Pan Nikdo

Mimoriadne zaujímavý počin. Leto potvrdil že nie je len sweet-face, ale svojim prejavom mi v niektorých scénach veľmi pripomínal môjho obľúbenca Jima Carreyho. Mr. Nobody akoby v sebe spájalo myšlienku, mozaikovito pospájanú z rôznych (väčšinou môjmu srdcu viac či menej blízkych) filmov, výsledok je - no, nie excelentný, ale prinajmenšom výborný. Vizuálna stránka je skutočný skvost, soundtrack takisto. Čo by som filmu vytkla, to sú patetické monológy starého Nema, tam milý Jared trochu prestrelil, nehovoriac o hlase. Avšak celkový dojem viac než priaznivý, 8/10 * (06.06.2011)

Což o to, natočené je to pěkně (barevnost, ale i filmem prostupující fyzikální teorie) ale nemůžu uvěřit, že jsem dvě hodiny čekal na pointu, jež je dle mého vážně plochá. Skutečně rádoby chytrý film par excellence. Ve skutečnosti máme hlavně tu čest s sladkobolným citovým vydíráním. Pokud budu chtít vidět brilantní film o fenoménu alternativních vesmíru, sáhnu po Tykwerově Lole. 60% (04.02.2013)

Mr. Nobody je velice zajímavým snímkem, který má sice chyby, je formálně zpočátku málo přístupný a příběh zas tak velké terno není ani s tou sci-fi zápletkou, přesto je Pan Nikdo brilantním snímkem stojícím za zhlédnutí. Čím méně o něm budete číst, tím více vás bude bavit. Více zde. (15.06.2010)

Co, proč, jak a kdyby? V rámci vlastního jednoduchého univerza Pan Nikdo tyhle otázky nastoluje s grácií a má proč. Bohužel, svůj stín nikdy nepřesahuje a tudíž vás kromě pestrobarevného zážitku obohatí už jen o pár cool pojmů z fyziky. Každopádně sem se ale slušně bavil. (18.06.2010)

Snaha o komplexnost a celkovou obsáhlost témat filmu se nedá upřít, avšak samotná snaha se neoceňuje. Film je zabalen do jednoho z nejpůsobivějších vizuálů který sem za posledních pár let viděl avšak co se tématu týče zapůjčuje si z filmů jako Lola běží o život či Osudový dotek. Hlavním problém filmu tak paradoxně zůstává snaha obsáhnout do filmu široké spektrum témat a poté se snažit vybruslit s banální pointou. Příště by možná neuškodilo trochu na ambicích zmírnit a ubrat na poněkud přestřelené stopáži 2 a čtvrt hodiny. (17.07.2010)

Film má bezesporu velké filmarske kvality, ovsem na pribeh je naopak velmi skoupi. /Možný spoiler/ Pocit co dostanete po zjisteni, ze 3h sledujete pouhou predstavu chlapce, ktery ma pred sebou velke zivotni rozhodnuti, lze prirovnat jen ke Skryte kamere, kde se vam po zaverecnych titulkach reziser vysmeje. 60% (24.07.2010)

Překombinovaná příšernost ve snaze zalíbit se jak zkušenému publiku (např. odkazem na film "Zed a dvě nuly") tak i úplným diváckým vymaštěncům (čtená nápisů na barácích) a logicky vysvětlit, proč se dějové linie tak dělí, skončila tragicky až tragikomicky. Provedení filmu bylo profesionální a super, herecké výkony také. Ale scénář... eeeee! Fakt měl film hluchá místa a některé větve se mohly úplně vynechat. Nebo aspoň je nemuseli pořád opakovat. Chudáci smyčce se na konci snažily vytlačit slzu... (02.08.2010)

Otázky o smyslu života, smyslu lásky a důležitosti volby ve 130-ti minutovém, vizuálně dokonalém, snímku. Tohle můžu, i když pravdou je, že nebýt vizuálního kabátu, nebyl by výsledný dojem tak jistý. 85% (07.01.2011)

Úžasný film. Ale musím říct..Jednou a dost... (17.10.2011)

Z počátku mě film moc nelákal... Když jsem si ho ale pustil nestačil jsem se divit, jak úžasný snímek jsem to viděl. Scénář je úžasně sepsaný, Van Dormael nad ním snad musel strávit roky. Ale i režijně skvěle zvládnuté. Jared Leto skvělý, ale to je jen malý odvar z celého filmu. Má opravdu moc výbornou kameru, která si často hraje s kompozicemi, symboly a barvami. Kandidát na nejlepší kameru všech dob. Snímek se vám může z počátku zdát složitě, ale ve výsledku je úplně jednoduchý a to je na tom to nádherné. Film je do posledního detailu dokonalý. (17.06.2018)

