Nemocnice na kraji města

Kdo nezná doktora Štrosmajera a jeho povznášející humor...Už jenom kvůli němu má smysl, vidět několik dílů "Nemocnice"...Ostatně, nemocniční prostředí ve filmovém průmyslu je dodnes velice populární jak u nás tak ve světě..kde to asi začalo?:) (29.01.2007)

Ve srovnání s dnešními odpadu hodnými seriály našich komerčních stanic výtečné dílo stojící hlavně na propracovaných charakterech všech postav. To Dietl vždycky uměl. Navíc herecké výkony opravdu berou dech. Klaním se. (21.11.2007)

Na tu dobu to byl báječnej seriál... ale časem ztrácí na své kvalitě... (18.04.2008)

Dobrý večer tady Sova... (19.09.2011)

Televizní klasika s naprosto vynikajícím Kopeckým, který ač ve vedlejší roli, naprosto exceluje (07.09.2021)

Seriál, ktorý nám všetci závideli. Neskôr aj nepodarene okopírovali. A kopírujú dodnes. Kde sa asi tak inšpirovali všetky tie dnešné nemocničné seriály? No na eleganciu a vtip Nemocnice na okraji mesta žiadna napodobenina nemá. (27.05.2007)

Plný počet, lebo nič lepšie v Česko-Slovensku zatiaľ z nemocničného prostredia nevzniklo. Je to proste legenda. Mená ako Štrosmajer, Huňková, Blažej a Sova si budem pamäť asi navždy. (06.09.2007)

Poctivý český seriál, který má všechno, co se od takového díla očekává. Napětí, vývoj postav, relax, lásku, zklamání, lítost , poutavé dialogy, nezapomenutelné a dodnes opakované hlášky, ale především zasvěcenost herců při natáčení v nemocničním prostředí. Skvělé dílo , na které se dá podívat a těšit i dnes, ačkoliv bylo natočeno v těžkých dobách hlubokého socialismu. Muselo to být tenkrát velké umění Jaroslava Dietla, aby byl seriál přijatelný pro tehdejší režim a zároveň oceňován a kladně hodnocen i v dnešní době. (25.03.2009)

Podle mého názoru jeden z nelepších českých seriálů, který nepostrádá hloubku a má výtečně propracovanou psychologii všech postav. Všichni v rolích doktorů u mě vzbuzují respekt, úctu a strach, stejně tak jako lékaři ve skutečnosti. Z tohoto seriálu dýchá až neuvěřitelná autentičnost, kterou na něm asi obdivuji nejvíce. V nemocnici na kraji města je opravdu krásně depresivní prostředí, které přesto vzbuzuje v pacientech naději na záchranu. Také skutečné nemocnice, přiznejme si, působí depresivně pořád, pokud nepatříme ke zbohatlíkům s nadstandardními pokoji, alá Růžovka. Jako první se mi vybaví scéna, kdy doktor Štrosmajer v podání Miloše Kopeckého s ledovým klidem oznamuje pacientovi, že mu sice budou muset amputovat nohu, ale jakýpak céres s tím, když může být rád, že žije a koneckonců má nohu ještě jednu. Za geniální tah také považuji zápletku mezi doktorem Blažejem a sestrou Inou, která sice vypadá jako sůva z nudlí a její herecký um spočívá v dokonalosti mlčet za každých okolností, ale když už něco řekne, tak co slovo to perla, až je zarážející, co na takové netýkavce vošoustníka Blažeje přitahuje a jak jsou ze začátku všichni nuceni soucítit s chudinkou Blažejovou manželkou, která jak se ukáže později, vůbec žádná chudinka není. Opravdu dokonalé. Stejně tak jako tajemství okolo doktorky Králové (Jana Štěpánková), která nikdy neprozradí, kde si upletla dítě, my to sice celou dobu tušíme, ale co když si ho náhodou upletla někde jinde. A samozřejmě nesmím opomenout ani charakterního primáře Sovu, který urovná vždy veškeré spory a nadosmrti je vše dobrý, ani jeho nezbedného syna, který propadne alkoholu, ale ne tak, jak to známe z nových seriálu, kdy po sklence vína, zhrzená rodina nechá uvrhnout prohřešilce do léčebny, nýbrž řečeno hezky česky mladý Sova prostě chlastá. Kam se na tento seriál hrabou dnešní seriály, kde Vám doktorka s americkým úsměvem předepíše zaručeně účinné prášíčky v rámci PP a poté vám oznámí, že stejně umíráte, ale ty zázračné prášíčky, vám blížící se smrt o pár měsíců oddálí a vy si tak lépe vychutnáte své utrpení. Když se tam setkáme s partnerským trojúhelníkem, táhne se to krásných 2000 dílů pořád do kolečka a hlavní hrdinky to mají potřebu pořád a pořád rozebírat s neustálou potřebou si o tom znovu a znovu promluvit s kýmkoliv, kdo o tom z nepochopitelného důvodu ještě neslyšel, proboha proč?!!! Díky bohu za Inu! Ještě se musím přiznat, že jsem viděla z Nemocnice na kraji města po 20 letech, i z Nnkm- nové osudy, tak 10 min prvních dílů a po dalším shlédnutí, opravdu netoužím. (24.04.2012)

