Hunger Games: Vražedná pomsta

Strašný kasting v čele s Jennifer Lawrence (ktorá je nielen nepríjemná, ale ešte aj hrá úplnú kravu). Niektorí herci sú talentovaní, ale tu dostali tak divne rozvrhnuté postavy, že vôbec neviem, čo si o nich mám myslieť (Woody Harrelson, Philip Seymour Hoffman, Toby Jones, Donald Sutherland, Jeffrey Wright, Stanley Tucci). Je to hrozne dlhé, akcie je málo a tá, čo tu je, je rovnaká, ako zvyšok filmu – divná. Divný je i scenár, ktorý sa motá od ničoho k ničomu a celkovo mu nerozumiete (megatréning v geniálnom novom megakomplexe sa obmedzí na to, že hlavná hrdinka pätnásťkrát vystrelí z luku a keď sa obzrie, vidí, ako ju všetci fascinovane sledujú). Vízia budúcnosti mi príde dosť neoriginálna a postavená na extra vratkých nohách. Akonáhle sa dej premiestni na exotický ostrov, začne to byť aspoň trochu sranda (opice, hmla), ale aj tak sa občas nestíhate čudovať nad hovadinami, ktoré tvorcovia vymysleli (babička alias nekompromisná Golda Meir z Mníchova). Strašne blbý film, ale svojím spôsobom sa bavíte. Dosť ma každopádne zaskočil nevýrazný koniec. Čakal som ohromujúcu sériu cliffhangerov podpernú veľkolepými zábermi a dunivou, burácajúcou hudbou lákajúcou na gigantickú trojku... a ono nič. Zvyšok série už nedopozerám. (29.08.2019)

Je to dvojka, takže zpravidla musí být cítit víc peněz, přibýt nějaká ta herecká posila (Jena Malone, Philip Seymour Hoffman) a musí se o ní mluvit o to víc dopředu. Dvojka je „překvapivě“ dospělejší, cyničtější i temnější, ale s tím, zda lepší, bych si zase tak moc jistý nebyl. Vyjukaní hrdinové (symbol počínající revoluce) Katniss a Peeta z jedničky mi prostě sedli. Tahle veleúspěšná dorostenecká pohádka i čerstvý popkulturní fenomén z úsměvné totalitní společnosti budoucnosti, kterou zpustošila válka, a Spojené státy jsou tak rozdělené do sociálně rozdílných sektorů, bavily. U dvojky nicméně musím jít o stupínek dolů. Možná je to tou nevděčnou mezihrou mezi úvodním a (pevně věřím hutným a velkolepým) třetím dílem (-NE-LOGICKY rozpáraným na dvě pokračování), kdy vrcholem akce snad nebude docela nijaké utíkání před vraždící mlhou. Znovu nicméně vede extravagantní výprava, nápadité kostýmy i honosné kulisy, když už přijde akce, je o krapet přehlednější a klidnější než v prvním díle. Víc se tu přemýšlí, taktizuje, předchází zbytečným ztrátám. Ale jak říkám, jednička mě něčím vnitřním oslovila o něco víc. Tahle teenagerovská vybíjená přesto znovu dokázala, že celá série může platit za docela chytrý popcorn pro mladé. A Jennifer Lawrence? Ta je znovu proklatě sexy a herecky znovu bez chyby!! (26.12.2013)

Dospělejší a hlavně lepší film než první díl. Mám ráda i předchozí Hunger Games, ale pár věcí jsem mu dost vytýkala a stále jsem měla pocit, že nedokázal plně využít svůj potenciál. Francis Lawrence se do toho obul podstatně více než Gary Ross a uvědomil si, že tato látka si nezaslouží být zařazena mezi filmy pro dívky do 18 let. První polovině prakticky není co vytknout, skvělá tíživá atmosféra rodící se revoluce, divák se konečně dostává do hloubky celého fungování jejich totalitního režimu, nechybí silné emoce a pro nečtenáře jistě i překvapivé zvraty. Co mě překvapilo asi nejvíce, že v tomhle filmu funguje i ta romantická linka, kterou na prvním filmu vyloženě nesnáším. Není středobodem filmu, ale když už se jí tvůrci věnují, tak divák nemusí převracet oči a působí přirozeně. To Gary minule nedokázal. Výborný je i vstup do arény, kdy naprosto cítíte tu frustraci všech postav. Škoda, že závěrečná necelá hodinka v aréně nemá takový tah na branku jako první polovina, přesto baví a baví hodně. Za celých 146 minut jsem se nenudila ani minutu. Za mě velká spokojenost. (24.11.2013)

Je vcelku paradoxní, že ve druhých Hunger Games, kterým jejich apriorní kritici vytýkají jakousi twilightovskou pubertální romantiku, v podstatě žádná romantika není. Respektive není jí tam zásadně víc než v jiných hollywoodských blockbusterech. Zkrátka romantická linie mezi Katniss, Peetou a Hurikánem je tentokrát značně upozaděna a slouží spíše jen k hloubkovějšímu prokreslení charakterů a k vykreslení emočního rozpoložení kladných postav uvnitř zkušenosti totalitního systému, než aby byla středobodem všeho. Jinak jde o poměrně drsnou dystopickou sci-fi. Vrchní Kapitolané se proměnili ze srandovních barevných paňáců na bezskrupulózní totalitářské svině, jež budí respekt. První polovina filmu šlape výtečně, divák se dozví více o fungování daného světa. Přítomná socio-medio-politická linie nepůsobí hloupě. Nejslabší je nakonec část v Aréně, v níž musí dojít alespoň k několika akčnějším scénám (do té doby se jedné o značně konverzační film), která do značné míry jen variuje dění z prvního dílu. Chápu, že to tam muselo být, ale dokud byli hrdinové na vítězném turné a zprostředkovávali vztah mezi utlačovanou veřejností a vládnoucí vrstvou, bavil mě film o něco víc. Úplný závěr pak přišel příliš náhle - to, co bylo jen řečeno, bych klidně ještě v pár scénách přímo zobrazil. Každopádně na další pokračování se těším. (21.11.2013)

Tak nějak jsem si myslela, že jednou stačilo a již nikdy víc. Nicméně se ve mně probudila zvědavost a ta občas zahlodala, až jsem se teda na tu dvojku mrkla. Z odpadové jedničky se ejhle vyklubala pěkná troječka. Z masakrování dětí se pokročilo k masakrování důchodců! Musím uznat, že se na to tentokrát dívat dalo. Nejde jen o to, kdo koho tentokrát zapichoval, ale tak nějak celkově. Každopádně když si to tak v hlavě přebírám, říkám si, že je to sice natočeno dobře, ale ničím zvlášť mě to nezaujalo. Je to taková akční červená knihovna. Jako by Suzannu někdo pořádně naštval a ta si pak dala před každým psaním dva, tři panáky a jala se ve svých příbězích pomstít jak dětem, tak manželovi a v druhé části hlavně své tchýni. (28.06.2017)