Miami Vice

Naprosto klasický Michael Mann nepostrádající žádný ze svých trademarků jako dlouhé epochální záběry podmáznuté hudbou z Mannovy kolekce nebo detailní scény akce. Colin Farrell je tu nejslizštější co kdy byl a je to jeden z nejzábavnějších prvků filmu. Kdyby u každé šukačky nezačal hrát úplně nejjalovější rock, dal bych 5. (30.04.2011)

Rozhodně povedená žánrovka...sice podle seriálu, který bych už dnes nikdy nemohl sledovat, ale je to vlastně jedno. Hlavně, že je u toho Michael Mann. Ten sice nemívá úspěch po finanční stránce, pro nás diváky je však hlavní, že vždycky dokáže natočit správně dravý film, který má duši a nezapadne do šedi toho zbytečného z roku 2006. Obsazení je velice sympatické...Colin Farell byl tehdy in a ačkoli jsem Jamieho Foxxe začal považovat za hojně obsazovaného herce a hvězdu až před pár lety, už tehdy celkem válel. Mezi dvěma detektivy je rozhodně cítit ona pověstná chemie a vše šlape na jedničku. Pro mě dobrá kriminálka, která sice v jedné chvíli ztratí tempo, ale pokud znáte tvorbu Michaela Manna, jistě víte, do čeho jdete...75% (16.01.2015)

Koktejl z Mannových oblíbených klišé. Dobře nasnímaná, dobře zahraná další Mannova namixovaná variace na téma výběru povolání - aneb další instruktážní film o tom, že ani dobří hoši, ani zločinci nemají tu správnou perspektivu, která by jim umožnila skutečně v čase vychutnávat krásu a hodnotu života, ale že mezi těmi, které jejich povaha či řízení osudu předurčily pohybovat se v šedé zóně mezi oběma stranami, se občas vyskytnou výjimeční jedinci nucení dotýkat se podstaty věci, svého bytí - a že vzácně se při troše štěstí mohou letmo dotknout i jeden druhého. Byť jen na okamžik, v němž se protínají dramatické úsečky jejich životů, jen na tak dlouho, nakolik se jim podaří to protínání svých komplikovaných vektorů v tom okamžiku silou vůle zpomalit. *** Mannovy ústřední postavy ovšem nejsou žádné osvícené bytosti, které by na té hraně dokázaly vybalancovaně žít - jsou to lidi, kteří si nikdy nedopřejí dost času na rozmyšlenou, za co jim život opravdu stojí a proč, a jeho zbytek stráví zase ve zrychleném tempu událostí, smíření s rutinou štvané či štvoucí zveře, pohánění nostalgickou vzpomínkou na ten vzrušující zpomalený okamžik, v němž si užasle sáhli na něco pravého, a namlouvající si, že to je nejvíc, čeho se dá vůbec dosáhnout, takže po zbytek života jim stačí vzpomínat. *** Od filmu Heat, kde se Mannovi podařilo celou tu heorickou rovnici mezi časem, penězi, závazky, touhou prožít si pravou lásku a pravý život, zkázonosnou posledností riskovat a skutečnou vnitřní svobodou, s níž bývá zaměňována, zachytit a rozvést nejlépe a nejjemněji, Mann svoje postřehy na tohle téma neposouvá nikam dál, a pouze opakuje, omílá, předvádí své staré teze v nejrůznějších nových a třeba i slušivě spíchnutých formálních kabátcích, a působí tak poněkud vyčpěle. Chvílemi jsem měla pocit, že se dívám na Dirty Dancing v žánru kriminálního thrilleru. (17.01.2015)

Zdánlivě triviální a mnohokrát viděný příběh o infiltraci mezi zločinecké struktury a až tak do 40.minuty ve mě tento pocit převládal. Ale počínaje působivou scénou s setkání s mafiánským bossem (neskutečně charismatický chlapík, casting opět, jak je ostatně u Mannových filmů zvykem, neměl chybu) a počátkem rozvíjení netuctového romantického vztahu s Isabellou (velmi půvabná Gong-Li) si mě film získal. Co tenhle film povyšuje do "filmové smetánky" je osoba Michaela Manna a jeho režijní invence, atmosféra, cit pro detail (občas opravdu tuze zajímavě pojaté záběry), netradiční pojetí akce ("Stane se to, že vystřelím náboj rychlostí 820 m za vteřinu do spodní části tvého mozku a ty budeš mrtvý od krku dolů dřív, než si to uvědomíš."), kdy platí AUTENTICITA nade vše, dokonalá hudební a zvuková složka a tak krásně pojaté intimní scény také nejsou jen tak běžně k vidění. A ten nádherný konec, dílem posmutnělý a dílem plný naděje, za sugestivního doprovodu klavíru, mě přesvědčil, že tenhle film si absolutorium zaslouží. PS: Nechápu opětovné výtky směrem k digitální kameře, k tomu mohu říci jediné - "jen tak dál, Manne". (19.11.2006)

Můj oblíbenec Mann mě ani v nejmenším nezklamal (což je dáno taky tím, že jsem neměl páru co od takového námětu čekat) a naservíroval to nejlepší, co nabízí současná akční krimi. Vizuální stránka je jako vždy stylová, atmosféra voní po miamských neónech, floridském moři a kubánském mojitu a oba hlavní představitelé mají dostatečnou dávku hereckého charizmatu (ale bacha, nejde o žádné buddy movie, vztah obou hrdinů je v celém snímku vyloženě okrajový) ... Moc se mi líbilo seriálové zarámování příběhu, který z filmu svým otevřeným začátkem i koncem dělá jakoby jen díl série... Moc pěkná pocta staré televizní legendě. 80% (21.03.2007)