Baby Driver

Patnáctistý komentář patří Wrightovi. A ačkoliv musím říct, že jsem z ani jednoho jeho filmu nebyl nijak extra odvařený a krom Scotta Pilgrima jsem neměl potřebu se na ně koukat víckrát, tak musím jedním dechem dodat, že Baby Driver se vedle cornetto trilogie bude směle tyčit. A to samozřejmě hlavně co se týče v akčních pasáží, ve kterých je Edgar Wright už od Soumraku mrtvých mrtvých nejjistější, opravdu pečlivě si vyhrál s bohatou hudební koláží, která na milimetry sedí k tempu akce a všechny akční, zejména automobilové, scény jsou díky tomu správně hektické, napínavé a dobře se na ně kouká. Co se týká toho ostatního, tam už je to podstatně horší. Po příběhu se nikdo nepídí, ovšem rejža měl k ruce bohaté slavné herecké obsazení, ze kterého ždíme maximum a tak zejména díky Spaceyho a Hammovo charismatu se to povede doklepat do konce i v tomto směru. A pak je tu Jamie Foxx, který je doslova démonický. Očekávání díky bohu mírně překonána. (31.07.2017)

První polovinu jsem si říkala, že tohle bude hodně fajn zábavná jednohubka. Film má dobré tempo, je výborně sestříhaný, prim hraje hudba, některé scény jsou jak vystřižené z muzikálu. Jenže v druhé půlce jsem Algortovi přestala tu jeho postavu zoufale věřit a v poslední třetině se pro mě stal vývoj a chování postav doslova nesnesitelným. Opravdu jsem chvílemi měla pocit, že sleduji nějakou parodii. Nevěděla jsem, jestli to má být pokus o jistý nadhled, nebo jestli se to myslí vážně. Jednoduše mi to nesedlo. (27.07.2017)

DRIVER, DRIVE a BABY DRIVER. Co potřebujete na takovou autohoničkovou kriminálku? Jednoduchou story, za jejímž volantem sedí tajemně až autisticky málomluvný, ale o to schopnější profi řidič, a pak nějaká ta auta, která samozřejmě nenecháte celou dobu stát v garáži. A pak už jen musíte předvést trochu stylu, jak by řekl Chev Chelios. Wrightův příspěvek se mezi těmi dvěma výše uvedenými rozhodně neztratí. Netváří se tak atmosféricky a fatálně, ale po vzoru DRIVE tůruje hudební složku, která mu zásadním způsobem dodává rytmus. Příběh, ač dietní, nenudí, postavy i obsazení jsou sympatické a honičky nápadité. Wright má za sebou onačejší pecky, ale kdo by mu vyčítal takhle pohodovou letní jízdu. (06.08.2017)

„Ne, doktore, ptám se, jestli je retardovanej.“ - „Retardovaný znamená pomalý. Byl snad pomalý?“ Od malička pro mě byl Bejby hlavně Dejdar, ale ten by tu asi nevypadal tak „cool“, ehm…Zatím se mi od Wrighta podařilo zhlédnout jen Soumrak mrtvých a Jednotku příliš rychlého nasazení, takže jsem moc nevěděl, co čekat (krom tušení neotřelé zábavy). A Wright byl zas hodně svůj. Úvodní jízda mě každopádně navnadila a určila ráz celého filmu. Byla maximálně na efekt, střelená, plná pohodové, chytlavé hudby, sázející na nadsázku…a zároveň hodně přepálená. Wright je fakt hračička, škoda jen, že má krapet problém odhadnout tu hranici, za niž už není nutné (ani žádoucí) jít. A s koncem mě zas zklamal. Naštěstí předešlý děj je natolik svěží a zábavný, že mu to odpouštím, i díky tomu luxusnímu hereckému ansámblu (z Elgorta jsem až tak nadšený nebyl, ale řada jiných moc potěšila, zvlášť skvělý Kevin…dávná minulost, kdy ještě nebylo módní ho kompletně vystřihávat, ehm). Pro mě zatím nejlepší Wrightův film, posílám slušné 4*. (03.03.2019)

Muzikálová heist krimi, která rozhodně potěší. Film nenabízí žádný promyšlený příběh, důraz je tu kladen hlavně na audiovizuální stránku a ta je mimořádně povedená. Wright zkrátka ví, jak natočit zábavný mišmaš žánrů. Z hereckého obsazení zmíním jen Kevina Spaceyho, který si odehrál svůj standard a Jona Hamma, jenž dostal mnohem více prostoru, než jsem čekala. Svou postavu si pořádně užil a z celého ansámblu nejvíce zaujal. Ale možná je můj pohled coby jeho dlouholetého vášnivého fanouška trochu zkreslený, to nedokážu objektivně posoudit. (29.07.2017)