Bílá královna

Britská historie je velice bohatá, vydala by snad na tisíce dalších seriálů - a obzvlášt pokud by to bylo pod záštitou BBC, rozhodně by se vždycky jednalo o velice kvalitní počiny. Spojení Británie a historie nemůže prostě nikdy vyjít špatně. Období krvavé války růží si už dlouho něco podobného zasloužilo. The White Queen splnuje všechny moje požadavky do puntíku - napětí do poslední minuty, krásné kostýmy, intriky jak se patří, charismatické postavy. Každý díl je jako jeden výborný dobový film a působí jako realistická Hra o trůny. Obzvlášt jsem si zamilovala Rebeccu Ferguson v hlavní roli a mladého Ironse jako krále Edwarda. Uvidíme, jestli do úplného konce neztratí tempo, ale silně o tom pochybuji, takže jasných pět. EDIT: V posledních dílech mám výtky ke vzhledovému nestárnutí postav (to se opravdu nepovedlo), navíc sílí můj odpor k představitelce Anne, která hraje již od počátku opravdu, ale opravdu mizerně. Myslím, že by navíc bylo lepší zaměřit se v celém seriálu na jedno kratší období, než na dvacet let, působí to mnohdy zmateně a překombinovaně. (25.07.2013)

Hodně soap operové podání anglických dějin, kde je větší důraz kladen na palácové (a postelové) intriky než na bitvy a vůbec reálie středověkého života. Přesto musím přiznat, že mě to docela bavilo, zejména do vítězství nad Edwardem u Tawkesbury. Pak to šlo víc dolů, což je škoda, protože od konce, kdy zemi vládne Richard III., jsem čekal víc. Navíc si autoři (resp. patrně autorka předlohy) dovolili hodně velký zásek do historie, když nechali (i když tajně) přežít Richarda, syna Edwarda IV. a Alžběty. Přičemž zároveň neměli odvahu jednoznačně ukázat na viníka zmizení (smrti) druhého prince z Toweru. Myslím že když už by Alžběta zkusila něco s dvojníkem, zachraňovala by spíš staršího Edwarda, ale to jsou stejně všechno spekulace. Nicméně na to, že jsem se původně nechtěl vůbec dívat, mě to udrželo celých deset dílů. Takže celkem spokojenost. Za čtyři korunky, i když notně omšelé dlouhou válkou o trůn. (12.03.2021)

První tři epizody dobré. Nejdřív tu máme vášeň a romantiku, pak politikaření a paranoiu (z nějakého důvodu tvůrci zakomponovali prvky "čarodějnictví"). Elisabeth a Anne Neville jsou poměrně zajímavé postavy, třetí hlavní hrdinka (Margaret) je od začátku otravná, pokrytecká a magor. Jenže od čtvrtého dílu jde kvalita dolů - postavy se divákovi odcizují, děj se zbytečně zamotává a motivace hrdinů se mění z dílu na díl. Třeba mě byly od začátku sympatiční Anna s Richardem, které mi ale seriál v posledních třech dílech série naprosto zprotivil bez objektivního důvodu. Finále série pak vyčpí jako prd - je to prostě takové puf, během kterého nebudete napjatí, ani dojatí. Promarněná šance. Mimochodem, kdo tvrdí, že seriál je dobrý, protože je založený na bohaté a zajímavé britské historii, by si měl něco zjistit o historii českých šlechtických rodů. To bylo panečku taky drama! (24.09.2015)

