M*A*S*H

Robert Altman, a dle všeho to není u něj neobvyklé, vypráví svůj příběh jako řeku, do jejíhož porudu sem tam přihodí tu chrastí, tu peřeje, ale přesto se jedná jen o jakýsi výsek z nekonečného toku života. Proto jen těžko můžeme očekávat nějaké dramatické mosty či nervydrásající rozuzlení. Takový Altman není, naopak postupně skládá různé epizody do komplexního obrazu válečného života. Problém je však v tom, že film jako válečná satira je až příliš přízemní a v porovnání s takřka surealistickou Hlavou 22 prohrává na celé čáře. To, že armáda je pakárna, už dávno víme, a tak Altmanovi moc karet v rukou nezbývá a tak sem tam zanotuje sem tam tu přisprostlou lidovou, čímž výsledek působí ještě rozpačitěji. Ale abych jenom nehanil, tak volná parafráze na Poslední večeři je zcela magická a rouhačsky by se dalo říci, že si nikterak nezadá s da Vinciho originálem. (20.07.2010)

Taky se hlásim k těm lidem, co pravidelně sledovali seriál MASH a tento film viděli až později. Srovnávat film a seriál moc nejde, protože snad kromě postavy Radara (Gary Burghoff) je všechno o hodně jiný. Humor ve filmu je černější, postavy nejsou tak černobílý a nejsou tady ty tuny patosu a pokusy o moralizování, který tak od půlky seriálu byly snad v každym druhym dílu. Zklamalo mě, že film postrádá nějakej souvislejší děj. Je tam nějakej začátek, pak následuje několik epizodek, který nemaj spolu prakticky žádnou souvislost a najednou je konec. Ale celkově se mi to určitě líbilo o něco víc, než seriál. (19.11.2008)

Sračka ako hrom. Seriál je oveľa lepší. (01.04.2011)

Upřímně: Nelíbí se mi to, lidi jsou nesympatický, neni to vtipný a o válce to taky moc objevnýho neříká. Jedinej klad je, že je to základ pro pozdější seriál. (15.06.2010)

(1001) Pro pořádek je potřeba uvést, že následný seriál jsem v dětství sledovala častěji než večerníček, takže ten bude v mých představách při jakémkoliv srovnávání vždycky představovat zlatý standard. A když už jsem v tom uvádění, tak pro zjednodušení bude dobré říci, že jsem tento film nepochopila. Nějakým způsobem "rozumím" tomu, co se tam děje, a jaké asi byly tvůrčí záměry za jednotlivými rozhodnutími, ale zvolený směr nechápu (kdyby se k chápání používalo srdce) a občas mi jde opravdu hodně proti srsti. S celým filmem to mám nějak podobně jako s úvodní písní "Suicide is painless". Bez kontextu je to skoro děsivé, jak se zpočátku zdá neškodná a líbivá, ale s každým dalším zamyšlením se stává hloupější a nebezpečnější - zejména kvůli textu a unylému tónu interpreta, který nenaznačuje moc odstupu nebo probíhajících rošťáren. Použití písně ve filmu samotném během poslední večeře jí mírně napravuje reputaci, protože tam jí díky sledu událostí mohu částečně odpustit. A toť právě i můj soud nad celým filmem. Některé momenty můžou být působivé, ale celek není zkomponován tak, abych to ocenila. Moje oblíbené antiválečné satiry vypadají jinak. Už jen co se týče roku 1970, tak u mě vyhrává Hlava 22 na celé čáře. Tam se s absurditou pracuje tak, že tomu rozumím hlavou i srdcem a obojí plesá. Oproti tomu jdou Altmanovy způsoby mimo mne. Ponižování Šťabajzny v ní odhaluje tu křehkost, kterou toužil ukázat? Co to probůh?! (03.01.2017)

I když seriál patří k mým nejoblíbenějším vůbec, nemohu říci, že film je oproti němu horší. Je prostě jiný. (19.08.2007)

