Barbaři

Film jsem viděl poprvé před více než 30ti lety na německé TV. Nerozuměl jsem ani prd (německy jsem nikdy neuměl), ale vůbec ničemu to nevadilo (jako děj, kde?). Byly tam dva borci co vypadali větší než Arnold (no nejsou a nikdy nebyli), a protože jsem poznal stejné brnění stráží jako měli stráže v o dva roky mladší Rudé Sonje (jak ty “rohaté lebky”, tak “zubaté úsměvy”), dlouhou dobu jsem filmy bral jako “ze stejného universa” :). Prostě nostalgie udělala svoje a já film viděl asi tucetkrát. Takže prostě pro mě nemůže být pod průměrem. A rozhodně nemůže být horší než zmíněná Sonja… to nejde… i přes ty tragické mechanické/gumové příšery :D. (13.12.2022)

Od úspěchu snímku 'Barbar Conan’ vzniklo mnoho napodobenin, které dnes všechny do jednoho spadly do světa zapomnění. Týká se to i snímku 'Barbaři’, který je námětem Conanovi hodně podobný. Jsou tu pro změnu dvojčata mající doslova stejný osud jako Conan. A kdo jiný by si je mohl zahrát než skutečná kulturistická dvojčata Peter a David Paulovi. A protože se jedná o ryze nízkorozpočtový videosnímek, celé to podle toho také vypadá. Levné kulisy, levné rekvizity, jednoduchý předvídatelný příběh, dějová zkratkovitost, herecké dovednosti aby divák pohledal. Jasně, psala se stále 80. léta, ale o to víc snímek zestárnul. To se týká i zmíněného Barbara Conana, ale přesto se stále jeví lépe než tento. A tak tu máme Fantasy příběh bez bázně a hany, na který by se mělo dívat oken shovívavým. (09.06.2018)

Ztřeštěná kopírka "Barbara Conana", kde místo jednoho kulturisty v hlavní roli, jsou zde hned dva, navíc dvojčata, a dokonce ještě dřevěnější a humpoláčtější než Arnold. Místo nietzcheovského étosu zde máme jalovou rozjařenost, místo epického příběhu o zrození legendy dostaneme báchorku o jaunerácké mystice a opulentní krvavé bitvy nahradily specer-hillovské peckovačky. Naštěstí "Barbaři", stejně jako všechny cannoňácké italské koprodukce, ale ostatně i větší část osmdesátkových italských brakovek oplývají nespočtem WTF momentů, vyšinutých peripetií a grotskně monstrózních prvků (od strašlivých mechanických efektů po opulentní výpravu - viz trůn hlavního záporáka). Výsledkem je báječný camp od Ruggera Deodata, který přesně zapadá do barono-prášilovské linie italské žánrové kinematografie, založené na přístupu, že žánrové mantinely, logika a soudnost jsou pro nudaře. (29.03.2015)

,,TAKŽE?" ,,TAKŽE, ČO?" ,,KDE JE TEN RUBÍN?" ,,NEVIEM, CANARY VRAVELA, ŽE TU BUDE." ,,KDE?" ,,NO TU." ,,TU?" ,,HEJ, TU." ,,ALE TEN RUBÍN TU NIE JE!" ,,TO VIDÍM, ŽE TU NIE JE." ... __ Keď som bol ešte veľmi malý, pustila mi moja mama aby som ju neotravoval pri varení tento film, ktorý sme mali nahratý na VHS. Už vtedy na mňa pôsobil dosť zvláštne a jediná vec, čo mi viacej utkvela v hlave bolo zabíjanie ,,draka", kedy na sa dvojku nevydarených bračekov vysypala kopa humusu z jeho vnútorností. Ako to už u mňa býva, rozhodol som sa po rokoch opäť si zaspomínať na nejaký film z detstva a tak prišla rada aj na tento ,,skvost". Neviem, či bolo cieľom filmu prekonať dvojnásobne legendárneho Conana, každopádne by bolo ohromným úspechom keby bol aspoň 2x tak zlý ako Conan. Nespomínam si kedy som naposledy videl niečo tak hrozného akým je toto barbarské duo. Barbari totálne zlyhávajú snáď vo všetkých možných filmových oblastiach a to nielen v tých základných ako réžia, herci či scenár, ale do nevoľnosti dokážu človeka priviesť ako hudba, strih, kostýmy tak aj efekty. Obsahujú celý rad detinskej nelogickosti a zbytočných pasáži s prímesami akože ,,humoru" (krčma, vlkolak - smiech najväčší :-D) až sa zdá, že to nemôže byť myslené vážne. Lenže je. A z odpadu to nevyženie ani palec v horizontále za občasnú zaujímavú výtvarnú štylizáciu a nevyužitého Michaela Berrymana. (09.05.2010)

Jedna z posledních vln zájmu o fantasy filmy, vzedmutých na počátku 80.let úspěchem Barbara Conana a Excalibru, vyplavila i tyhle dva bratry s obrovskými svaly a malým nebo spíš žádným mozkem. To, co v režii Ruggera Deodata předvedli, je nefalšovaným defilé nepředstírané nablblosti. Jako by se ochotnický spolek kulturistů, kteří o filmovém umění slyšeli jen jednou v životě, a stejně netušili která bije, rozhodl po zhlédnutí Conana, že když může Schwarzenegger, tak oni přece taky. Vypadá to přesně jak to zní, a hůř už nelze. Obskurní freak show. Pouze pro otrlé. (29.08.2007)