Reklama

Reklama

Ubožáci

všechny plakáty
TV spot 2

Mnozí diváci se shodnou na tom, že mezi nejlepší představitele Jeana Valjeana patří Lino Ventura. Tohoto herce si vybral režisér Robert Hossein do své adaptace v roce 1982, kterou natočil jako film, jenž se v úpravě pro televizi vysílal jakou dvou či čtyřdílná série. Tedy stodvacet let po prvním vydání Bídníků (1862), které Victor Hugo dokončil v exilu po mnohaleté přípravě a předobrazech ve svých románech Poslední den odsouzencův a Claude Ubožák.
Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu. Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (88)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Věčné spory o to, zda je lepším představitelem Valjeana Losna, nebo Mažňák, pardon Gabin, nebo Ventura, mě nechávají chladným. Když nebudu mít času nazbyt, klidně si pustím Augustovu verzi s Liamem Neesonem a skvělou Poledourisovou hudbou, když bude času dost, pak sáhnu po Bernardově adaptaci z roku 1934. Rozhodně ale znovu ne po téhle přeceňované verzi s televizním vzhledem a partou revolučně naladěných studentů zápasících věrohodněji s větrem než s vojáky na barikádě. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Uz jsem videl Bidniky z roku 1958 a 1998 a musim rict, ze tito Ubozaci jsou s prehledem nejlepsi. Vzdy mam velkou radost, kdyz se mi pri sledovani vybavi, ze uz jsem film v detstvi videl, i kdyz jsem si pred zhlednutim myslel, ze je to vylouceno. Tech pasazi bylo mraky, ktere jsem mel v mozku prachem zanesene a najednou ozily. Uchvatne zpracovane dilo Victora Huga. Neni co vytknout, hudba, herci, atmosfera, styl vypraveni. Genialni dilo, je smutne videt TV program, jake vesmes braky vysilaji nase televize a takovy velkofilm tady neohodnotilo ani 500 lidi... ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Snažil jsem se brát Ubožáky jako zcela svébytnou adaptaci slavné Hugovy knihy v podobě čtyřdílné TV minisérie a vyhnout se označení remake. Tuším, že narozdíl od Lelouchových Bídníků 20. století (1995) tvůrci nechtěli natočit snímek tak, že by si svým pojetím doslova žádal od diváka znalost původního příběhu. Nicméně výsledek, ve kterém je řada důležitých scén buď zkrácena nebo přímo vynechána, mi tyhle pocity občas vyvolal. Nejen u jedné z klíčových scén, kde Valjean (již jako starosta Madeleine) zachraňuje muže spod kočáře a inspektor Javert skrze způsob nadvihnutí těžkého břemena poznává Valjeanovu totožnost (zatímco divák narozdíl od Javerta nemá možnost první obdobný čin Valjeana zde vůbec spatřit a velký význam téhle scény pak může uniknout). Ale zejména v druhé polovině série, kdy se tvůrci hodně zaměřili na revoluční události Francie v 30. letech 19. století, bych se ve skloubení dalších dějových linií bez znalosti příběhu nejspíš ztratil (se znalostí jsem byl spíše jen mírně zmaten). Nejvíc mi vadily všechny ty rádobyumělecké spomalené záběry na střelby a padající těla, připadaly mi zbytečně patetické a dlouhé. V řadě komorních scén s dialogy v jedném prostoru se na druhé straně nezapřel ani televizní původ. Udělat oproti pohádkově laděnému filmu s Jeanem Gabinem temnější verzi Bídniků určitě nevnímám od Hosseina jako zlý nápad a Lino Ventura je stejně tak vynikajícím Valjeanovým představitelem. Věnovat celý film čistě Linovi, který do té role dává všechno i velký kus srdce, a zažívá coby Valjean osobité proměny, mohl vzniknout pěkný čistý kousek. Bohužel z obsazení vedlejších rolí (oproti Bourvilovi a Blierovi ze starší verze) mne nikdo další nedokázal osobitě zaujmout (a třeba J. Carmet v roli Thénardiera ani moc neseděl), což vnímám jako deficit, když se děj kolem těch postav hodně točí a třeba ve třetím dílu se Ventura skoro ani neobjeví. Díky Venturovi a také díky tomu, že jsem zrovna neměl předem příliš vysoká očekávání, nakonec zklamán nejsem. Ale ve srovnání s pocity z filmové verze z roku 1958 vcelku ani vysloveně nadšen. (Jsem zvědav, jak se příště poperu s Bídníky '1934 a Harry Baurrem.) 65% ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Premrštené čsfdácke hodnotenie (porovnajte si to s Imdb, ktoré vernejšie odráža skutočnú kvalitu filmu). Videl som niekoľko spracovaní druhého najznámejšieho Hugovho románu, či francúzske alebo britské a toto mi neprišlo najlepšie. Nieže by bolo zlé, ale občas také svojské - skratkovitý úvod, ktorý je z celého filmu pre mňa asi najzaujímavejší, naopak zbytočne príliš veľa priestoru dostáva revolučná rebélia a potom je tu aj trochu podivný záver bez slov. Lino Ventura je fajn, vyobrazenie mestských nepokojov s barikádami je fajn, ponuré a zbedačené historické mestské zasadenie tiež, ale to myslím zvládajú všetky spracovania. Občas sa mi zdalo, že tvorcovia akoby sa predháňali v tom, ktorá postava bude tá najšpinavejšia, tá s najroztrhanejšími a najderavejšími šatami, tá najbiednejšia, tá najzúboženejšia. Menej je častokrát viac. Aj preto za tri, aj keď veľmi silné. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Povětšinou výborná výprava (bohužel naivně televizní líčení a svícení), ale pouze střihově pospojované scény šustí papírem, zoufale schematické provedení témat (Valjeanovo obrácení, ukradené stříbro, Cosette) navíc přes výkony filmových herců hlavních rolí sráží i stylově bídnický dabing v rež.E.Klosse ČT2012. Hlavní protihráči ani ♫ tv hudba nepůsobí příliš osudově. Verze s Gabinem i Neesonem jsou i přes dobré herecké výkony Ventury a Carmeta celkově výš. 2-3* ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • "Snažil jsem se Bídníky přečíst očima moderního člověka," řekl řežisér Robert Hossein, "abych sdělil divákům věčné poselství Victora Huga: jeho sen o spravedlnosti a svobodě." (Rosalinda)
  • Režisér Robert Hossein Hugovy "Bídníky" nejprve nastudoval jako velkolepou divadelní fresku, teprve po jejím provedení v pařížském Sportovním paláci, na podkladě divadelní verze zpracoval předlohu za spoluautorské účasti dramatika Alaina Decauxe do čtyřdílné televizní podoby, jejíž každá část trvala dvaapadesát minut. Sestřihem tohoto cyklu vznikl téměř tříhodinový film. (Rosalinda)
  • Robert Hossein také režíroval původní pařížský muzikál „Les Misérables“, který se hrál od roku 1980. (Snorlax)

Související novinky

Zemřel Robert Hossein

Zemřel Robert Hossein

31.12.2020

V poslední den nelehkého roku 2020 odešel francouzský filmový i divadelní herec, scenárista a v neposlední řadě také režisér, Robert Hossein. Právě včera přitom veterán evropské kinematografie… (více)

Reklama

Reklama