EXODUS: Bohové a králové

Chvíli jsem si myslel, že letos nestihnu Velikonoce, protože Ridleyho opus byl delší než meč Mojžíšův. Nevím, jestli si pan velkotovárník něco kompenzuje, ale já nejsem holka, která filmu nejdřív stáhne kalhoty a hodnotí ho podle délky. Mě u filmu zajímá duše a ta se tady rozprskla v divném maglajzu scén ňam ňam a ťuk ťuk. Vyměklá rutina, kterou mimo jiného moc nepodržel ani výkon Iglesiase. (22.01.2015)

Nekoukat z toho tak okatě v každé druhé scéně, jak moc je to sestříhané a že má Ridley v šuplíku o nějakou tu hodinu delší verzi, tak by to mohlo být ještě lepší. Ovšem i v současné neučesané podobě je to přesně tím, co by od toho jeden očekával. Tedy vpravdě velkolepou a řemeslně působivou adaptací jednoho z vůbec nejpůsobivějších příběhů. Háček to má především v podobě již zmíněného kinosestřihu, který měl buďto být ještě kratší a prost veškerých těch ambiciózních podvratných motivů a témat (Mojžíšovo zaslepené šílenství, jeho nevíra, pomstychtivý neBůh předškolního věku, důraz na nemytologickou linii, pochybující Jozue, macbethovská Sigourney, výrazně sympatičtější Egypťané v čele s faraonem apod.) a být prostě jen "věrnou" adaptací dobře známého či měl být naopak ještě delší a měl se věnovat mnohem větší prostor oněm výše zmíněným a ryze sympatickým ambiciózním podvratnostem. V současné podobě je to však nedotažené a napůli cesty, protože přednost ve stopáži byla dána především a hlavně veškeré té epičnosti Egypta, jednotlivých ran i samotného exodu. Což sice zamrzí, ale zase se na to sakra dobře kouká, ne že ne. (26.06.2015)

Dalších sto šedesát korun spláchnutých do hajzlu! A to jsem se do kina vypravil v toužebném očekávání skotsky rozmáchlé, realisticky pojaté historické fikce. Ani piču! Nejdřív mě ty kurvy v Sinestáru nakrmili takovým množstvím zasraných reklam, že by měl být lupen minimálně zadarmo, a pak mě dorazili téměř třemi hodinami urputně otravné starozákonní prudy skutečně biblických rozměrů, až jsem se ze zoufalství málem začal modlit k fousatému strejci o plechovou prdel. Chápu, že Rydly měl asi potřebu pořídit bráchovi pár odpustků, aby ten neměl eternálně zaražené vidle v rektu uprostřed pekla pro sebevrahy, ale to si, kurva, mohl koupit obligace Vatikánské banky a nesesílat deset morových ran na chudáka diváka. Vím, že poté co Džexn vylezl s Pánem prstenu, je fantasy in, ale doufal jsem, že jen ta zábavná a nezávadná, protože ve jménu Saurona tu nikdo dva tisíce let nevraždil a nekradl. Satanžel je ta miliarda pomatenců, co slaboduše uctívají tu tolik starostlivou, odpouštějíci a milosrdnou modlu, která aby zamořila svět židáky, místo vyhlazení faraónské vládnoucí garnitury raději povraždí všem ubohým chudým Egypťanům děti, nechá jim vychcípat ryby v Nilu a sežrat úrodu kobylkami, pořád dost zajímavou kupní silou, jež se navíc není moc těžké trefit do nevkusu. Holt život v Ječný je pořád větším lákadlem než živoření na Petřinách a rozhodně stojí zato klanět se kvůli němu takovému lhostejnému zmrdovi! Takže si tu kalvárii shrňme. Mezi počáteční, slušně vypadající bitvou u Kadéše a finálním „božským odlivem“ to není nic jiného, než dokonalé přepapouškování nejoblíbenější verneovky všech blahoslavených kudlanek, strhující a záživné naprosto stejně jako četba pohádkové předlohy, tedy změť pomatených halušek Mošeho, co dostal ránu do hlavy, v podobě sáhodlouhých trachtací s Ředitelem, inkarnovaným do mimořádně nesympatického a arogantního fracka. A nezachránil to ani slušný Batman, ani vynikající Uoryjr s žužu podmalovanýma očima v roli faraóna, ani pětiminutový „haf“ Ryplyjové. Naprosto otravný zmar, u kterého má člověk stejné pocity, jako když se vypraví se svým farářem na maloměstskou dovolenou do Hurgády, tam vylepí pět litrů za výlet do Údolí králů, kde si v padesátistupňovém vedru dřepne bez čepky na šutrák, čumí na pyramidy, po nichž se rojí mezi zástupy tlustých Němců bandy cigošů s cetkami, a nechá si přitom tím flanďákem tři hodiny předčítat Starý zákon. Prostě nadpozemský zážitek. (31.12.2014)

Ridleymu hlavně v půlce filmu často dochází dech, ale já přesně tyhle velké filmu miluju! Proto chodím do kina, abych mohl žasnout nad krvavým Nilem, kobylkami nebo tím jak prostě má všechny masivní scenérie Ridley v malíku. Příběh o Mojžíšovi mě opravdu dokázal bez problému zaujmout a určitě musím pochválit minimálně Christiana Baleho. Bohužel se jedná i tak o Ridleyho druhý nejslabší historický kousek. 75% (30.12.2014)

Exodus rozhodně není špatná dobrodružná fantasy. Má nosného hlavního hrdinu, mohutné bitevní výjevy a především nesmírně vymazlený vizuál, který se klidně může porvat o Oscara s Interstellarem (Hobit samozřejmě může jít brečet od kouta). Scott tak servíruje přesně to, co slíbil v trailerech. Bohužel ale nepřidává zhola nic navrch a jeho novinka se tak může postavit někam po bok Robina Hooda. To znamená, že je rozhodně na co koukat a třeba u deseti egyptských ran budete vyloženě žasnout nad tím, jak luxusní zpracování je potkalo. Zároveň si ale uvědomíte, že jakmile z plátna zmizí snaživý Bale, nemá Exodus příběhově moc co nabídnout. Slavní herci v make-upu působí dost divně. U Edgertonova Ramsese budete akorát zasněně vzpomínat na Phoenixova Commoda (oba se totiž většinu filmu potloukají svými komnatami). A především vám asi neunikne, že Scottovi zoufale chybí nosné vedlejší postavy. Je tu sice skvěle obsazená kráska María Valverde, díky které má film alespoň nějaký emocionální náboj. Když ale Bale vezme na nebezpečnou výpravu tisíce lidí a vás netrápí osud ani jednoho z nich, je to pro tak hýčkaný spektákl dost nemilá vizitka. Upřímně bych si podruhé dal radši Ranhojiče než Exodus. A to se bývalý Batman vážně snaží seč může. (6/10) (25.12.2014)