Generation Kill

Nejtěžší filmovou disciplínou je zřejmě zachycení samotné podstaty války jako procesu, který  je vlastně dokonalým popisem pekla.  Někdy se zadaří (Horalka,Bitva o Alžír), někdy se nezadaří (Jak jsem vyhrál válku,Sahara), někdy se prostě i přes snahu nelze ani přiblížit ke kvalitě knižní předlohy (Jatka č.5, Hlava 22) , no a většinou na základě očekávání studií , že by bylo vhodný nějaký ten dolárek výdělku z toho vyrazit, to sklouzne do sračkoidního žůžadobrodrůža s nějakým tím metálem pro ohrudí těch statečných bez bázně ni hany - i to však může býti dobrá zábava (Děla z Navarone, Kam orli nelétají) pokud to nezklouzne do praporů ve větrů vlajících a ručičkou na srdíčku položenou (Zachraňte vojína Ryana, Bratrstvo neohrožených). - Zde byť to mělo rozhodně blíže k Alžíru než k idiocii o matlákovi Ryanovi se nemůžu zbavit dojmu, že by tomu více slušela forma knižní než TV seriálová. (22.07.2023)

Seriál se rozjíždí pomalu a skoro celý poslední díl je natahovaný. Všechno mezitím je ale pravé válečné peklo. Ne v tom smyslu, že kolem hrdinů sviští v jednom kuse kulky, spíš naopak. Akce jsou nárazové a naše vojenská parta se jenom málokdy ocitne v první řadě. Čas si krátí tím, že se trumfují v hláškování a sem tam někoho sejmou. Sami jsou ale často beze spánku a o hladu a zčásti vidí, že civilové a děti se jim do mušky dostanou ne vždy náhodou. Zkrátka se snaží přežít v tom válečném bordelu. Jsou to hovada, ale po společně stráveném čase se je naučíte trochu chápat. Kupodivu se ale ani na chvíli neocitnete na jejich straně. "Díky, vojáku. Díky, že mě necháte projít po mé silnici v mé vlastní zemi." (01.11.2009)

Generation Kill rozpracovává koncept Mariňáka, ale díky většímu časovému prostoru může zajít ještě dál, co se týče technických detailů (slušný rozpočet), funkce, běhu a organizace moderní armády. Taktická plánování, nevybouření vojáci, povětšinou nemožnost zapojit se do "vysněné" akce, to vše je velice autentické, až dokumentárně pravdivé, ale jako drama je seriál o poznání méně působivý než např. Bratrstvo Neohrožených, kde zkrátka více akčnosti a tím pádem úzkosti a sepjetí mezi "bratry" hraje svou roli. Nevyžaduji více akce, ale vyžaduji více dramatického materiálu, postavy z větší části mluví "o ničem", charaktery nejsou vyprofilovány víc, než by zvládl dvouhodinový film a i když je to počin kvalitní, v pár místech mu chybí šťáva. 7/10 (23.09.2009)

Tato sedmidílná minisérie produkovaná HBO Films sleduje osudy jednotky průzkumné čety Amerických mariňáků. Během prvních čtyřiceti dní operace Irácká svoboda. (Americká invaze do Iráku roku 2003). Očima reportéra Rolling Stones, Evana Wrighta. Který se této invaze zúčastnil jako novinářský válečný dopisovatel a roku 2004 své zážitky sepsal v knize. Tato sloužila jako předloha. V některých rolích vojáků můžete vidět skutečné mariňáky kteří se těchto bojů zúčastnily a hrají zde samy sebe. Opravdu surový pohled na současné válečnictví. Na to jak se vojáci museli potýkat s nedostatečnou výzbrojí, výstrojí. Nekompetentním velením důstojníků s celkem nejasnou a neustále se měnící strategií boje. (18.11.2012)

Taká miera (dialógovej) vierohodnosti vo vojnovej dráme s prihliadnutím na fakt, že smerovanie dramatizácie bolo absolútne vlažné a zamerané skôr na mdlé faktory každodenných činností mariňákov (s neprestajným križovaním popkultúry toho času) vo vojnovej zóne, som už dlho nevidel a ani neviem, či vôbec (určite predbieha aj doku-drámy). Je to debilné, stupídne, vulgárne, špinavé, perverzné, frustrujúce. Tvorca televízneho klenotu The Wire David Simon tu skrz vysoko oceňovanú knihu Evana Wrighta vdýchol dialógom taký pulzujúci život a vďaka nim vytvoril takú pevnú záplatu, že aj keby bol seriál po technickej stránke čisté diletantstvo (a naozaj v tejto sfére neexceluje), koniec koncov by sa stále jednalo o pozoruhodné dielo – k čomu treba uviesť: akčné scény stoja za bačkoru, sporadicky sú pomerne dosť smiešne (zaváňajúce béčkovým puchom), strih je častokrát úplné hovno, kamera pri snímaní tvárí detto, no a technika (okrem HMMWV) je komplet v CGI (stoka fakt). Prečo päť hviezd? Autenticita & dialógy. Generation Kill je bez výnimky v súlade so všetkým, čo som za posledné roky o téme videl/čítal (doslova stovky materiálov) a ani v jednom momente nespadá mimo. Plus priamočiarosť, bez skarhaného pátosu, bez glorifikácie, bez pozlátka. Obnažená nekompetentnosť, debilita a – ľudovo povedané – kktizmus. Prekrásna nádhera.. Bližšie ku sedeniu v "hamvíku" smerom na Bagdad nebudeš. S ansámblom 28!! protagonistov, ktoré svojimi presvedčivými výkonmi stierajú hranicu istoty. Záverečná scéna vypovedá viac ako sa dá slovami prezentovať. A dať si to na posedenie 2x za tri dni asi nie je najzdravšie, že? Hneď za tým sa rozhodne oplatí schrúmať aj OUaTiI... ♪♫ (x / x) (28.3.2023) (30.3.2023) (30.03.2023)