Mr. Nobody
Mr. Nobody
Mr. Nobody
Mr. Nobody
Pán Nikto
Režie:
Jaco Van DormaelScénář:
Jaco Van DormaelKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
Pierre van DormaelHrají:
Jared Leto, Diane Kruger, Sarah Polley, Rhys Ifans, Juno Temple, Natasha Little, Toby Regbo, Laurent Capelluto, Ben Mansfield, Thomas Byrne, Linh Dan Pham (více)Obsahy(3)
V roce 2092 je Mars prázdninovým rezortem a Nemo Nobody 117letý muž, který je posledním smrtelníkem v době, kdy díky vědeckým poznatkům už nikdo neumírá. Na smrtelné posteli Nemo vzpomíná na své tři životy, které možná prožil se třemi různými ženami. (oficiální text distributora)
Recenze (1 293)
Film, dlouhý jako jeden život. A ještě o něco delší. Přecpaný symboly, odkazy, inspiračními zdroji a hezkými obrázky, Fontána all over again, akorát o hodinu delší. Složitý scénář, množství rovin a ve výsledku vlastně nic. Jediné, co kompenzovalo ubíjející pocit plynutí času byly výrazové prostředky, kamera, dynamický střih a hudba. A příjemný Jared Leto v hlavní roli. ()
až moc překombinovane. prijde mi že Dormael 1O let přemýšlel co všechno by měl film obsahovat a nikdo mu neřekl dost Jaco takle toho bude moc! ()
Velké nabubřelé NIC s nejotravnějším hudebním doprovodem poslední doby. Co by bylo, kdyby??(ch) s tímto vůbec neztrácel čas. Vykrádat Medema se nevyplácí, jsem otrávenej, znechucenej a naštvanej. Díky pane Dormaele za tuto pseudointelektuální taškařici. ()
Toto je vážně moc hezký film. Doporučuji nejdříve vidět zkrácenou verzi, a až pak tu extended. Jedině tak si myslím, film vychutnáte. Film však doprovází lehký problém v podobě jmen, které nejspíš i vám způsobí neschopnost se orientovat snadno ve hře filmu - „Kdo je kdo“. Tedy vám pomůžu: Anna (bruneta); Elise (blondýnka); Jean (ňínanka) -- Nyní tedy následuje dokončení výpisu komentáře: Předpokládám, že pojem Schrödingerova kočka, je vám znám. Ale co Schrödingerova rovnice? Tento film je o tom, že se musíme rozhodnout. A dokud se nerozhodneme, tak jsme živí i mrtví zároveň -- my totiž nevíme, jestli žijeme v posmrtném životě. Je to jako s tou kočkou. Té dáme do neprůhledné schránky nádobu s toxickým plynem, který ji snadno a rychle může zabít, poté co stiskneme potvrzující tlačítko - ale dokud není otevřena neprůhledná krabice opět potvrzujícím tlačítkem (neuděláme rozhodnutí), tak tato kočka je mrtvá, i živá zároveň. Nelze totiž určit, zda nádoba s toxickým plynem skutečně zabila kočku. Ne vždy totiž technologie funguje plně, jak my chceme. _ _ _ Pro pochopení snímku je nutných posledních deset minut, kde spatřujeme skutečnou realitu. V té se píše rok 2100, a vidíme v ní umírat posledního žijícího člověka. Do tohoto člověka nebyly vstříknuty léky na stárnutelnost. Tento člověk si v okamžicích umírání představuje celý fiktivní, předchozí příběh. Jedná se o něco podobné Mežasu (mezi životem a smrtí), viz seriál Ztraceni. Architektem tedy je pouze on, ne fiktivní mladší verze, jak se nám snaží nakecat film. _ _ _ Proč si to myslím? Protože, když řekl „Anna“, tak umíral a musel to říct, abychom mohli pochopit skutečné vyznění filmu (to tedy znamená, a doufám, že je to jasné; že když umíral, tak „Anna“ neřekl -- co se týče ne-metafyzického vnímání života). Navíc během zakončení před titulky spatřujeme konec fikce, kterou si přestavoval. Tehdy ho vidíme právě s Annou. ✔ ()
Div sem nedal odpad! Tohle bylo hrozný divný no aspoň pro mě bohužel. ()
Jeden z nejzajímavějších filmů vůbec. Nebudu tvrdit, že jsem ho zcela pochopila, protože by to nebyla pravda. Ale i tak na mě silně zapůsobil, a to je ještě slabé slovo. Na sci-fi filmy nejsem, ale jsem na inteligentní zamyšlení nad životem, na zobrazování různých realit nejrůznějšími úhly pohledu, na zkoumání charakterů lidí a jejich emocí, na trochu nepochopitelné, ale tím geniálnější filmy a především jsem na dobré filmy, jímž Pan Nikdo bezpochyby je. Chápu, že mnohé nezaujme, že se o to ani nebudou snažit, ale jistě si získá spoustu příznivců a příznivkyň, mezi které se teď řadím i já. ()