Bez debat legenda a naprosto oprávněná. Poprvé jsem to viděl v roce 2020 v korona krizi a pořád je to skvělé. 85%. (05.04.2020)

Nikdy jsem tomu serialu neprisla na chut, ovsem znam ho velmi dobre, troufam si rici... (01.09.2006)

Osudy jedné nemocnice a postav kolem ní. Stará dobrá Nemocnice je podle mě asi nejlepší československej seriál. I pro dnešního diváka, který má před sebou volbu nespočet seriálů, podobných i jiných, musí být tento seriál okouzlením. Holt profesionální práce. O novodobém pokračování, které mimochodem naprosto distancuji od této původní 20ti dílné "Nemocnice", mám ovšem jiné mínění. [1O/1O] (27.01.2007)

Telenovela ala Ordinace? To je srovnání hodné čistokrevného debila. Neskutečně distinguovaný a přesto upřímně přímý Chudík, fatálně všeobsažný Kopecký s kilometr od stromu se válejícím jabkem Čockovou, tragicky teoretický Vinklář, ublíženecký, nicméně působivý Frej, naprosto nepřeargumentovatelná Štěpánková, extraordinérně ambiciózní semeník Abrhám, či naopak beznadějně platonický Němec, němou výčitkou kurizující Motlová, nejdřív hloupostí, pak láskou vznášející se Janžurová, mezek Rezek, zasněná však pravděpodobně skrytě perverzní Čunderlíková.To jsou všechno natolik detailně a maximalisticky vybroušené charaktery v až nechutně bezchybném obsazení, že celkové vyznění k divákovi již nikdy nic nepřekoná. U mě je číslem jedna Ladislav Chudík alias primář Sova, protože jeho lekce morálky, asertivity, slušnosti, stejně jako schopnosti vyjádřit podstatu věci v kratičkém výroku, mě neskutečně baví, a to nejvíce ve scénách, kdy tím konsternuje i převelice inteligentního Štrosmajera. Velice zajímavá verze nadčlověka. 90% (29.04.2008)

Tu první řadu jsem jakž takž viděla, ale vzhledem k mé nechuti k seriálům a Dietlovi vůbec (a to uznávám, že byl mistr mezi dnešními psavci Ulic a jim podobných) dávám * a rychle utíkám. Komu se líbilo, superlativy nešetří. Uznávám, že kreace Kopeckého a Janžurové nikdy nezestárnou, ale nemusím mít všechno. Já nesnášela Inu Andreu Čunderlíkovou už od Pěti holek na krku a nepřešlo mne to ani po letech. Ale být herci, odmítli byste v tom tehdy hrát? (27.05.2008)

Asi jsem to nezažil v době největší slávy, ale mě tohle prostě nudí. Chápu však, že jestli to vysílali na konci 70. let, tak ve srovnání s ostatníma sračkama tý doby to muselo být excelentní a tak při hodnocení u leckoho zapůsobí nostalgie a vzpomínkový optimismus. Já svojí troškou ve mlýně koriguju hodnocení dle mého nadhodnocené. (50%) (29.04.2012)

Oproti ostatním hrůzám seriálové tvorby, které v té době vznikaly (např. Okres na severu), tohle má srdce, duši a mysl je víceméně dotčená socialistickou ideologií jen nepatrně. Právě proto se na naši Nemocnici vždy ráda podívám, i když osudy hrdinů znám zpaměti. Upřímně - kde se na tohle hrabou novodobé české seriály (tím nemyslím jen chabé pokusy o nemocniční pokračování)? (17.05.2007)

Kdyby nikdy nikdo nenatočil pokračování, dala bych nejspíš plný počet, protože tohle je KLASIKA, ale tím nalepeným pokračování to zvorali, a řádně. (04.08.2008)

Dietl a Dudek, nevím, čím si svou slávu zasloužili. Podle mne je to stejná nuda jako vše ostatní, navíc dost špatně natočená... (02.09.2009)

Ve srovnání se sračkou v růžové zahradě je tenhle seriál opravdu klenot, přidávám * :-) (14.09.2010)

Seriál o neoddělitelnosti profesní profesionality od té osobní, soukromé. Skvělý scénář, distingované herecké vyjádření svých rolí zejména panem Chudíkem, géniem Milošem Kopeckým a paní herečkou Danou Medřickou. Seriál má pohledem lupy odstupu času již své viditelné mouchy, ovšem ve svém konceptu a hlavní dějové linii je dodnes mezi českými seriály nepřekonán. Tomu se říká kvalita pánové (24.06.2013)