Panoptikum Města pražského

Nevnímám Panoptikum jako pokračování Hříšných lidí, mám pocit, že bych srovnávala nesrovnatelné. A to by bylo trochu nefér, Hříšní lidé jsou úžasní, ale Panoptikum svoje kouzlo také má. Prvně jmenované mají úžasnou atmosféru, stará Praha třicátých let jako vyšitá. Panoptikum působí, částečně i vlivem barvy, současněji. Pánouvé Bouše a Brůžek působí civilnějším a - alespo (04.06.2008)

Pokračování "Hříšných lidí města pražského" není o nic slabší. Antonín Moskalyk výtečně na tento cyklus navázal a pojal ho tak nějak po svém. Vytratila se Sequencovská tajemnost a ponurost některých dílů (posílená černobílou kamerou) a vystřídala jí Moskalykovská barevnost, naturalismus a co největší snaha zachytit dobové interiéry a exteriéry. Jiří Adamíra je asi jediný možný nástupce Jaroslava Marvana v roli policejního rady. Svým charismatem a ostrovtipem nijak za ním nezaostává. Objevilo se rovněž několik nových postav, zvláště Souček Ondřeje Havelky je skvělý. I děj příběhů je posunut o něco dál. Zkrátka takhle se dělá pokračování legendy. (13.08.2007)

Slabší, než Hříšní lidé s asi dvěma horšími díly, barva tomu také ubírá kus kouzla, ale jinak opět perfektní. Teda až na tu hroznou znělku. Pavel Zedníček je sice fajn (i v epizodě Potkat anděla), ale ta písnička je fakt příšerná a přetáčel jsem ji. Jinak opět kouzelné. Tentokrát předem téměř nikdy neznáme pachatele, což je hnedka lepší, pánové ze čtyřky (pětky) včetně samotného pana rady mají celkově překvapivě poněkud méně prostoru, někdy se zdají být až zbyteční, ale to také není úplně na škodu, protože samotné případy jsou opět dostatečně zajímavé a jejich zpracování je zase perfektní a ta doba je i tentokrát zachycena nádherně. delší stopáž jednotlivých epizod také ničemu nevadí, takže ve výsledku velmi vydařený počin, ačkoliv i sám pan Moskalyk má lepší počiny z tohoto ranku. Ani herecky opět samozřejmě nelze nic vytknout a i přes konkurenci (nejen) ve svém předchůdci je Panoptikum rozhodně jedním z nejlepších českých seriálů všech dob. Nevidím důvod, proč dát méně hvězd, než všechny. 90%. (12.06.2021)

Né tak dokonalé jako první série.Adamíra byl velkým požehnáním,jelikož snad lépe zahrát postavu vrcního rady po Marvanovy,ani nejde.Velykým prblémem co tomuto seriálu uškodilo,byla barva.Černobílá první série měla nepřekonatelné kouzlo.které chybělo už i následujícím filmům.A s kouzlem a atmosférou oprýskaných uliček a periférií města Prahy si právě první řadu spojuji.Tuto druhou pouze s profesionálně odvedenou nadprůměrnou zábavou. (05.03.2007)

Schopnost pokračovat i po smrti pana Marvana se jistě cení. Přišla s ní však fádnost, kterou odpustit nelze. Vše začíná pohřbem policejního rady Vacátka. Do toho přijíždí na služebnu nový policejní rada Korejs s "masarykovskou" vizáží i intelektem. Jiří Adamíra velmi dobrý, ale Marvan to není. Obklopen starými známými tvářemi se pouští do nových případů. Považte, hřešilo se i na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. K tomu, aby se hřešilo v přesvědčivých kulisách posloužila celkem odpovídající výprava, která poměrně zdatně navodila dobovou atmosféru a diváka spolehlivě přenesla do toho společensky "hříšného" období. Není problém během chvilky splynout s "mord" partou, ačkoliv rozjezd seriálu není zrovna raketový. Dokonce se objevuje místy drobná, ne však přehlédnutelná tvůrčí křeč, jak v nastaveném pokračování neztratit řemeslnou kvalitu a scénáři vdechnout život, aby výsledek patřičně bavil. Pověstní pánové Brůše, Bouše a penzionovaný Mrázek (ne ten z ústředny) mají zhruba stejný zvuk jako v hokeji kdysi sehraná pětka respektive trojka: Makarov, Krutov, Kasatonov. Hokejistů bylo pět a vyšetřovatelů je taky pět. Mladý policejní koncipient Souček to by mohl být Larionov a charismatický Adamíra to je Fetisov. Legendární hokejovou pětku máme kompletní a hlavně policejní tým je pohromadě. Zkušený Antonín Moskalyk coby zručný trenér-režisér mění nenápadně taktiku a přechází na barevný formát s modernějšími prvky herního, respektive seriálového pojetí. Příběhy obsahují nejrůznější kličky, jsou "zašmodrchané", a i přes novodobější pojetí, je znát drobný pokles formy, kdy se schopnému hereckému týmu mohly přivát do cesty ještě lepší policejní případy. Ne vždy byly tak úplně nápadité, anebo stoprocentně zapamatovatelné. Po skvělém Jaroslavu Marvanovi nebylo jistě snadné převzít jeho trůn. Tvůrci desetidílného seriálu s novou úvodní melodií prokázali snahu vyždímat z policejních zápisníků krapet zajímavé případy, které rozhodně neoslní svými zápletkami, avšak setkání s osvědčenou partou chytrých vyšetřovatelů to bylo více než milé. Škoda jen té průměrnější režie a vizuálně málo zajímavé kamery, která by větší čest dělala ve štábu televizního zpravodajství. Mé hodnocení: 60% (03.11.2014)