Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)

(více)

Recenze (383)

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Taková ta stará poctivá pohádka, kde sice je šlechta zesměšňována, nikoliv však nezbytně učelově v rámci a duchu budovatelské (v tomto případě normalizační) nálady. V této pohádce jde o něco jiného, než o obvyklou prapagaci, jakou známe ze starších děl. Proto je mi i tato pohádka bližší košile. A to i skvěle zvoleným výběrem tehdejších herců s Vladimírem Menšíkem v čele. Jan Kraus byl též excelentní kripl. ()

Torgal 

všechny recenze uživatele

Oproti ostatným vianočným evergreenom mi táto rozprávka pripadá trochu ako chudobný príbuzný. A to doslova - výprava mi tu prišla naozaj poslabšia a prostredie nezaujímavé a pomerne pusté. Ale stále sa môže spoľahnúť na nezlyhávajúceho Menšíka a pekne vylepšenú rozprávku o Šípkovej ruženke. Pridanou hodnotou je vtipným spôsobom nafúkaný princ Jana Krausa, ktorý bežne zápasí s medveďmi (aka Menšíkom v kožuchu). Druhý princ mi prišiel ale hrozne generický a nevýrazný. Celkovo až príliš obyčajná rozprávka, ale čo by sme dali za to, keby sme vedeli také točiť aj dnes. 6+/10 ()

Reklama

Naslund 

všechny recenze uživatele

Tuhle pohádku opravdu nemám rád. Hlavní "hrdina" je pro mě jedním z nejnepřijemnějších princů. Vlastně mi byl natolik nesympatický, že jsem musel fandit jeho bratrovi, kterému chudákovi celou dobu velice křivdili. Zatímco se snaží celou dobu dělat co nejlepší dojem podle toho, jak ho vychovávali, jeho "hodný" bratr ho neustále pomlouvá nehledě na to, že jej celý život podvádí. Navíc mu to podvádění očividně nevadí, jako to, že se nemůže plně ukázat své schopnosti, a ještě to dává za vinu "zlému" bratrovi. A do takovéhoto člověka se princezna okamžitě zamiluje... sice to je realita, ale v pohádkách chci charismatického price s dobrými hodnotami a rozumně vybírající krásnou princeznu. Bohužel tato bilance je na 1/4. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Podľa mňa to, že Jan Hrušínský po svojom otcovi Rudolfovi nejaké herecké vlohy nezdedil a že v mladosti nebol ešte dobrým hercom, dokazuje tento film, kde bol podľa ma jalový. Horáková je tu celkom pekná, ale nech sa na mňa nikto nehnevá, to masové zaspanie ľudí postojačky, to ako prišlo k úvodnej kliatbe, či to ako prežili dvaja chlapi pád veľkého kamenného útvaru na ich hlavy z veľkej výšky, to bolo také amatérske a tak mi rozprávka privodila pár rozpakov. Je taká nenáročná, priam až cukrová v niektorých momentoch, ale zas nemá ani nejakú výraznú hudbu. Moje hodnotenie na úrovni priemeru je preto dokonca len tak tak. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Sympatická vtipná adaptace z "české školy", které ale něco chybí k dokonalosti. V komičnosti staršího prince a Matěje se trochu moc tlačí na pilu (nikoli vinou Krause a Menšíka, ti jsou dobří), což vyvažuje neobvyklý, mně velmi sympatický zádumčivý princ Jana Hrušínského. Pokud jde o zásahy do předlohy, mohlo by se zdát, že tou hlavní je škrtnutí sta let a jejich nahrazení motivem lásky, která dá našemu princi odvahu k vysvobození své milé. Mnohem zásadnější je však nahrazení uražené sudičky závistivou příbuznou, což vyznívá nesmírně trapně. Pohádka tím ztrácí něco podstatného, komplikovaného a padá o několik pater níž k primitivnímu "dobrý vládce, dobrý lid a jeden zlý škůdce", což je mimochodem heslo onoho roku (Anticharta). Namísto osudové kletby nastupují intriky frustrované švagrové. Když už jsem vzpomněl antichartu (falzifikát sudičky vystupuje dokonce i v závěru jako zištná uchvatitelka), nedá mi to, abych nesrovnal s dederónskou adaptací Šípkové Růženky (která v zásadě kopíruje originál, je neápaditá, sterilní a nevtipná, jen s krásnou písničkou přadlen v úvodu), v níž je naopak uražená sudička vznešenou, spravedlivou trestající vílou a král nesympatickým nafoukaným feudálem, který pak svými protiopatřeními bezohledně bídačí už tak "vykořisťovaný pracující lid". Dokonce i scéna urážky je vykonstruována tak, aby sudička z toho pro diváka vyšla co nejvíce se ctí. Takže soudruzi z NDR jdou na to z opačné strany. Tam je ale ta "výpověď" očividně záměrná, kdežto shoda české "na pohodu" verze s antichartou je nejspíš dána "jen" zoufale totožným myšlením. Klasická česká obsese v pranýřování "závisti" (a jedním dechem "ziskuchtivosti", což je roztomilé). Prostě sudička vyslovující zlou kletbu musí mít něco za lubem, jinak to český mozek nepobírá. Očividně ale i dederóni s tím měli problém. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (29)

  • Při kopání odvodňovací strouhy má princ Jaroslav (Jan Hrušinský) krvavé mozoly, při následném brodění vodou je už však nemá. (Najanaja)
  • Filmová ocenění:
    1979 Čestný diplom CIDALC na XX. MFF Avellino
    1979 Cena CIFEJ na III. MF filmů pro děti a mládež Strasburk
    1978 Cena za hudbu na XVI. Československých filmů České Budějovice
    1978 Cena redakce časopisu Sedmička pionýrů na XVIII. Filmů pro děti Gottwaldov. (hippyman)
  • Tvůrci filmu spojovali do jednotlivých scén záběry i ze vzdálených lokací. Například ve scéně, kdy princ (Jan Hrušínský) stojí na balkoně s princeznou (Marie Horáková), nacházejí se ve skutečnosti na hradě Křivoklát. Ve stejné scéně je naproti na druhém balkoně král (Jiří Sovák) a královna (Milena Dvorská), avšak nachází se na balkoně zámku Telč. (Claude Speed)

Reklama

Reklama