Velkým průšvihem Altmanova Mashe je, že drtivá většina diváků ho viděla teprve poté, co se stala diváky a fanoušky proslulého seriálu. Ten sice převzal od Altmana námět, ale jde o úplně jiný styl i jiný formát a žánr. Takže ti, kteří hledají příjemný seriálový humor, budou notně zklamáni. Seriálový Mash byl mainstreamovou záležitostí, příjemnou oddechovkou s určitým protiválečným poselstvím, zpracovanou pro nejširší diváckou obec, zatímco Altman natočil cynický film o marasmu, který na lidech zanechává válka. Jako komedie podle mě příliš nefunguje, ale jako absurdní válečný příběh o lidech frustrovaných šílenými podmínkami, ve kterých musí pobývat, je to silná záležitost. Hlavní hrdina je cynik, který se chce jen bavit, přežít a zapomenout. Není to prostě ten sympaťák, kterého známe ze seriálu. Celkový dojem: 60 %. (18.06.2006)

„I shall go to Korea!“ To jako osobně Iku..? Do zákopů první linie..? Představte si, že absolvujete 256 rande (některá vícekrát) se sice někdy příliš moralizující, ale za to vtipnou a inteligentní sexy dívkou a pak na vás vletí nechutně sexistická (potencionální) tchýně, které chybí šmrnc. Berte to ale tak, že o životě ví mnohem víc než dcera a jako matka vaší lásky si nejspíš zaslouží trochu té pozornosti. Když už nic, tak alespoň ze slušnosti, ale je jasné, že na nedělní obědy k té nudné dámě chodit nebudete. Všechny postavy z Altmanova filmu zaostávají za těmi seriálovými, jen Radar a táborový tlampač to uhráli na remízu.. (16.06.2010)

Je to trochu nezvyk vidět najednou místo Alana Hawkeyho Aldy Donalda Koumese Sutherlanda. Ale jinak se feeling tohoto po čertech povedeného dílka (myslím jak film, tak seriál) nezměnil a pořád je to úžasná bžunda. Jsou tu přinejmenším tři epizodky hodné zapamatování - veřejný rozhlas, Hrma Houlihanová ve sprše a výlet do Japonska. Pro milovníky seriálu povinnost - a naopak taky :-) (02.11.2005)

Seriál už mám prokoukanej skrz na skrz a tak jsem se rozhodl věnovat i původnímu filmu od Roberta Altmana. Jenže ouha. Ze zvyklostí ze seriálu mě film neuvěřitelně zklamal. A stal se pro mě diváckým mučením. Po celý film jsem se pobavil snad jen třikrát nebo čtyřikrát. Filmové postavy jsou jaksi umělé a nedokázal jsem jim přijít na chuť. Ze seriálu jsem byl zvyklý proplouvat od vtipu ke vtipu, jenže film má pomalé tempo a ztrácí na svém homoru. Ještě, že si náladu můžu zvednout seriálem. (19.10.2008)

Zvláštní atmosféra.. Film, odehrávající se v Korei v době Korejské války a přitom se tam o válce vlastně nikdy nikdo ani nezmíní. Ano - pořád jsou na operačním stole rozmasakrovaný vojáci, ale ani slovo o válce. To ještě víc zobecňuje protiválečný nádech filmu a výsměch armádě, což lze tudíž aplikovat na jakoukoliv válku. Ať už autor knižní předlohy je nebo není zastáncem války v Korei, je podsatné, že se vysmívá vojenské hierarchii a militantům. Celou dobu jsem se přihlouple usmíval žertíkům hlavních hrdinů. Fotbal ale dostal (pro mě) nepochopitelně dost prostoru. Závěrečné titulky jsou lahůdka:) PS: Se seriálem se to ani nepokoušim srovnat, to prostě nejde. Společné to má máloco..jména postav, místo a čas. Toť vše. Mám rád obojí - nezávisle na sobě. (07.04.2008)