Mr. Nobody a jeho životní příběh, připomínající filmy Butterfly Effect a Věčný svit neposkvrněné mysli, se mi líbil. Není to však nic zásadně nového a neotřelého, spousta věcí se zde opakuje a budete mít pocit, že něco podobného jste již někde viděli. V komentářích jsem se dočetl i slova KULT, což mě trošku vyděsilo... ale jinak sympatický Jared Leto se předvedl ve skvělém světle a zahrál výtečně jako v Requiemu. "Říká se, že když zpomalíš svůj dech, zpomalí se pak i čas." Doporučuji shlédnout! (05.07.2010)

Celý náš život je řetězcem rozhodnutí. Budeme jen jiní, nebo výjimeční? Vzbouříme se, nebo podrobíme? Splyneme s davem, nebo se staneme jeho součástí? Budeme čekat, nebo půjdeme dál? Než se rozhodneme, je možné cokoliv. Poté už lze pouze nést následky. A ať se rozhodneme jakkoliv, vždy si budeme klást jednu a tu samou otázku: Co kdybych se rozhodl jinak? Ale co je potom správné a co špatné rozhodnutí? Myslím, že je dobře, že nemáme možnost to předem zhodnotit. Nemo Nobody toto privilegium nevědomosti nemá. Vidí, kam se zvolená cesta ubírá. Chtělo by se říci, že disponuje snazší možností volby, ale byla by to lež. Snažší možnost volby je mnohdy volbou menšího zla. A tak Nemo Nobody musí zvolit mezi matkou a otcem. Nemo Nobody, jako poslední smrtelník, umírá v roce 2092. Jeho skon je vysílán na obří obrazovky po celém městě jako reality show komentována slizkým moderátorem. Čekají jen na jeho poslední slova. Nemo Nobody se zamiloval do dívky, kterou mu přivedli domů, aby se stala jeho nevlastní sestrou. Nemo Nobody je bezmocným manželem a otcem, zatímco jeho žena bez příčiny tone v slzách. Přesto má sílu bojovat a svým zápalem romantického hrdiny se ty slzy snaží stírat. Nemo Nobody ví, že jeho dospívání v reklamě na vločky končí. Nemo Nobody ztratil svoji životní lásku kvůli kapce deště. Nemo Nobody se probouzí do bortícího se snu. Nemo Nobody je my všichni. Jaco Van Dormael nám představuje příběh člověka jménem Nikdo, při jehož sledování vidíte sami sebe. Chvíli vás dojímá až k slzám, aby v zápětí vykouzlil úsměv a ještě o něco později totálně srazil na kolena. Vizuálně je Mr. Nobody jedním z nejhravějších snímků, co jsem měla tu čest spatřit. Každá část má svou vlastní stylizaci. Dětství je nevinné, barevné až kýčovité - jako z reklamy na vločky. Dospívání naopak smyslné, podbarvené jednoduchým, ale efektním hudebním motivem. Dospělost znamená ztrátu iluzí a stáří tone v bílé záři. Všechny díly skládanky zapadají. A vy se jen necháváte unášet. Jared Leto svoji roztříštěnou postavu hraje na několik způsobů: rezignovaný poutník, obětavý otec, člověk co má vše a vlastně nic… Naději neztrácející romantik. A všechny mu bez známky pochybností uvěříte. Podobně jsou na tom i jeho mladší herecké verze Toby Regbo a Thomas Byrne. Z Nemových lásek jsou nejvýraznější Juno Temple a Diane Kruger (patnáctiletá a dospělá Anna). Mr. Nobody, ozářen Věčným svitem neposkvrněné mysli je Synekdochou pro indie verzi Inception, determinativní a bolestnou romantiku Fontány, dějovou komplexnost Butterfly Effectu a lehkost 500 Days of Summer. Mr. Nobody je jedním z těch filmů, které si sebou ponesete celý život. Ať se v něm rozhodnete jakkoliv. (12.11.2010)

Jestli někdy Dormael natočí film podle Kaufmanova scénáře... radši ani nepomýšlet... (13.06.2010)

Přesně ten typ filmů, ze kterých se mi dělá nevolno. Pan Nikdo se okázale prezentuje jako obrovské velkolepé umění s hlubokým myšlenkovým podtextem a přitom je jen šíleně povrchní, naprosto banální a uboze manýristický se spoustou pastelových barev, otravně líbivým soundtrackem a polopatickým doslovným koncem. O nestoudném vykrádání jiných filmů ani nemluvě (linie s Annou je celá obšlehnutá z Milenců ze severního pólu, fingování Nemových sebevražd zase z Harolda a Maude). Postmoderní sajrajt, jehož tvůrci byli buď na drogách, nebo neví, co je to střídmost a neumí se krotit. Van Dormaelovi bych za trest nařídil tisíckrát napsat na tabuli: "Film je jen bílé plátno!" (13.07.2010)

V popředí trochu zamotaného příběhu vystrkují růžky skvěle napsané postavy. Životní vzpomínání mě donutilo přemýšlet a vytvořit si představu jak těžké je si souvisle vzpomenout. Uvidíte, že pochopíte mnohem více něž sledováním života 117letého starce. Ačkoli jsem se cítil zmatený po titulkách, jasně jsem řekl, že odcházím spokojený. (13.07.2010)