No, sám nevím co si o tomto filmu mám myslet. Buď je tento film vším, nebo ničím, buď tento film má obrovský děj, nebo žádný, buď se v tomto filmu něco děje, nebo se nic neděje. Toto je vše co se divákovy může promítat v hlavě když na film kouká, nebo film zrovna dokoukal. Hlavní otázka ale je, jaký celkový smysl filmu vůbec je ? Je to těžká otázka na zamyšlení, ale film, ikdyž vypadá hrozně těžce na pochopení, mě velmi zaujal a fascinoval. A musím říct, že Jared Leto umí nejen zpívat, ale i hrát. ()
(DirCut) Zpočátku se mi chvilku nedařilo dostat do děje ("Že by nějaká variace na Cloud Atlas?"), potom mě to začalo bavit a líbit se mi ("No vida, originální a koukatelný sci-fi romanťák!"), abych se ovšem v druhé půli začal neklidně ošívat a koukat po časomíře ("Cože? Ještě padesát minut?!"). Zpracování je hodně pohledné, forma hodně zajímavá, ale s obsahem už to je poněkud slabší. Mám takový dojem, že film má v divákovi vyvolat jakési existenciálně silné pocity a přivést mu na mysl jakési existenciálně naléhavé otázky... Ovšem na mně, kovaném fatalistovi, režisérův záměr vůbec nezafungoval. Takové ty jalové spekulace "co by bývalo možná bylo, kdybych tehdy býval udělal/řekl tohle nebo tamto...", mě přestaly bavit už někdy v pubertě. Takže filosoficky mě film nijak neoslovil, ale esteticky určitě ano, líbil se mi. A jeho další plus je, že laický divák z něj může načerpat něco málo povrchního moudra z teoretické fyziky. I když - nějaký velký třesk a velký krach? Houby, tomu se přece správně říká Šivův nádech a výdech... ()
Dlouho mě nenapadala slova, kterými bych popsal své pocity z tohoto snímku, ale zkusím to. Po dokoukání jsem si nebyl jist ani hodnocením, nakonec volím tu slabší variantu, tedy 4/5. Protože i když jsem si celou dobu říkal, že sleduji něco mimořádného, zároveň jako bych cosi kdesi již dříve viděl a hlavně mě nakonci nelochtalo v břiše a ani husina úžasem nevstala a přitom jako by mě celou dobu Pan Nikdo svým vypravěčstvím na podobné vzrušení připravoval. I tak převládá moc příjemný pocit a i když to není "druhej" Forrest Gump, Donnie Darko ani Butterfly Effect, je to taková slabší varianta zážitku z těchto třech zmíněných skvostů. Vypráví příběh, ve kterém se neustále něco děje, je plný fantazie, romantiky, dramatických scén i dobrého vtipu. Bez podobných filmů bych se čas od času neobešel, škoda jen, že to semnou v konečným důsledku zase až tak moc nezacloumalo. [8/10 červen 2010] ()
Člověk dvě a půl hodiny čeká, co z toho audiovizuálně krásně pořešenýho guláše vyplyne, aby z něj nakonec nevyplynulo v podstatě nic. Nebo ne, nic je silný slovo, ale ta pointa je každopádně tak děsivě banální, že je ve výsledku úplně jedno, jak se na ten film celou dobu tak nějak hezky kouká, jak lehce ubíhá stopáž. Protože je to stejně jen hladivý klouzání po povrchu. A tím, jak nabubřele a důležitě se Pan Nikdo celou dobu tváří a pak nic pořádného nenabídne, se celá jeho snaha o postmoderní veledílo hroutí. 65 % ()
Tohle teda bylo o moje nervy. Přecitlivělá, usmrkaná, překombinovaná, rádoby dojemná splácanina mnoha již dávno viděných nápadů a známých teorií, ve které snad funguje jenom ta jistota, že následující scéna "bude-o-tom-samém-pouze-jinak". Dvě hodiny a třináct minut??! Pardon, ale to se někdo asi fakt posral. ()
Tváří se to jako velký film, ale postrádá to formu a doumělkování. Má to velký potenciál, ale když u toho člověk usne... ()
Především musím říct, že na tenhle snímek jsem se hrozně těšil. Asi proto, že miluju osudové filmy se Sci-fi nádechem a málokterý mě zklamal. I když jsem to absolutně nečekal, tohle mě zklamalo na plné čáře. Nejen, že mě to vůbec nebavilo, ale pokud něco vážně nemám rád, tak to je překombinovaný a zbytečně složitý děj. Kdo se v tom měl vyznat? To je ale můj subjektivní názor. Dále nemusím tu rádoby velkolepost. Ten film si hraje na něco, co není. Snaží se být umělecký za každou cenu. Ale spíš by potřeboval sec sakra prostříhat! Pan Nikdo v sobě nemá žádné emoce a vlastně ani žádné poučení a myšlenky. Ukázal jen to, co spoustu filmů dávno před nim. Už jsem viděl opravdu hodně filmů na tohle téma a tenhle patří k těm slabším a to i přes vysoké hodnocení, které po zhlédnutí fakt nechápu... ()
