Strážci Galaxie Vol. 2

// Pro jedničku hrál moment překvapení, tehdy pořád čerstvé pojetí a taky překvapivě citlivá práce s postavami, především tedy tou hlavní, díky čemuž na mě finále s maminkou působilo zatraceně dojemně. Oproti tomu dvojka oprašuje staré křivdy, láká na vidinu světlejších zítřků a vytahuje jedno z nejepičtějších komiksových finále vůbec. Musíte si na něj ovšem nějakou dobu počkat a zatímco mně osobně jednotlivé scénky vedoucí k onomu vrcholu filmu nijak nevadily, někdo by se klidně mohl nudit. Závěr jako takový už nefungoval tolik, jako v jedničce, pořád je to ale lepší než 90% zbylé marvelovské tvorby. Včetně obou vychvalovaných Kapitánů nebo třeba prvních Avengers. Trochu zamrzí, že tu hlavní hrozba opět nepůsobí moc hrozivě a že nikde nejsou vidět žádné skutečně dopady, protože pak by se to muselo brát alespoň trochu vážně a na to si v tomhle univerzu nikdo zjevně troufat nehodlá. Kolem a kolem ale spokojenost a byť je to o kousíček slabší, jak první díl, pořád jsem se v kině obrovitánsky bavil, takže určitě zajít, vidět, vyhnout se 3D a užít si. 7/10 (05.05.2017)

"There are two types of people in this world, those who dance and those who do not." Moje obavy, že to bude horší než jednička se nepotvrdili. Strážci Galaxie jsou pořád stejně skvělí. Postavy neztratily svůj vtip, naopak, třeba Drax perlí ještě víc než v prvním díle. Dvojka strážců má ale ještě něco navíc, co prvnímu dílu vyloženě chybělo - Baby Groota (level roztomilosti dosahuje do mezigalaktických výšin). Pobavíte se vlastně už od prvního okamžiku, kdy film začne velkou akcí (kterou ale vlastně ani nevidíme), až do konce, konkrétně až do potitulkových scén (kterých je tu víc než dost). Nejvtipnější kombo byl pro mě Drax a (šeredná) Mantis, zlato si ale ode mě odnáší Baby Groot a jeho snaha o nalezení číra. Příběh, který se tentokrát soustředí na rodinu, sice není úplně světoborný, ale ono to prostě nevadí. A soundtrack stále boží. 5* (12.05.2017)

Povedlo se. Pravda, jakmile se postava Kurta Russella představí, přijdou alespoň trochu znalí diváci o jedno překvapení, ale ne že by to nějak zvlášť vadilo - ono totiž těch překvapení ještě docela dost zbývá. Strážcům Galaxie jde opět hlavně o zábavu, kterou tentokrát míchají s působivými osobními příběhy a během finále i s uvěřitelnými emocemi, a díky tomu má člověk pocit, že se nedívá jen na obyčejnou dvojku, ve které musí být nutně všeho víc, ale prostě na dobrý film. Ačkoliv je to pro někoho možná samozřejmost, vyzdvihl bych kromě scénáře také triky, které opět neuvěřitelně omladily jednoho herce, a opět skvělý výběr písní - na scénu s My Sweet Lord od George Harrisona bych se mohl dívat asi pořád. (08.05.2017)

Pokračování Strážců Galaxie se nese víceméně v podobném duchu jako jednička, ale nepřináší nic moc nového. Je to slušná zábava to bezesporu ( Nejvtipnější je opět Drax s mývalem) Starlord je zde trošku mdlý a nepřišlo mi, že má dostatek prostoru, Kurt Russel se mi příliš nelíbil a Stallone je zde snad jen 2 minuty, takže na něj se těšit nemá příliš cenu. Na můj vkus je film až příliš barevný a místy dost infantilní a velké finále je vlastně nejslabším článkem, protože se nejedná o nic jiného než masivní digitální bordel, který divák nestíhá pobírat a je mu vlastně i jedno jak to nakonec dopadne. Highlightem pro mne byla scéna v lese, kde mýval zneškodňuje protivníky díky vychytralým pastím. Vícekrát se na film nejspíš nepodívám a zařadil bych jej k průměrnějším Marvelovkám. DC s Wonder Woman tuším Marvelu nakope letos prdel. 75% (04.05.2017)

Na mě to působilo tak, že Honza Gunn si přečetl moje hodnocení jedničky a podle toho se zařídil. Škrtly se kecy, přestalo se hrát si na pupek světa a začala zábava. A na to já slyším, protože tak jako je i dvojka chujovina všech chujovin Matka, mě oproti první záchraně Galaxie nenutila trhat si chlupy v nose, abych neusnul. A v příští lekci už se snad konečně dozvím, jestli je Zoe zelená úplně všude. Napíšu. (09.05.2017)