-
-
V roce 1966 a 2007 se ve Francii natočily filmy se stejným názvem - Druhý dech (1966) a Druhý dech (2007) .
(M.B)
-
-
Scenárista Ivo Pelant později s nadsázkou prohlásil, že Druhý dech byl seriál "o utrpení krav za totality" a diváci jej nepochopili, neboť v době jeho prvního uvedení už žili vlastní revolucí.
(Lkprak)
-
-
Natáčelo se převážně v Praze, v nedalekých Hořovicích a také ve vesnici Hudlice u Berouna.
woody
odpad!Tuny výkalů,hektolitry chcánek,tuny soudruhů,hektolitry chcánek,tuny krav,tuny pionýrů,tuny hrozných hereckých výkonů,tuny příšerných hlášek+ písnička Dalibora Jandy a to vše v kravíně.To je ve zkratce příběh Druhého dechu,jestli vás zaujal dívejte,jestli ne dívejte se(abyste poznali že Žena za pultem byla jen předehra).(9.8.2003)
mirra66
Seriál je nudný, to je fakt. Co mi zde v hodnocení však chybí je konstatování toho, že je to jeden z mnoha seriálů, který byl kritický, řekl bych konstruktivně kritický (to myslím vážně) k systému, v tomto případě k řešení otázek týkajících se živočišné a rostlinné výroby v ČSSR (velkochovy, velkovýroba apod.). Takových seriálů bylo mnoho, stejně jako ostatní filmové nebo dokumentární tvorby (kritika se týkala celé řady společenských problémů) a proto mne celkem dost irituje, když se v dnešní době tvrdí, že v minulém režimu nebyla kritika možná a tehdejší tvorba je často označována jen jako bolševická propaganda. Nicméně tato skutečnost nemůže přebít další fakt, kterým je to, že konkrétně tento výdobytek socialistické televizní tvorby je obyčejná kravina z kravína a proto hodnotím slabými 20%.(25.7.2017)
rakovnik
TELE-novela. Trocha erotiky - Naďa Konvalinková odhalí ňadro, Ivana Chýlková odhalí ňadro (ne společně :-). Trocha fekál humoru - lejno, které dopadlo na svetr Ivany Chýlkové, je přece čisté. Trocha podivnosti - Veronika Žilková hraje slovenku a mluví slovensky. Trocha podnětů pro módní policii - Marek Vašut má smrtící blond knír (doporučuji mu navštívit akci http://coombal.cz/). Prostě seriál o tom, zda je lepší velkokapacitní kravín či malý chov (inspirace Slunce, seno, jahody?). Speciality: mnoho mrtvých telat, mrtvý pes, zastřelený zajíc a bažant... Je to sice taková socialistická teletníková telenovela, ale mně se líbila, navíc i v sebemenší roli hraje známá tvář.(15.1.2012)
Všežrout
Abrhám jako československá verze Temple Grandinové, etolog teoretik vhozen do víru centrálně plánovaného zemědělství, svou nekompromisností čeřící nervy všech kolem a odolávající svodům nezadaných (i těch zadaných) žen. Poměrně otevřená kritika mnoha aspektů tehdejšího hospodaření (kritiku systému samotného však nečekejme), jádro konfliktů je často personifikováno v některé z postav (nepřejícnost, osobní animozita, nekolegialita apod.). Seriál by měl zabírat cirka jedno celé desetiletí (začíná na počátku sedmdesátých let), ale na výpravě a postavách to příliš poznat není, ženám se mění pouze účesy a děti vyrůstají, ale např. vedoucí teletníku Vícha nosí celou dobu jednu a tu samou zelenou bundu. Pozitivem je, že seriál nabízí i vhled na práci zvěrolékaře a dočkáme se naturalistických záběrů inseminace, porodu i pohledu na mrtvá telata. Herci odvádějí na tehdejší dobu standardní výkony (tedy nadprůměrné) a většina postav prochází vývojem. Zejména u postav s negativními vlastnostmi (např. Bohdalová, obsazená jasně proti svým klasickým rolím) jsem byl schopen okamžité asociace s podobnými typy ze svého života, v tomto sociálně-kritickém aspektu je seriál přesný. Zdejší černé hodnocení je bezesporu nespravedlivé. Ano, nejedná se o žádný nadprůměrný kus z perspektivy současného diváka, ale jistě nejde také o dílo, které je nutné zatracovat. Určitě by mu prospělo zkrácení, řada motivů je zbytečně rozváděna a natahována, redukce na deset dílů by byla optimální. Osobně nelituji ani minuty času, který jsem s ním strávil (nutno ale poznamenat, že jsem při jeho sledování prováděl řadu sekundárních činností, po vizuální stránce je totiž podobně šedivý jako normalizace samotná).(12.1.2020)
topi80
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ke srovnání s produkcí nekonečných seriálů na prahu 21. století poslouží pádný argument, že by se asi kdekdo z nás raději oženil s kteroukoliv jalovicí z Abrhámova kravína, než aby dostal na výběr kteroukoliv dámu z některého ze seriálů typu Ordinace. Příběhy jsou trochu nedotažené, soudruzi jsou nekonečně moudří a dobří, ale i tak se každému dostane poučení, že starost o zvířata není žádná sranda, stejně jako postavit jim přístřeší. Já mezi kravami vyrůstal, ale i bez toho by mi záběry z kravína byly sympatičtější než překližkové dekorace předstírající milionářský bejvák v nekonečném seriálu. Čtyři hvězdičky je možná trochu hodně, ale Kratina je frajer.(14.2.2012)