Jak se budí princezny

Taková ta stará poctivá pohádka, kde sice je šlechta zesměšňována, nikoliv však nezbytně učelově v rámci a duchu budovatelské (v tomto případě normalizační) nálady. V této pohádce jde o něco jiného, než o obvyklou prapagaci, jakou známe ze starších děl. Proto je mi i tato pohádka bližší košile. A to i skvěle zvoleným výběrem tehdejších herců s Vladimírem Menšíkem v čele. Jan Kraus byl též excelentní kripl. (20.12.2011)

Oproti ostatným vianočným evergreenom mi táto rozprávka pripadá trochu ako chudobný príbuzný. A to doslova - výprava mi tu prišla naozaj poslabšia a prostredie nezaujímavé a pomerne pusté. Ale stále sa môže spoľahnúť na nezlyhávajúceho Menšíka a pekne vylepšenú rozprávku o Šípkovej ruženke. Pridanou hodnotou je vtipným spôsobom nafúkaný princ Jana Krausa, ktorý bežne zápasí s medveďmi (aka Menšíkom v kožuchu). Druhý princ mi prišiel ale hrozne generický a nevýrazný. Celkovo až príliš obyčajná rozprávka, ale čo by sme dali za to, keby sme vedeli také točiť aj dnes. 6+/10 (08.01.2024)

Tuhle pohádku opravdu nemám rád. Hlavní "hrdina" je pro mě jedním z nejnepřijemnějších princů. Vlastně mi byl natolik nesympatický, že jsem musel fandit jeho bratrovi, kterému chudákovi celou dobu velice křivdili. Zatímco se snaží celou dobu dělat co nejlepší dojem podle toho, jak ho vychovávali, jeho "hodný" bratr ho neustále pomlouvá nehledě na to, že jej celý život podvádí. Navíc mu to podvádění očividně nevadí, jako to, že se nemůže plně ukázat své schopnosti, a ještě to dává za vinu "zlému" bratrovi. A do takovéhoto člověka se princezna okamžitě zamiluje... sice to je realita, ale v pohádkách chci charismatického price s dobrými hodnotami a rozumně vybírající krásnou princeznu. Bohužel tato bilance je na 1/4. (18.01.2007)

Podľa mňa to, že Jan Hrušínský po svojom otcovi Rudolfovi nejaké herecké vlohy nezdedil a že v mladosti nebol ešte dobrým hercom, dokazuje tento film, kde bol podľa ma jalový. Horáková je tu celkom pekná, ale nech sa na mňa nikto nehnevá, to masové zaspanie ľudí postojačky, to ako prišlo k úvodnej kliatbe, či to ako prežili dvaja chlapi pád veľkého kamenného útvaru na ich hlavy z veľkej výšky, to bolo také amatérske a tak mi rozprávka privodila pár rozpakov. Je taká nenáročná, priam až cukrová v niektorých momentoch, ale zas nemá ani nejakú výraznú hudbu. Moje hodnotenie na úrovni priemeru je preto dokonca len tak tak. (18.04.2015)

Sympatická vtipná adaptace z "české školy", které ale něco chybí k dokonalosti. V komičnosti staršího prince a Matěje se trochu moc tlačí na pilu (nikoli vinou Krause a Menšíka, ti jsou dobří), což vyvažuje neobvyklý, mně velmi sympatický zádumčivý princ Jana Hrušínského. Pokud jde o zásahy do předlohy, mohlo by se zdát, že tou hlavní je škrtnutí sta let a jejich nahrazení motivem lásky, která dá našemu princi odvahu k vysvobození své milé. Mnohem zásadnější je však nahrazení uražené sudičky závistivou příbuznou, což vyznívá nesmírně trapně. Pohádka tím ztrácí něco podstatného, komplikovaného a padá o několik pater níž k primitivnímu "dobrý vládce, dobrý lid a jeden zlý škůdce", což je mimochodem heslo onoho roku (Anticharta). Namísto osudové kletby nastupují intriky frustrované švagrové. Když už jsem vzpomněl antichartu (falzifikát sudičky vystupuje dokonce i v závěru jako zištná uchvatitelka), nedá mi to, abych nesrovnal s dederónskou adaptací Šípkové Růženky (která v zásadě kopíruje originál, je neápaditá, sterilní a nevtipná, jen s krásnou písničkou přadlen v úvodu), v níž je naopak uražená sudička vznešenou, spravedlivou trestající vílou a král nesympatickým nafoukaným feudálem, který pak svými protiopatřeními bezohledně bídačí už tak "vykořisťovaný pracující lid". Dokonce i scéna urážky je vykonstruována tak, aby sudička z toho pro diváka vyšla co nejvíce se ctí. Takže soudruzi z NDR jdou na to z opačné strany. Tam je ale ta "výpověď" očividně záměrná, kdežto shoda české "na pohodu" verze s antichartou je nejspíš dána "jen" zoufale totožným myšlením. Klasická česká obsese v pranýřování "závisti" (a jedním dechem "ziskuchtivosti", což je roztomilé). Prostě sudička vyslovující zlou kletbu musí mít něco za lubem, jinak to český mozek nepobírá. Očividně ale i dederóni s tím měli problém. (09.07.2011)