Rocky Balboa

....úpadek těžké váhy a celého sportu. Svět boxu čeká na bojovníka, který by nadchl svým zápalem.... Nostalgický vzpomínání stárnoucího CHLAPA, jeho přátelé, známá místa...Nebejt to Rocky, tak toho dědka nikdo neposlouchá a já to dávno vypnu. Ty dialogy mě nebavěj! (,,jestli to chcete a musíte udělat, tak to udělejte" - například). Hodina pryč a zatím to vidím tak na 2+. A do toho všeho jeho infantilní synek. Toho bych knockautoval zase já! Kecy, kecy, spousta keců. Pak příjde zápas. Kemera dobrá a háky působěj věrohodně. Jo, TOHLE je ta pravá vzpomínka na Rockyho! A jestli na jeho konci uroníte slzu, tak Sly dosáhl to, co chtěl. Nevím, jestli to není málo, ale ČAS NÁS VŠECHNY JEDNOU DOHONÍ.. (19.10.2007)

Legenda se vrátila a takřka v plné síle. Začátek filmu je dost sentimentální, neustále vzpomínky, ale je to tak asi správně. Přestože je závěr filmu přitažený za zbytky Paulieho vlasů, rozhodně se jedná o vydařenou tečkou za jednou legendou. S výjimkou pátého dílu jsou všechny díly velmi podařené. Díky Rocky, díky Slyi! (18.11.2009)

Spoiler v závěru komentu! Rocky prochází napříč generacemi, stejně jako se třetí díl lišil svým přístup od těch předchozích, tak i ten šestý přichází s novým pohledem na již dávno vyčpělé téma. Sylvester vsadil na nostalgii a již od začátku žvatlá, vzpomíná a snaží se o přítáhnutí diváka, jenže to se mu příliš nedaří. Scénář je otřesný, tentokrát ani nevadí ani ta přímočarost, jako spíše otřesné dialogy, kde je většina vět až zbytečně poučná. Kde nepomouhou vzpomínky na místa či situace napomůžou záběry ze starších dílů a nám nezbývá než čekat, kdy se začne něco dít. Vrcholem snímku měl být finální zápas, který se ovšem minul s účinkem. Dixon vypadá jako bezbraný floutek, který by svou pěstí dokázal zkušeného - i když přestárlého - Balbou pouze polochtat. Rychlost mu sice slouží, ale díky hloupému úrazu předává celý zápas Italskému hřebci. Přestylizované finále je sice fajn, ale působí jakoby bylo z úplně jiného filmu. Škoda, chybí tomu ta stará jiskra, a teenegři se stejně na tohohle seschlého boxera podívat nebudou, takže jaký to má smysl? Rocky sice svůj poslední zápas nevyhrál, ale odcházet s hrdostí může... [TOP 19/7 74%] (21.05.2007)

Rocky Balboa se nám po dlouhých šestnácti letech vrátil do boxerského ringu. Nejprve jako postava v simulované videohře, poté doopravdy. Bál jsem se, aby tento film nějak nepošlapal tuto legendu, která baví diváky po celém světě již přes třicet let, ale Sylvester Stallone to zvládl velmi dobře, celkem rychle rozprášil mé obavy a naopak mě mile potěšil velmi vyrovnaným a nostalgickým filmem, který mi připadá, jako velká rekapitulace celé série. Rocky je pořád stejný, jako v původním filmu a když zahlásí, že Jamajka je v Evropě, tak jsme doma. Film je sice trochu víc sentimentální, než by možná musel být, ale když jsou ty Rockyho vzpomínky, za zvuků krásné hudby Billa Contiho, tak pěkné a člověk při nich zavzpomíná na klasické snímky o Rockym, ze sedmdesátých a osmdesátých let, trochu toho cukru mu odpustí. Musí. Působí to tak uvěřitelně a upřímně. Navíc se mi líbilo, že do filmu byla použita hudba z výše jmenovaných starších snímků. Rocky Balboa si z každého staršího dílu bere něco (vždy však to nejlepší - ať už jde o dialogy, hudbu k jednotlivým scénám, trénink či závěrečný fight), avšak nejvíce se asi podobá prvnímu Rockymu, z roku 1976. Tento snímek je vynikajícím zakončením jedné z nejslavnějších sérií všech dob a Sly udělal moc dobře, že se ho rozhodl natočit. Člověk se těší, ať už vypukne ten slavný Rockyho poslední zápas, aby mu mohl opět držet palce. Tak jako před mnoha lety. Nejprve jsem chtěl dát tři hvězdy, ale po závěrečném fenomenálním Rockyho odchodu z ringu - po jeho poslední bitvě - dávám vyšší hodnocení, protože mě opět dostal. Stallone je pořád třída. (26.03.2010)

Poslední (doufám) Rocky ničím nepřekvapí - příběh je opět jednoduchý a přímočarý, se špetkou zápasového adrenalinu a některá životní moudra snad vypadla z harlekýnek, některá zas naopak hladila po duši. Závěrečné Rockyho loučení s publikem v boxerské aréně (potažmo symbolicky i Slyovo s touto postavou, která ho zničehonic vyšvihla na filmový Olymp) mě sice nechalo překvapivě chladným, ale nedá se popřít, že je to rozloučení důstojné. Hlavně proto, že zde nechybí NADHLED, Stallone se přibývajícím létům postavil čelem a občas se v některých scénách i mile a vtipně shodí. Zkrátka a dobře - Sly mě potěšil. Film za 3*, tu čtvrtou přihazuje paní Nostalgie, kterou Sly oživil několika funkčními krátkými flashbacky. A proč to nepřiznat - mám pro tohodle snaživýho "italskýho hřebce" slabost. (09.01.2007)