Humor tohoto filmu (pokud se humorem dá ještě vůbec nazvat) je tak suchý, že mám pocit, jako bych žvýkal polystyren. A pak už je celkem jedno, jak kvalitní a říznou whiskey mi Altman nabízí na jeho zapití. Pro mě prakticky nestravitelné. A to jsem film viděl i v originále a hodnotím ho zcela bez ohledu na seriál. (31.12.2007)

Silná protiválečná výpověď o nesmyslnosti války. Humor (většinou pekelně černý) jako únik z děsivé válečné reality. Vynikající herecké výkony především Donalda Sutherlanda a Toma Skeritta. Robert Altman je rebel, je free a vážím si ho. 95%. (30.10.2005)

Reflexia vojny pohľadom tých, ktorí sa na ňu vôbec nehrnuli. Ich vlastenecké nadšenie začína aj končí na operačnom stole. Mimo to sa snažia užiť si čo to dá a zabaviť sa na účet tých, čo sú príliš zažratí do armádnych povelov a príručiek, čo zbožňujú dodržiavanie príkazov a zákazov. Skvostný výsmech ambicióznym zmrdom, snažiacim sa všemožne odstaviť podrývačov ich autority. Poznámka: Seriál vo všeobecnosti prirodzene boduje viac. Ideologická mašinéria masovej zábavy je totiž vždy účinnejšia, pretože sa zameriava na čo najširší masový príjem. Seriál dokázal ostro absurdné posolstvo filmu zmäkčiť, sústredil sa na charaktery postáv a ich "nesmrteľné hlášky" (čítaj drísty) a prostredie tábora ako keby poľudštil. Aby to vyzeralo šmrncovnejšie, vypreparoval z filmu len humorné scény a prilepil na ne stovky ďalších gagov. Pobyt v Kórei tak pôsobil podľa seriálu takmer ako nejaká vidiecka selanka. (02.09.2014)

Vyvarujte sa zrovnávaniu tohto celovečerného filmu s mimoriadne podareným seriálom, ktorý nasledoval po ňom, pretože by vám z tohto vyšiel skoro až odpad. Je jasné, že jediný pravý kapitán Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkeye, je Alan Alda. Donald Sutherland, ktorý hrá túto postavu v tomto pilotnom filme, je oproti starému, dobrému Aldovi len nesympatický, okuliarnatý, nudný trapko. Lenže v rámci objektivity hodnotenia musím uznať, že aj tento prapredok dokonalého seriálu má svoje kúzlo. „MASH“ - Mobile Army Surgical Hospital (Mobilná armádna chirurgická nemocnica). *** (16.06.2010)

Filmový MASH tvoří téměř dvouhodinový sled různých scén a scének, takže se člověk zkrátka neubrání dojmu, že seriálový formát je pro něj přece jenom vhodnější. Naštěstí je ale ten sled natolik zajímavý, suchý jako Hawkeyho martini a při krvavých scénách z operačního sálu mrazivě realistický, že si divákovu pozornost udrží i během poněkud roztahané druhé poloviny. Také obsazení je jedna báseň a Donald Sutherland, Elliot Gould, Sally Kellerman i Roger Bowen se svým seriálovým protějškům vyrovnají. Velká škoda ovšem je, že Frank v podání Roberta Duvalla zmizí tak rychle. Tři a půl. (15.11.2015)

Velmi trefná a do živého tnoucí protiválečná komedie, která, ač se to ze zdejších reakcí nezdá, v porovnání se seriálem podle mě vůbec nezaostává (možná naopak). Vlastně jde o dost rozdílné přístupy k témuž tématu - zatímco film je kompaktní a vůči válce říznější, seriál je možná až moc roztahaný, rozvernější a bláznivější, avšak ne nutně vtipnější. Jednotlivé postavy seriál prakticky staví do role karikatur. Ostatně o tom svědčí postavy Hawkeyho Pierce nebo Franka Burnse. Donald Sutherland působí v roli sarkastického chirurga kapku uvěřitelněji a postava mu sedla mnohem víc než Aldovi, který ji pojal poněkud šaškovsky. A Frank..? Je pochopitelné, že v seriálu dostal mnohem větší prostor, protože taková postava si vyloženě říká o vtipné skeče. Jenomže ta Burnsovská idiocie, která je v seriálu až přehnaně zdůrazňována, trochu zabíjí to protiválečné poselství ve prospěch rozjuchanosti, typické pro nenáročné sitcomy. Nechci ale soudit, co je lepší. Film je film...nemusí se starat o vyplnění desítek hodin vysílacího času. Vše dobré je zhuštěno v dvou hodinách a není tam žádná vata. (11.04.2008)

