Sběratelé kostí

Samotné vyšetřování je kolikrát dost přitažené za vlasy. Co je ovšem na tomhle seriálů dokonalé je vzájemné pošťuchování mezi hlavními postavami. Všechny drobné i větší emocionální prožitky sem už dlouho v žádném seriálu nezažil (pravda nemám toho tolik nakoukáno :-) Je fajn vědět, že hlavní hrdinové jsou taky jenom lidi a ne dokonale myslící stroje jako v CSI, která je oproti tomuhle chladná jak psí pr***. (09.05.2010)

Bones nepřinášejí nic nového do televizní zábavy, odpovídají současnému trendu krimi-sérií, tzn. hi-tech provedení a s moderní vědou v popředí (tady soudní antropologie). Naštěstí to není dokonalost pusta lidského faktoru. Na diváka je totiž aplikován křesťansko-americký model společnosti. Proč? Inu protože do popředí se nám hrne rodina a víra. Booth je vlastně takový chrabrý a čestný kovboj, občas lehce rozervaný (to když mu ve výkonu spravedlnosti brání nějaký byrokratický šiml nebo má dilema volby mezi nejbližšími). Prostě a jasně správňák, po kterém každá ráda skočí. Svoji existenci opírá hlavně o víru jak v Boha tak v rodinu. I přes výše řečené mu ovšem nedělá potíže se chovat lidsky se všemi možnými slabostmi a nedostatky, takže s jistotou střídá v posteli své dvě ex, rád popíjí v baru atd. Oproti tomu Brennenová je mírně řečeno nesocializovaná a nadlidská díky své totální víře ve vědu. Její jednání je leckdy šokující, neboť říká pravdu obnaženou na dřeň bez ohledu na to komu a v jakém rozpoložení. Trochu problém. Zprvu netvárný materiál -zahleděný do své inteligence- aka Kůstka se dostává pod lidský vliv svého parťáka a rovněž asi buditele do říše normálního života. A jak seriálový čas plyne tak divák nabývá nefalšovaného pocitu, že hlavní hrdinka je polidšťováná, že lehce přetavuje své hodnoty. Její "vysvoboditel" je na stranu druhou neustále ujišťován, že věda může sloužit lepšímu dobru a není určená jen kroužku ujetých magorů. No a koneckonců přichází očekávání, kdy si oba hlavní hrdinové padnou do náručí, což se samožřejmě se stoupajícím počtem dílů stává častěji a častěji, ale nikdy ne doopravdy. Kosti nejsou typickým CSI seriálem, už jen pro svůj druhý celkem spletitý plán, dokonce se ani neberou tak vážně. Právě díky konfrontaci vědy a lidství nastává řada absurdně vtipných až černohumorných situací, obzvlášť ve chvíli, kdy má Kůstka proslovy ohledně lásky, sexu a víry v Boha. No a jako třešnička na dortu - Stephen Fry coby psycholog Gordon Gordon v druhé polovině druhé série. Těchto pár dílů stojí za shlédnutí, protože patří asi k tomu nejlepšímu, co Kosti můžou nabídnout. BTW časem vlastně diváka vůbec nezajímá, co v tomhle seriálu řeší za případ, ale vyloženě se těší na brutální průpovídky a slovní přestřelky, jj starý dobrý osvědčený mustr a-lá Moonlighting. 70% (26.01.2007)

Už od prvního dílu to vypadá na dalšího bratříčka do rodinky CSI, NCIS, Crossing Jordan atpd., akorát s divnou ženskou a stárnoucím a mohutnějícím Angelem a strašnou doprovodnou muzikou. Nejen kvůli svojí drahé doufám, že se to zvedne:) Potenciál tu je, ať už ten nastíněný hlavní příběh s rodiči doktorky...ehm, prostě doktorky, nebo srovnání a vzájemné obohacování obou hlavních postav díky jejich hodně rozdílnému postoji k životu, praxi, a tak vůbec. Ale to s minulostí armádního odstřelovače je fakt trapný pokus:P Nicméně ne tak trapný jako ty občasné úlety v překladu, které se s železnou pravidelností vrací v každém díle... Mimochodem, jestli se stejně tak díl co díl dočkám od nepříliš přesvědčivého moralizátora Davida Boreanaze nějakého toho rádobykontroverzního antimainstreamového ideového výbuchu, budu nucen vystavit Bones většímu posměchu než doposud:) Kvalita dílů dost výrazně kolísá a celkově z toho vyjde jenom další z mnoha seriálů. 60% (03.01.2007)

Docela mi vadí ty vědecké nesmysly, jako je ten procesor a ty bleskurychle stvořené 3D modely, i když seriál se v tomhle ohledu tváří neuvěřitelně vážně. Abyste se nezlobili, musím uznat, že ty nesmysly jsou pro dobro věci, ale mě osobně to dost kazí zážitek. Zápletky se navíc neustále opakují a stejně jako u NCIS mi vadí prvoplánové postavy jak podle šablony, jejichž chování je neustále stejné a předvídatelné. (13.12.2009)

Nezávazné a svým způsobem osvěžující výlety do pozoruhodného světa "MATRIXU" ... poté, co se pro něj Neo obětoval. Do tendenčního prostředí pečlivě vytříděných hodnot a špičkových vědeckých kouzel obydleného osobitými, vzdělanými, leč šablonovitými postavičkami, jejichž osudy se vzájemně proplétají po vzoru všech telenovel. Má své - byť trochu bizarní kouzlo ... nicméně pod vypulírovaným vizuálem jakoby ten iluzorní, účelově vykonstruovaný svět lehce zahníval. Přesto se o něj nemusíte strachovat: Vždyť je plný těch nejlepších odborníků na procesy pozvolného rozkladu - a na všechny průvodní jevy, které jsou s nimi svázané. P.S.: 1) Nesleduju ho pravidelně - ani zdaleka, ale řekla bych, že mám "nakoukáno" dost, abych se mohla vyjádřit; 2) Naprosto chápu všechny, kteří ho z hloubi duše nesnášejí - stejně jako ty, kteří ho bezmezně milují. (05.01.2016)