Druhý dech

Na úvod se hodí napsat dvě věci. Zaprvé je mé hvězdičkování poněkud navýšeno, protože můj názor na seriál se diametrálně rozchází s většinou zdejších hodnocení. Tři hvězdy by byly za mě naprosto zasloužené. Kvůli potřebě zvednout seriálu průměr bych přidala minimálně půl hvězdy, takže automaticky zaokrouhluji nahoru a dávám čtyři. Druhou věcí je, že jsem seriál zhlédla celý, takže z tohoto hlediska jsem schopná zhodnotit ho objektivně a komplexně. Asi jako téměř každému dílu, vzniklému před převratem, se i tomuto vyčítá politizace ne-li propaganda. Nemohu souhlasit. Samozřejmě, že každé dílo je nějak ovlivněno dobou, ve které vzniká, ale zde hraje svoji velkou roli i kritika toho, jak co fungovalo. Příběhy jednotlivých lidí a rodin jsou obyčejné a lidské. Některé zápletky mě pochopitelně bavily více, jiné zase méně. Kdyby se například Žilková sbalila a odjela porodit druhé dítě k rodičům na Slovensko hned potom, co jí Stehno provedl, byl by konec jednoho příběhu mnohem dříve. Seriál mě zaujal taky tím, že pojal poměrně velké množství postav a i dlouhý časový oblouk (odhaduji hlavně podle dětských protagonistů...asi 13 let?). Nebyl tedy nikterak rozvleklý, protože do obvyklých 13 epizod se toho muselo vejít hodně. Rozhodně se ovšem nejednalo o dílo plné akce. Zvraty byly jednoduché ale zajímavé. Ráda jsem si rozšířila obzory o další Pelantův zemědělsko-hospodářský počin, na který navázal Rančí nebo Hraběnkami. Seriál měl zkrátka tu smůlu, že vznikl ve špatné době. Objevil se těsně před revolucí a poté zapadl. Jestli se chystáte sledovat, tak se nenechte zmást prvními díly. Postupně se více rozjedou i soukromé životy postav a ty pracovní se trochu upozadí. (30.12.2021)

Neříkám, že jde o veledílo, ale hodnocení odpad si tento seriál jistě nezaslouží. Obecný problém zdejší komunity nespočívá jen v převaze průměrného vkusu (a často infantilních žánrových preferencí), nýbrž také v přemíře tupého ideologického hodnocení tvorby před rokem 1989. Přitom právě Druhý dech je ukázkou sice dobově krotké, nicméně přece jen kritiky; je to příběh člověka, který byl nucen odejít (jistě z politických důvodů, což pochopitelně není zmíněno) z fakulty a jít takzvaně do terénu. Je to obvyklý normalizační topos, tady navíc zdůrazněný kritičností hlavního hrdiny vůči technokratickému pojímání zemědělské produkce, spočívajícímu v bezohledné exploataci živých organismů. A to je téma aktuální i dnes, n'est-ce pas? Za zmínku stojí civilní herecké projevy, v čele s dnes už zesnulým Josefem Abrhámem. (18.05.2022)

Klasický socialistický seriál o některém odvětví činnosti Tentokrát se věnuje zemědělství. Postavy někam směřují. Často to drhne a  postavy jsou jednobarevné. Je znát, že režim už dodýchával. Objevuje se i kritika, což u seriálů z doby normalizace bylo nemyslitelné. Pokud pomineme, že děsivě do všeho kecala strana, tak přesto zůstane dost ostatního děje. (18.11.2022)

Průměrný československý seriál z osmdesátých let,který jsem pořádně zhlédl až teď. Akorát jsem nepochopil, proč se tam Žilková snaží trapně rozprávať po slovensky. To v dobách společného státu nemohli obsadit slovenskou herečku? Vždyť v dnešních českých filmech a seriálech jich hrají mraky. (05.08.2023)