Smrtihlav

Hledal jsem sci-fi aspoň trochu podobné Ostrovu, In Time nebo Matrixu. Smrtihlav má dobrou myšlenku, ale její zpracování bych si uměl představit divácky straktivnější. Víc akce nebo víc napětí, promakanější postavy. Kolikrát mi bylo úplně jedno, co se stane. Párkrát trochu pokulhávala logika v chování "cvakačů zubama". # [viděno: TV, 5.1] # příběh 6 | hudba 7 | humor 0 | akce 3 | napětí 3 | pustil bych si znovu 5 (31.07.2012)

Tmavé prostředí a černé kulisy působí originálně a depresivně. V tom se Proyas doslova vyžívá a nutno uznat, že tohle je jeho styl a režírovat skutečně umí. V nezvyklé roli je tu Rufus Sewell, pro něhož tohle byla jedna z mála nebéčkových rolí. Film má dost zvláštní atmosféru a triky na špičkové úrovni. Nepostrádá originalitu a nápaditost, ale konec není myšlenkově ani emocionálně tak silný, jak bych si vzhledem k vývoji filmu představoval. (19.02.2005)

Viděno již podruhé a s lepším dojmem. Trošku zamrzí že jsem tento film neviděl v době svého vzniku, podobně jako Vránu. Myslím že by se uhnízdil v mém srdci mnohem silněji. Vzpomínám si na prvotní šok, nevěděl jsem o co jde. Film byl divný, úplně jiný než jsem čekal a hlavně strašně utahaný. Nyní když jsem mu dal druhou šanci, musím již uznale pokývat hlavou. Atmosféra výborná a myšlenka přímo vynikající. 70% (27.06.2011)

Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). (19.10.2004)

U Dark City jsem měl dojem, že jsem to všechno už někde viděla:) Temné město, plné hříchu, kriminality a špinavých uliček a zákoutí. Že by Sin City a Gotham? Tajemné společenství, které ovládá chod celého města. Chlápci s bílým ksichtem jako Nosferatu, s černými plášti jako z Matrixu a pod vohozem nápadně připomínající Cenobity z Hellraisera. A samotný vzhled města se inspiroval i v kultovním Metropolisu. Snímek sám se inspiroval od jiných a zároveň se od něj nechalo inspirovat především jedno budoucí kultovní dílo. Smrtihlav je originální sci-fi s úžasným vizuálem a pointou, která se však nemusí zamlouvat všem. Mně sem nějak nezapadala. Myslím, že by se dokázaly najít i vhodnější konce:) (26.08.2016)