Surrealizmus vo filme. Ak sa dá film vnímať, ako číre umenie, myslím, že tento sa k dokonalosti približuje, ako jeden z mála, naozaj veľmi tesne. Nestačím sa diviť, aké nekonečné možnosti filmové umenie odkrýva. Aj takéto filmy sú dôvodom mojej prítomnosti na čsfd a taktiež mojej neutuchajúcej lásky k filmu. Ďalšie slová by boli zbytočné, musíte ho vidieť! ()
Jeden z tých filmov, ktoré sú strašne prekombinované a formálne vypyplané, ale na konci zostane pachuť niečoho nedotiahnutého. Dormael je rozhodne vizionár. Vie pracovať a zavádzať. Jeho spôsob narácie je veľmi osviežujúci. Herecké zoskupenie na vysokej úrovni aj keď sa nejedná o žiadne veľké hviezdy. Všetko sa to pomaly stupňuje k veľkému finále, ale keď nastane, tak zistíme, že je to len obyčajný príbeh o láske a ešte k tomu veľmi idilický bez niečoho zaujímavého. Podobne ladené( aspoň formálnou stránkou) Miluj ma prosím, zanecháva omnoho väčší dojem a to stavia príbeh na rovnakých, alebo aspoň podobných pilieroch. Ale aj napriek tomu sa na to dobre pozerá. Soundtrack je zaujímavý a línia s Juno Temple a Diane Kruger takmer bez chyby. Rovnako aj finálna pointa. Len možno v niektorých prípadoch je menej viac. ()
moc zajímavý námět, jehož potenciál je ale využit jen z části.. ačkoli je děj dost složitý a divák se musí dobře soustředit (a místy film třeba i pozastavit a vše si v hlavě zrekapitulovat), tak se na něj, také díky líbivé vizuální stránce, dobře kouká.. to ale platí především o první polovině, ta druhá je totiž zbytečně roztahaná a nic se v ní pořádně neděje.. moje celkové pocity z tohoto snímku jsou tedy poněkud rozpačité - nadšení z první poloviny, rozčarování z druhé.. dávám 3* ;) ()
Nenaplněný potenciál, oceňuju základní myšlenku filmu a dějovou linii s Annou, taky se mi líbí hudba (Satie a variace na Arvo Parta), Pan Nikdo mohl být úžasný film, bohužel jej režisér postupně utahal a "rozblemcal" po zdech jako malé děcko. Nakonec zbývá míchanice vynikajících scén, zbytečných scén a krásných obrázků. Když někoho rozdychtíte v horké vaně a pak ho tam necháte sedět samotného v chladnoucí vodě, nemůže pak dát víc než 7.5/10 ()
Možná je to tím, že už jsem takových filmů viděl plno, které je nutné od počátku sledovat, protože nedávají smysl. Nechci vyrazovat nic z děje, ale výsledná pointa je natolik urážející, že pozbývá na významu vše pečlivě sledovat. Jared Leto je úžasný ve všech podobách, jako starce bych ho ani nepoznal. Skvělý nápad, který je na můj vkus až nepatřičně zakončen. ()
Měla jsem pocit, že se na konci filmu rozsypu jako to město. Ztrácela jsem se a nacházela, hledala a nenacházela, opět nacházela a zase ztratila.. Pana Nikoho rozhodně nevidím naposled, ale poprvé. Je skoro až zbytečné chválit něco konkrétního, musela bych vypsat všechno. ()
Po pozretí Mr. Nobody som veľmi dlho premýšľal, ako tento film ohodnotím a ešte teraz si nie som úplne istý. A to kvôli tomu, že na jednej strane ide o audio-vizuálnu lahôdku, doslova prešpikovanú nápadmi, ktorá rozpráva o veľkých, vesmírnych veciach a vloží do divákovej mysle množstvo filozofických otázok, pričom o každej jednej by mohol vzniknúť ďalší samostatný film. Na druhej strane však všetky tieto filozofické otázky vyprchajú do neznáma a (aspoň ja som mal taký pocit) časť, v ktorej Jared Leto rozpráva do kamery o vesmíre, časť, ktorá ma najviac zaujala, nemá pre film takmer žiadny význam. Čo je ale ešte horšie- do popredia sa namiesto záhad, vesmíru a filozofie dostávajú (alebo teda chceli by sa dostať) emócie a tak väčšinu času vidíme len Nemov život, čo bola pre mňa nekončiaca sa nuda. Síce som celý čas nevedel o čo ide, mal som chuť po prvej hodine posunúť film na koniec- jednoducho ma nebaví pozerať sa na "záhadu", ktorá viem, že mi bude odhalená až na konci a tak si musím vyplniť dve hodiny nudným životom nejakého losera (keď už to musím takto povedať). Preto 70%. ()