Wow! Zrovna jsem dnes premyslel nad tim, ze uz dlouho me zadny film vylozene nerozsekal.. pak jsem videl tohle. Mr. Nobody je neskutecne kompletni kousek, ktery nema absolutne zadne slabiny, kazda pasaz zde ma sve misto a kupodivu to velmi casto roztaci i velmi slusne vizualni parady, ktere indikuji vetsi rozpocet, nez by se od toho cekal. Porovnani s Donnie Darko je sice trosku mimo, ale svym zpusobem a feelingem to ma mnoho spolecneho, a nejedna se jen o vyborne vyuziti 80's songu (Sweet Dreams, Pixies... nejlepsi je scena birthday party za doprovodu 99 Luftballons od Neny), prestoze Darko je moje srdcovka, Mr. Nobody je mnohem komplexnejsi a promakanejsi. V podstate je to presne komplexnost o kterou se Kelly snazi celou svou karieru po dokonceni DD (jak v Southland Tales, tak v The Box mu to ale nefunguje a mota se ve vlastnim bludisti). Mr. Nobody je dokonaly priklad toho, jak to muze vypadat a v pohode fungovat pod taktovkou rezisera, ktery je nad veci a oteze je schopny udrzet po celou dobu pevne v rukou. Necekany a prekvapivy masterpiece! 10/10 (22.09.2010)

Vizuelně a hudebně dokonale vypulírovaný zvláštní safari po zmatených představách zmatenýho pana Bezejmennýho, zmateně. Jedete si v safari autobuse, sledujete žirafy ve výběhu, najednou se jim obratel po obratli začnou scvrkávat krky, nohy zanořovat do těla, aby jim narostly ploutve, zamrskaly se a jako lososi skočily do řeky a plavaly. A nikdo vám neprozradí, jestli jste usnuli u rybaření a sníte o žirafách nebo naopak. Jenže ono je to nadmíru zábavný, ačkoli tomu bude hodně lidí vyčítat prázdnotu skrytou za efekt, já myslím, že v tolika příbězích si každej najde to svoje, a mají co říct, navzdory tomu, že konečnej mišmaš je vážně jen...mišmaš a rozuzlení je až primitivně jednoduchý. Holt cesta může být cíl. Dodatek: Bohužel mi z toho ale v hlavě skoro nic nezůstalo, takže se přikloním níž - silný 3* (27.09.2010)

Musím se zařadit do skupiny těch, které tenhle "objev" příliš nenadchl. Dormael pro mě natočil silně neosobní dílo, které seskládal jen z efektních a zaručeně fungujících obrázků, současných pseudofilosofických témat o životě, jež se navíc všechny už v nějakém filmu objevily, několika příběhových linií jež setrvaly až na pár míst hanebně na povrchu a opět šly na jisto, co se týče emocí. Film navíc trpí doslovností, která ještě více zvyšuje sterilitu a umělost, jež brání jakémukoliv bližšímu vztahu k ději. Šanci zasáhnout má akorát intenzivně pronikavý milostný vztah s nevlastní sestrou, který překvapí svoji intimní naléhavostí, ale záhy je pohřben snahou znovu jej za každou cenu oživit, a trýznivě-uvolňující scéna depresivní manželky, jež se naposledy vzepře své chorobě a přidá se k zábavě mírně vyděšených dětí. Zde byly zárodky slibných motivů, jež jsou však pohřbeny pod nánosy zbytečných scén fungujících jen pro sebe a podivně implentované sci-fi zápletce, která je jednoduše nedomyšlená a vykrádající vše možné. Přesto film přímo nezatracuji, jen ztrácí rychle na atraktivitě, když má člověk něco nakoukáno a když měl třeba možnost srovnávat s narativními kouzly u Nolana nebo obrazovou poetikou Amélie. (14.10.2010)

Neskutečný vizuální zážitek, který působí malinko nesourodě, nicméně vzhledem k typu vyprávění je to poměrně logické. Osobně bych ukončil film o 3-4 minutky dřívě a nedával tam tu poslední pasáž. Ale jinak spokojenost. Bylo to takové "Hledá se Nemo 2" :-) 8/10! (01.12.2010)

Dvě a půl hodiny o ničem. To nic je jen zabalené v krásných efektech a rádoby hlubokých myšlenkách. Ale je to stále nic. Film vypráví o 3 životech, ve kterých jsem se částečně vyznal, částečně ne. Zakončeno je to ... No, uvidíte sami. Já sám jsem jen kroutil hlavou. Viděl jsem prodlouženou verzi, která má dvě a půl hodiny. Nyní lituji, že jsem nesáhl po verzi původní. Naprostá většina scén tam postrádala smysl, hloubku, zamyšlení. Celkově se mi film nelíbil. 2* dávám za následovné: * za naprosto úžasné herce a jejich schopnost tomuto filmu dát aspoň něco. Tento faktor tu vyzdvihuji opravdu důrazně, protože co herci / herečky předvedli, poklona. Druhou * za krásnou hudbu. Celkově tedy: 35% (25.01.2011)