Sněhurka - Příběh hrůzy

Od chvíle, kdy se mladý šlechtic znovu oženil, začalo pro jeho dcerku peklo. Macecha Sigourney Weaver se jí chce zbavit, a tak jedinou možností, jak si zachránit život, je útěk do lesů. Nenechte se mýlit tahle verze Sněhurky není žádná milá pohádka pro malé dětičky, ale čistokrevný horor, který by ovšem zasloužil lepší režijní provedení a větší stylovost. Jinak to nebylo špatné a docela zvrácené. (24.02.2009)

Docela brutální začátek. CITÁT - Musíš zachránit dítě........... Ten zpěv se mi k Sigurney Weaver vůbec nehodil, ale co se dá dělat. Přijela, milá, krásná a provdala se. A pak to začalo. Láska (k čemukoliv) je mocná čarodějka. CITÁT - Prolil jsi špatnou a jedovatou krev nepřítele.......... Sedm trpaslíků je pojato hodně přerostle, což je velice zajímavé, zrcadlo je velmi ponuré, příběh je dost krvavý, hudba je hodně podmanivá a skvělá je i triková podstata filmu. Má to nějaké ty malé nedostatky, ale jinak pohoda. Z pohádky o Sněhurce je tu ukázána ta tvrdá a krutá podstata. CITÁT - Začalo sněžit........ (28.09.2012)

Potenciál by byl, ale extrémně nevyužitý. Film, který má takové herce jako jsou Sigourney Weaver, Sama Neilla nebo Miroslava Táborského (ano, zdatně sekundoval), by neměl vypadat tak, já nevím, televizně. Ale moc se mi líbil ten nápad s ne/trpaslíky a s poněkud jinou romantickou linií, kterou se evidentně inspirovali tvůrci Sněhurky a lovce. Kdyby se dal tenhle příběh dohromady s triky a atmosférou Sněhurky a lovce, byla bych asi spokojenější. (24.01.2015)

Originálně temně pojatý příběh o Sněhurce a sedmi "trpaslících" (lolz) s pár slušnými really-not-for-children scénami, skvostnou Sigourney a otravným rozmazleným frackem-Sněhurkou. Škoda jen, že režisér se svou originalitou zůstal ještě poměrně daleko za úžasnými možnostmi, které se mu s tímto námětem nabízely (např. konec mohl být přeci úplně jiný, Sněhuru mohli víc potýrat, apod.) - no tak snad někdy příště někdo jiný... Ale i tak docela milé. (28.10.2007)

Sněhurka a sedm bezdomovců.. Brzy vyvržený travesti vlk převlékající se za důchodkyně, které před tím pozře či třeba polétavá bába z lesa, co způsobuje dětem obezitu, cukrovku a popáleniny třetího stupně, to jsou jen namátkou pohádkové klasiky, které se dětem odjakživa vyprávějí s eufemismem a citem, aby se zaobalil ten hororový obsah. Michael Cohn u Sněhurky bratří Grimmů zvolil cestu bez příkras, ale výsledkem je pouze to, že děti do deseti let pokládají existenciální otázky a ti starší se příliš nevyděsí (leda pohledem na Lillian, která při poulení očima vypadá jak Elijah Wood). Nezbývá, než se soustředit na satanistku Ripleyovou, která váže manžílka hlavou dolů ke kříži, všechny kolem tráví a ve chvílích posedlosti vypadá, že do ní zase „vstoupil“ Gozer z Krotitelů duchů (pro ty, co už zapomněli, postava Billa Murrayho se jmenovala Venkman).. (14.12.2016)