Co říct? I když je M.A.S.H. rozhodně kvalitním filmem, rozhodně nedosahuje kvalit pozdějšího seriálu a díky jeho úspěchu byl taky téměř vymazán z paměti všech, kdo měli šanci ho někdy shlédnout. Příznivci seriálu budou možná taky poněkud zklamáni trochu jiným uchopením hlavních postav, které jim vtiskli herci jako Sutherland, Gould a nebo Duvall. ***Věděli jste, že: Robertu Altmanovi připadla řežie filmu až poté, co odmítli Stanley Kubrick, Sidney Lumet, William Friedkin a mnozí další.// Eliot Gould a Donald Sutherland získali běhen natáčení přesvědčení, že Altman je blázen a že by měl být umístněn do ústavu. Konflikt zašel tak daleko, že si oba herci byli stěžovat ve studiu a údajně se marně snažili prosadit, aby Altman dostal padáka.// Nápad propojit scény hlášením z táborového rozhlasu vzniknul až poté, co Altman přinesl do střižny nesourodý shluk zdánlivě nesestříhatelných skevencí se spoustou krve a obscénního humoru.// Jelikož Altman patřil k velkým odpůrcům války ve Vietnamu, dělal vše proto, aby publikum zmátnul a přivedl je k názoru, že jde o Vietnam. Ze scénáře tak byly odstraněny všechny narážky na Koreu, a dokonce se záměrně manipulovalo s reáliemi. Například když Hawkeye doprovází Ho-Jona do Soulu k odvodu, vidíme kolem spoustu lidí v trojúhelníkovitých kloboucích, které jsou typicky vietnamské a v Koreji se nepoužívají, ostatně podobně jako jméno Ho-Jon.// Slavná píseň z úvodu titulků "Suicide is Pain" měla být původně použita pouze ve scéně zubařovy sebevraždy a Altman ji považoval za tak nedůležitou, že napsání textu svěřil svému čtrnáctiletému synovi Michaelovi. Ten chtěl jako provizi za svou práci kytaru, byl však místo toho Altmanem donucen podepsat smlouvu s tentiémami jako každý jiný a nakonec na filmu vydělal mnohem víc peněz než jeho otec.*** (15.03.2007)

Film má veliké štěstí, že jsem jej viděla dlouho před seriálem - ještě před odrazem nad laťku dospělosti. Byla jsem mládě fascinované military tématikou, na humor nenáročné a nevnímající narážky, jež jsou mi coby dospělé ženě proti ochlupení. První dojem byl tedy výborný, prostě bžunda! Druhé "promítání" přišlo o mnoho let a přinejmenším dvě reprízy seriálu později... A jakkoliv se nemůžu donutit film striktně odsoudit, měl své světlé momenty, je prostě někde úplně jinde proti (postupně) hlubšímu, lidštějšímu seriálu, který si získal mé srdce. Je mi putna, že autor knihy, Dr. Richard Hornberger, cyklus víceméně odsoudil a filmový M*A*S*H označil za bližší realitě. Pro mě (s veškerou úctou k Donaldu Sutherlandovi) existuje jediný Hawkeye Pierce: Alan Alda. 61% (20.08.2010)

Protože již znám seriál, přijde mi původní film ve všech ohledech slabší. Dost mi vadil dabing, kdy byl Hawkeye nepochopitelně překřtěn na "Koumese". Celá fotbalová pasáž si mě nedokázala získat a nejlepší mi tak přišla úvodní polovina snímku. (19.03.2017)