Black Caesar

Parafráze na "Malého Caesara" sice se změnou obsazení (Cohen scénář napsal pro metr šedesát vysokého populárního baviče Sammyho Davise Jr., ale nakonec byl film realizován v hlavní roli s metr devadesát vysokým Williamsonem) ztratila prvoplánovou spojitost s klasickým mafiánským příběhem, ale o to víc do popředí vystoupil motiv outsiderství. Zatímco Malý Caesar trpěl napoleonským komplexem, který ještě umocňoval fakt, že byl původem ze zapadákova, zdejší hrdina své ambice čerpá z křivd a ponížení plynoucích z toho, že je černoch. Tradičně pojaté mafiánské drama o vzestupu a pádu ční nad konkurencí právě díky silnému rasovému motivu a reflexi dobové společenské situace. Vrcholná scéna filmu, kdy hrdina přemůže zkorumpovaného bílého policistu a vrátí mu veškeré ponížení, které si za život i jeho zásluhou vybral, patří mezi nejsilnější protirasistické momenty kinematografie. Doslova se zde díky obrací výchozí pozice rasového teroru, když zástupce dominantní moci přichází o svou jistotu nadřazenosti a dostává plně zakusit ponížení čistě na základě barvi pleti, které anulovalo jeho osobnost či schopnosti a redukovalo ho na stereotyp. (02.06.2012)

Scarface meets blaxploatation aneb příběh vzestupu a pádu ambiciózního nuzáka. Jediný rozdíl v zápletce (o těch formálních rozdílech raději mlčet) je ten, že jeho pád je kauzuálně vyvozen nikoli z nadměrné konzumace tvrdých drog, ale z úpadku nadšení pro pozitivní práci v rámci černošské komunity. Roztomile hloupé, ale na druhou stranu jediný film, který jsem kdy viděl (a nejspíš i v budoucnu uvidím), v němž zlí zabijáčtí policajti honí hrdinu sedícího v autě pěšky. (29.07.2012)

A o5 Fred Williamson v roli cernocha - ambiciozneho gangstera. Ambicie vsak pramenia z toho, ze je cernoch, z acasteho ponizovania a krivd. Vyborny je pribeh o vzostupe a pade, najlepsia cast filmu bol zaver kde beloch - zastupca uradujucej moci doatal ponizenie a krivdu, fakt silny protirasisticky motiv v kinematografii, nepamatam podobne protirasisticke sceny vo filme , a to som ich videl masaker vela . 70 % (01.08.2017)

Exploitation remake klasické gangsterky Malý Caesar. Málo akce a moc emocí (věřte mi, v exploitationech jsou "emoce" za mínusové body). Ty jsou ale díky charizmatu Freda Williamsona a povedenému hudebnímu doprovodu Jamese Browna (ne, běžně to taky neposlouchám, ale v rámci doby a žánru je to královká muzika) snesitelné. A vynikajicí závěr, který se černým bratřím nejspíš moc nelíbil... (12.02.2007)

Promítnuto v rámci popůlnočních blaxploitation projekcí. Diváci, namlsáni předchozími večery s poněkud sleazy kousky se těšili, jak se zasmějí blbosti filmu a pobaví se na účet tvůrců. Počáteční úsměv je ale brzo přešel. Na tomhle filmu směšného není nic a není čemu se smát. Tematicky a zaměřením se film podobá Scottovu ´Americkému gangsterovi´, i když mu samozřejmě chybí jeho filmařská zručnost, ale i tak tahle sága o vzestupu a pádu jednoho černošského mafianského bosse nepostrádá několik vynikajících scén a v poslední třetině fantasticky graduje. Překvapení je o to větší, že na režisérské sesli seděl týpek, co se proslavil filmy typu ´smrtící zmrzlina napadla Spojené státy´. (27.07.2012)