Režie:
Justin LinScénář:
Chris MorganKamera:
Stephen F. WindonHudba:
Brian TylerHrají:
Lucas Black, Sung Kang, Nathalie Kelley, Brian Tee, Shad Moss, Zachery Ty Bryan, Brandon Brendel, Vin Diesel, Satoši Cumabuki, Vincent Laresca (více)Obsahy(1)
Účastník ilegálních pouličních závodů Sean Boswell se po problémech s policií snaží začít nový život na opačném konci světa. Žádná auta, žádné závodění, je to jeho poslední šance. Ale ani v rozblikaném Tokiu se nechová jako vzorný student střední školy, i když to po něm jeho otec vyžaduje. Pronikne do světa drifterů, vyznavačů speciální automobilové disciplíny, kterou charakterizuje kouř z pálících se pneumatik. A problémy, jaké měl doma, jsou zpátky a bohužel několikanásobně větší. Cena za prohru v souboji s tokijským šampiónem v driftu, který má navíc vazby na japonskou mafii, je příliš vysoká. A podtrhuje ji fakt, že se Sean zakoukal do jeho přítelkyně. V tokijských ulicích bude brzy pořádně horko... (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (736)
Těžko se zlobit na film, který je o závodění v nablýskaných autech, která řídí zlatá mládež (nesympatický kokotek included). Sporťáky se lesknou, holky v minisukních jsou hot a všechno je tak neskonale dementní, až je těžké tomu nepodlehnout. Že tady někdo rád Need for speed není pochyb, Prodigy – You’ll be under my wheels v tracklistu. Za takový povrchní kýč režiséra vykastrovat a nebo blahořečit. ()
Film, který více než na příběhu staví na nablýskaných tunningáčích a japonských kráskách. Efektních automobilových honiček je tu opravdu požehnaně, auta smykují, driftují, rozbíjejí se a srdce fanoušků a auto-nadšenců plesá. Lucas Black je drsňák k pohledání, filmem se prořítí/prořídí vcelku slušně. Výborné je závěrečné cameo Vina Diesela a plusem je raperský soundtrack. Jedničce se Tokijská jízda nevyrovná, ale dvojku odsunula hodně za sebe...158 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) ()
Zřejmě kouzlo nadupaných aut nějak nedokážu ocenit. A to i mimo plátno a obzvlášť poslední dobou. Možná i proto, že v autě do mě napumpuje adrenalin hlavně svítící kontrolka na benzín a zvědavé dotazy policejní hlídky ohledně náhradních žárovek, lékárničky atd. Vlastně nevím proč se na Fast and the Furious vůbec ještě dívám. V jedničce byl alespoň okouzlující blonďáček Paul Walker. A tady. I když Sean, ten má zase pozoruhodný talent na jazyky, vůbec jsem si nevšimla, že by měl nějaké problémy s výukou v japonštině :- ))). No nebudu v tom šťourat. Jdu se cournout pár kiláků po městě (pokusím se podle pravidel maximálně 50km v hodině) a jestli se ještě dnes, při té závratné rychlosti, stihnu vrátit, tak možná zvednu hodnocení i u téhle pitomosti a to čistě ze závisti. Teda ta japonština to byl výborný nápad!!! Na to si vzpomenu i po letech :- )))). Čímpak nás překvapí příště??? ()
Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. ()
Akční - závodnické scény sjou ve filmu udělaný dobře, včetně té poslední, která se jede za tmy, ale i tak je přehledná. Příběh je sice diravej jak rybářská síť a hlavní hrdinové maj k charisma fešáka, který se objeví v poslední scéně pořádně daleko, ale film jako celek nenudí a o to v podobných filmech jde především. ()
Galerie (76)
Zajímavosti (42)
- Film se odehrává v roce 2013. (ČSFD)
- V cameo roli se jako jeden z rybářů objevil bývalý automobilový závodník Keiiči Cučija. (FilmFan24)
- Při natáčení v Los Angeles najal štáb 600 asijských statistů, aby vyvolali dojem, že se točí v Tokiu. Nakoupili proto v Japonsku množství aut, tamější vozidla totiž mají volant na pravé straně. V Tokiu se nakonec přeci jen některé scény točily. (imro)
Reklama