Warrior

Ze všech boxerských a zápasnických filmů, jaké jsem zatím viděla, na mě od dob Rockyho žádný nezapůsobil tolik, jako právě Warrior. Dalo by se říct, že schéma Válečníka je založeno na klasickém Hollywoodském postupu "rodinného dramatu," v němž léta nevyslovené křivdy a narušené rodinné vazby jsou základním stavebním prvkem. V průběhu filmu se začnou divákovi utajované pravdy a vztahy mezi členy rodiny postupně ukrývat, emoce nabývají na síle a celý film graduje ve strhujícím a emotivním závěru. Toto je případ právě i Válečníka. Jenže celé toto velké klišé je velmi vkusně a nenásilně převálcováno parádním scénářem, z něhož jsem snad ani na okamžik nepocítila křečovitost, jen tu krutou realitu, i hlavním obsazením, kterému kralují pánové Hardy (luxusně nabušený:), Edgerton a Nolte. Zejména pouto i konflikt mezi oběma bratry je vystavěn mistrovsky. Závěrečný souboj mě dostal a vehnal mi slzy do očí. Jakmile začala hrát píseň About Today, bylo mi jasné, že tohle skončí slzami:) To, co mi chybělo ve Wrestlerovi i Těžké váze, mi Warrior bohatě vynahradil po všech směrech. (12.10.2013)

Rodinné drama na jehož pozadí se odehrává boj v ringu (nebo naopak?) Nadprůměrný sportovní snímek to určitě je (a to to říkám já, antisportovec), ale do plného počtu mi přeci jen něco scházelo. Možná je to těmi charaktery, které jsou ploché a šíleně nevýrazné, nic o nich pořádně nevíme (až na neustále omílaná fakta) a já si tak nedokázala najít oblíbenou postavu, nebo se do někoho vcítit. Tommy je jen hora masa, která se cpe prášky a má být údajným válečným hrdinou. Brendan zase nesympatický učitel, který chce zaplatit účty. Jediný, kdo mi byl skutečně sympatický tak byla Jennifer Morrison. A na konci jsem fandila Tommymu a nějak jsem nechtěla uvěřit té jeho prohře, přestože to bylo předvídatelné (to by diváci přece nebyli spokojení, kdyby jeden z hlavních hrdinů přišel o dům...). Holt Hollywood z toho přímo čiší. Ale lhala bych, kdybych tvrdila, že mě to nebavilo a při každém boji jsem nebyla nervózní za aktéry :) A vážně je to snad jediný sportovní film, který mě dokázal zaujmout přes dvě hodiny. Plný počet je tedy až moc, ale tři hvězdičky zase málo, takže..:) PS:A navíc se mi podařilo dostat přítele na 140 minut od PC:)) (20.06.2012)

Fighter - Real Steel - Warrior. Letošní rok patří ringu a tahle pomyslná tématická trilogie si nemohla přát lepší zakončení. O'Connor bůh ví odkud vytáhnul prvotřídní drama, ve kterém se hraje i bojuje jako o život a které má i s tak přehnanou symboličností (bílá vs. černá tu vážně bije do očí) nečekaně velký záběr. Strhující finále a fenomenálního Hardyho snad ani netřeba zmiňovat. 9/10 P. S.: Batman má problém. A velkej. (01.12.2011)

Výborná řezačka. Tom Hardy má fakt bestiální trapézy, to jsem fakt čuměl. Bavila mě ta rozdílnost stylů dvou bráchů, Hardy totální zvíře a mrzačící mašina, kdyžto jeho subtilnější (tzn. hodně namakanej) brácha byl o dost technicky zdatnější. Rodinný drama ok, ale těšil jsem se na bitky a jejich příběh mě nechytl tolik, jak třeba ve Wrestlerovi. Jako arénovej nářez ale bomba. Chyběl už mi tam snad jen Fedor Emelianenko v cameo roli. :) (07.12.2011)

Pěkně natočené, poutavé, výborně obsazené a zahrané. Ale opravdu si nelze nevšimnout těch zbytečných klišé, kterých se tvůrci mohli vyvarovat. S odstupem několika hodin po zhlédnutí zůstává na jazyku lehká pachuť z filmu, který je v mnohých momentech čirým kalkulem, jak diváka pohltit, aby si nevšímal toho, že je celý příběh jedno velké klišé. Bohužel pro mě, nenechala jsem se zaslepit líbivou formou. Tradiční schéma sportovních filmů se sice tvůrci snaží ozvlášnit klasickými prvky nezávislých filmů, jako je dysfunkční rodina, ale tady příliš tlačí na pilu. Do polemiky o tom, jak moc je celý závěrečný turnaj reálný, respektive fakt, jakou šanci by měl Brendan proti ostatním drsným bojovníkům, se radši pouštět nebudu. Stačí, když se podíváte na některý ze skutečných zápasů MMA. (70%) (11.12.2011)