Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Zíza 

všechny recenze uživatele

Scéna, která se mi nejvíce líbila a nejvéce ke mně "promluvila", byla tak, kde Courtenay hraje lidem, kteří musejí na transport, a na housle ho doprovází Kemr, to by scéna, kdy mi ukápla slzička a já pochopila, proč Poslední motýl... jinak zbytek filmu byl - sice se tohle označení moc nehotí - poklidný. V Terezíně jsem byla, takže jsem nějaká ta místa i poznávala (snad), vím, jak to tam chodilo, byli jsme o všem informováni. Tohle je pro jen takové dokreslení a to velmi povedené. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Nejsem si tak úplně jistá, proč jednoduše nevznikl film o inscenování dětské opery Brundibár, která se skutečně v Terezíně na jaře 1944 přehrála i pro Mezinárodní červený kříž. Ale pakliže přistoupím na hru s francouzským mimem Antoinem Moreauem a jeho verzí Jeníčka a Mařenky, dále se nenechám odrazit množinou českých herců v nic neříkajících šablonovitých rolích (od Molavcové přes Štekla po Zedníčka)... ale naopak vše nechám vyvrcholit při závěrečné montáži příběhů se šťastným koncem, které se nikdy neodehrály, mohu Posledního motýla akceptovat jako hodnotný příspěvek na téma terezínského ghetta. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Nekompromisní profackování realitou jednoho francouzského mima, který se z nenadání objeví v předpeklí nacistického programu, určený nejen, i když hlavně, židovskému národu. Musím souhlasit s NinadeL, že ignorace představení Brundibár, o postavě jménem Freddy Hirsch ani nemluvě, je velmi zvláštní. Za zmínku by tento člověk, spasitel dětských duší, nejen v ghettu, ale i v osvětimském pekle, jistě stál. Dále mně také zarazilo, že se ve filmu ani jedenkrát neobjeví slovo Terezín. Nicméně, film má občas svou vlastní realitu. Vše ostatní, je zde vyobrazeno do detailu. Zoufalost, beznaděj, srovnání se s osudem, ale I kapka té radosti ze života, kterou právě přináší demonstrativní, protestní představení, které pro jednoho znamená divadýlko pro Červený Kříž, pro druhého možnost vyjádřit pravdivost připraveného osudu. Hudební, scénické i herecké obsazení, které by nezaplatili ani na Broadwayi. Možná před tím, nyní jsou si všichni rovni, což pochopí i pan Moreau. Ostatní skoro hluché role československých herců naštěstí převyšuje pan Kemr a démonicky chladný Milan Kňažko. Naprosto brilantní mezinárodní záležitost, které nesahají novodobé pokusy, o ztvárnění tohoto námětu, ani po kotníky. Karel Kachyňa i na začátku nové éry československého filmu ukazuje, jak se to má dělat. ()

Fretakata 

všechny recenze uživatele

Nechce sa mi verit tomuto pribehu. Tazko verit, ze mim provokoval parodiou heilovania. Tazko verit, ze prave jeho potrebovali, v ghete bolo kvantum umelcov. Ale dobre, bol slavny a chceli ho skoncit. Tazko verit, ze by si Nemci dali tu namahu absurdne predstierat humanitu v ohradenom zidovskom ghete. Tazko by vsak veril, ze deti zachrani tym, ze namiesto predstavenia pre ne vacsinu z nich dostane na javisko - na jedno jedine predstavenie. Ale dobre. Ale ze by Cerveny kriz (dansky, Dansko bolo obsadne) prehliadol hlad, spinu a tyranie vdaka nejakemu divadlu.... Tazko verit, ze by si velenie predstavenie nepozrelo pred jeho uvedenim. Tazko verit, ze by sebevrazedne gesto urobili napr. hudobnici - ked uz vedeli, ze vojna skoro skonci. Navyse zbytocne - vtedy sa uz vedelo, co sa v koncentrakoch deje. Ale posobive to bolo a Kachynovi nadrzujem. ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

U nás téměř neznámý Kachyňův klenot z Terezína. Bez hromad mrtvol, zubožených těl a naturalistických scén je vykreslena tak "úžasně" zoufalá atmosféra beznaděje a nespravedlenosti, že bledne i Schindlerův seznam. Takhle to prostě umí jen Kachyňa. Finální představení pro zástupce Červeného kříže bylo hrozivě skvělé. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (4)

  • Filmováno v Paříži. (M.B)
  • Film je natočený podľa knihy "Terezínské děti" od Michaela Jacota. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama