučit. Ale že by každá jedna smrt zbývajícímu týmu něco přinesla, to se říct nedá. Narozdíl od Sunshine, kde to mělo nějaký smysl, protože tam o něco skutečně šlo. ()
Galerie (13)
Photo © Magnolia Pictures
Zajímavosti (6)
- Alternatívnym názvom filmu bol aj názov Europa One. (MikaelSVK)
- Při pohledu z CAM A v obytném modulu 1 je možné si v pravém spodním boxu všimnout fotografie sovětského kosmonauta a prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina. (Adrai)
- Název filmu se objeví až při závěrečných titulcích. (griph)
Reklama