Druhý dech

Třináct případů inženýra Vydry. Raně normalizační mírně propagandistický skvost natočený paradoxně až koncem 80. let, tedy v době postupného politického tání...že ale ještě stále fičel mráz z Kremlu a z lokálního ÚV, je při sledování tohoto seriálu dosti patrné... Když se dívám na podobné skvosty, říkám si, jaká byla obrovská škoda toho promarněného uměleckého a hereckého potenciálu, když výkvět českého herectví na vrcholu tvůrčích sil ztrácel čas v podobných umělecky pokleslých projektech... (12.04.2012)

Není to dějově kdovíjakej seriál, ono taky co se dá natočit o jednom kravíně, že? Ale herci jsou jako obvykle skvělí, a chvíle, který nejsou spojený s nějakou propagací ryze komunistických věcí typu jestli tady budeme pěstit kukuřici nebo obilí apod se dá. Mám na mysli ty části o lidech, o zlodějce, o násilníkovi, o rozvedeným manželství, o lásce na hnoji dvou obyčejných lidí. Ale pravda je, že po těch dvanácti dílech jsem měl už málem chuť vyrazit kydat hnůj a sázet brambory. (13.02.2006)

"Víte, dneska se vám žádnej mladej člověk vidlema v hnoji hrabat nebude." "Otevíráme novou výkrmnu pro prasata a s tebou se počítá jako s ředitelem. Ber tu funkci zodpovědně." "Víš, Karle, já nechci, aby se myslelo, že jsi šéfem toho teletníku jen proto, že dělám na zemědělský správě." Tyhle a stovky dalších "hlodů" vás nepochybně pobaví, scénáristova posedlost metamorfózu poživatin (výroky jako "Tak tohle je bachor. Tady se odehrávají všechny ty zázraky.", "Co nevidět zavedeme odklízečků výkalů.", "Tak bude už v tom nočníku něco?" nebo "Líbí se ti?" "Představuju si, jak strká ruku krávě do zadku.") nepochybně také, ale jinak to patří k tomu nejstrašnějšímu z české seriálové tvorby. Samý kulturní dům, tuny soudruhů, nevkusné diskopísně té doby, Josef Abrhám, na němž je vidět, jak trpí, když z existenčních důvodů musí hrát v takové s.ačce, pionýři za každým rohem, žoviální zemědělci, bodře se plácající po zádech, patetické dialogy o splnění plánu, zkrátka hnus. 0% (13.05.2003)

Seriál, který minul svou dobu o deset let (kdyby to natočil Evžen Sokolovský prakticky v interiéru, mohl by to být větší guilty pleasure), zobrazující, jako jiné socialistické seriály, stěžejní odvětví té doby (inženýři, samoobsluhy atd). Snad zde vznikala Pelantova vášeň k přírodě (Ranč u zelené sedmy), nicméně mi soudruhování a zemědělská terminologie, kam se podíváš, relativně nevadila. I Abrhám mi přišel standardní. Nejhorší byla srandovní kreace Slovenky v podání Veroniky Žilkové, ale hlavně dva zásadní zvraty, které jako vícero věcí vařily z vody - krádež jogurtů v obchodě a smrt jedné ze stěžejních postav při blboučké televizní soutěži. To byla ta nejsilnější k(r)áva!! (09.02.2017)

Tuny výkalů,hektolitry chcánek,tuny soudruhů,hektolitry chcánek,tuny krav,tuny pionýrů,tuny hrozných hereckých výkonů,tuny příšerných hlášek+ písnička Dalibora Jandy a to vše v kravíně.To je ve zkratce příběh Druhého dechu,jestli vás zaujal dívejte,jestli ne dívejte se(abyste poznali že Žena za pultem byla jen předehra). (09.08.2003)