V anglické historii se nevyznám, ale tuším, že základ ve skutečnosti to mít musí, protože tohle by snad nikdo ani nevymyslel. Bohužel jsem si skoro jistý, že za pár dní si nebudu jednotlivá jména pamatovat, natož souvislosti a vztahy mezi postavami (hlavně když se tam všichni jmenují Richard, Alžběta, Jiří, Jindřich nebo Eduard - prostě taková ta klasická královská jména, která na konci musí mít rozlišovací římskou číslovku). Tento seriál je kostýmní podívaná a odehrává se na krásných dobových hradech, zámcích a jiných interiérech (horší je to s exteriéry, které jsou často takové chudé - lesy, pláže a plácky někde za humny). Soustředíme se hlavně na klasické intriky, boj o moc/trůn, sňatky a zákulisní vztahy mezi rody, dynastiemi, předchůdci, následníky, potomky. Mnohem méně nebo skoro vůbec nejsou vidět žádné bitvy, kterým se vždy vyhneme střihem z událostí před do událostí po. Takže nečekejte žádnou velkolepost nebo vizuálně epické scény. Ani popravy, vraždy nebo krev nejsou zobrazeny přímo a my si musíme vystačit maximálně tak s umíráním na nějakou nemoc nebo otravu. Dost neopodstatněně se do děje promítly věci jako čarodějnictví a jasnozřivost, kterým tehdejší společnost opravdu věřila, což bych ještě chápal, ale vadilo mi, že schopnosti žen z rodu Riversů (nebo Woodvillů?) zde byly vyobrazeny jako skutečné - že dokáží přivolat mlhu, bouři, déšť, nemoci a skutečně vidět budoucnost. To si mohli odpustit. V hlavní roli krásná Rebecca Ferguson, která se ale v závěrečných dílech objevuje čím dál méně, silně kontrastuje se škaredou pobožnou Markétou Beaufortovou (Amanda Hale) a dalšími ženami, na jejichž pohled je celý děj zaměřen. Postav je zde mnoho a je to hodně zamotané, takže člověk musí dávat celou dobu velký pozor, aby se neztratil. Některé postavy bohužel oplývají různými výdobytky moderní doby, jako poměrně moderní účesy nebo kvalitní chrup, což mi přišlo podezřelé. Vyzdvihnout musím Lorda Warwicka neboli Králotvůrce v podání Jamese Fraina (který snad ani neumí nebo nemůže hrát kladné role a to mu sedí) nebo vychytralého lorda Tomáše Stanleyho (zahraného Rupertem Gravesem), který si vždy hlídal zadní vrátka. Musím pochválit vývoj postav nejen z hlediska mocenských taktik, ale i kvůli zdařilému procesu stárnutí - žádné přehnané vrásky nebo nalepovací šedé obočí, ale přirozeně vypadající jemné masky. Musím říct, že seriál mě dějově opravdu bavil a zjistit něco o této historické etapě bylo zajímavé (třeba o "Válkách růží" neboli "Wars of the Roses" jsem se dozvěděl až zde a ne, nemá to nic společného s "The War of the Roses", hehe). Anglickými dějinami se kvůli tomu ale nikdy podrobněji zabývat nebudu, stejně bych to všechno zase zapomněl. (12.04.2022)

Příběhy tří žen, kterým je anachronicky vnucovaný větší vliv na historické události, než jaký skutečně měly. Každá z nich vzbuzuje určité sympatie jenom v těch nejzranitelnějších momentech. Ze tří hereček svůj part zvládá nejlíp Rebecca Ferguson. A jak je bohužel zvykem, zvýraznění ženských postav jde částečně na úkor jejich pánských protějšků. Bohužel nejvíc Bílou královnu sráží dolů scénáře. Ponechám stranou vyslovené hlouposti, jako je volný prostor pro intriky královny v klášteře nebo "zázračně zachráněný" princ. Do deseti dílů se tvůrci především snažili dostat až moc událostí. Výsledkem není bohatý děj, ale to, že postavy nejsou rozvíjené, ale často jenom mluví o tom, s kým se spolčil králův bratr a jak velké šance má nějaký Tudor na trůn. Tyhle postavy zkrátka jenom těžko budí nějaký záchvěv emoce, když jim usekávají hlavu nebo k tomu dávají rozkaz. A nepřekvapivě pak seriál končí bitkou, kterou (ha, spoiler) vyhraje nějaký týpek, se kterým jsme strávili minimum času a jeho triumf vskutku není happy end, jelikož se na trůn dostal přes čtyři mrtvoly, z toho dvě děti. (24.09.2015)