Star Trek II: Khanův hněv

Velká legenda mého dětství a rozhodně jedna z nejpovedenějších hvězdných štrapácí pro velké plátno. Po "seriózněji" pojatém startu, který byl z velké míry tematicky i stylisticky ovlivněn Kubrickovou Vesmírnou odyseou (jako mnozí další), takže místo epických bitev předvedl relativně filozoficky orientovaný zážitek v kombinaci s hypnotickým opájením se krásou vesmírných lodí (v rytmu božské Goldsmithovy hudby) a mysteriózní atmosférou, zacílil takřka kompletně obměněný tvůrčí tým na plnokrevné dobrodružství, na spektakulární space operu se vším všudy. Nový režisér Nicholas Meyer přinesl do druhého ST celovečeráku esenci toho nejlepšího ze seriálové produkce, kvintesenci hardcore ST a ukázal, že dokonale rozumí jejím postavám i interakcím mezi nimi. Khanův hněv je vtipnější, napínavější, emocionálnější a melodramatičtější. Avšak rozhodně nejzajímavějším specifikem je to, že se inspiroval jednou ze svých dávných čtenářských lásek a "oficiální" dění na Enterprise i vesmírná klání s Reliantem vymodeloval podle života a způsobu vedení bitev v námořnictvu za dob napoleónských válek. Nutno podotknout, že velmi věrně! James Horner (v počátcích své kariéry) navíc zkomponoval nádherně pompézní, dynamickou partituru, která je zaslouženě počítána k vrcholu ST hudby a naopak trikaři z ILM odvedli úžasně poctivou práci na tricích, které ani dnes - v éře digitálního morfingu - neztratily nic ze svého nostalgického kouzla a "zemitosti". Jedním z důvodů, proč je Khanův hněv tak dobrý filmem, je v neposlední řadě i logicky odvoditelný fakt, že má naprosto výtečného a maximálně charismatického záporáka, jehož konflikt s admirálem Kirkem má ten pravý osobní rozměr (Hitchcock by mi jistě dal za pravdu). Zkrátka Khanův hněv je i po letech výbornou a nenudící záležitostí. Dokonce natolik, že jsem schopen mu odpustit i jisté "osmdesátkové" neduhy a recyklaci záběrů z jedničky ze scény v "suchém" doku. (08.08.2007)

Minusy: vizual nie je ani zdaleka tak vysperkovany ako v jednotke, chybaju Goldsmithove fanfary, cele to zavana beckovostou. Plusy: film ma lepsi pribeh, akcnejsi spad a uniformy posatky uz neposobia takym prihriatym dojmom. Hornerova hudba je napriek chybajucemu Star Trekovskemu motivu taktiez vyborna. Rozhodne zabavnejsi film nez privelmi filozoficka jednotka. 75% (11.05.2009)

V podstate vo všetkom posun vpred oproti jednotke. Dialógy znejú oveľa prirodzenejšie, chvalabohu zmizli dlhočizné "megalomanské" pomalé zábery a ubudlo i na stopáži. Skvelý príbeh v kulisách á la 80s (post-apokalyptickí bojovníci), humor a hlavne bohovské duo Shatner & Nimoy, ktorí v jednotke boli akýsi utiahnutí v kukle. (30.04.2009)

Famózní. Po poněkud nedějovém prvním filmu tu máe skutečně brilantní sci-fi (stále bych to nenazýval akčním filmem) Triky opět polepšily, Enterprise je úchvatná, taktéž pasáž v Mlhovině stojí za to. Občas sice trošku škobrtne logika, ale všechno zachraňuje fantastický Ricardo Montalban a sem tam se i docela uchechtnete (James T. Kirk je sympaťák :) 9/10... nechávám si rezervu na další díly. Nicméně už po tomto filmu mohu říct, že Star Trek se mi líbí mnohem více než Star Wars. P.S. Všimněte si, že James Horner už v té době používal svůj hudební "motiv" , na který dneska narazíte prakticky v každém jeho soundtracku.. skupinku 4 tónů v mollovém nádechu, kdy 3 stoupají a jeden klesne :) (18.07.2006)

Velmi povedený Star Trek, jehož sledování mi prakticky znemožňuje Hornerova hudba. Ta je z velké části takřka identická s jeho velkoopusem "Planeta Krull", který sice vznikl o pár měsíců později, ale vzhledem k blízkostí obou projektů je těžké odhadovat, co je spin-off a co originál. Vzhledem k propracovanosti a také tomu, co jsem poznal dříve, zbyl Černý Petr tentokrát na Star Trek. Co také jiného dělat, když vám během filmu permanentně naskakují emoce a obrazy úplně odjinud. Stejně to platí i pro levobočka v podobě pokračování. (16.09.2009)