Světová invaze

Nevadí mi patos. Ani armádní ideologie. Ani roztřesená kamera. Ani cílení na hráče videoherních stříleček. Ani nudné usmrcování. Vadí mi jen ta všudypřítomná, všeobjímací, smrtelná nuda. Jeden z filmů, se kterým jsem dokonale inkompatibilní, žádný úsměv, žádná emoce, žádné naštvání, žádné eye-candies, žádná mentální stopa, prostě nada. Jakoby nikdy neexistoval. Což je unikát, z kterého filmu odejdete jako tabula rasa? :-) (16.03.2011)

Grandiózní příspěvek k obřím hovězinám kapitalistického realismu, přikrytý hodně řídkou rouškou "doku-kamery" a dynamickou válečnou akcí ala Black Hawk Down. Liebesman krom občas povedených vykradaček Scotta / Bigelow naprosto selhal, ten film je absolutně nefunkční, nezajímavý, zcela postrádá emoce a doslova přetéká pekelnými dialogy, které ve zvoleném pseudo-autentickém tónu vyprávění odpudivě trčí (... nesponzoroval ten film U. S. Marine Corps náhodou?). Občas hodně zaskřípe i vizuál (odpudivé digitální figurky), ale ono to v té kakofonii všech složek zanikne. Film bez koulí, bez hlavy, bez paty a bez kouzla. Dokonalé naplnění škatulky epic fail. Četl vůbec někdo ten scénář, než tomu přiklepl rozpočet? P.S. Pro šťouraly... Kapitalistický realismus není můj výmysl, ale běžně používaný termín - na propagandistické filmy jako Den nezávislosti či právě Světová invaze opravdu pasuje (ohrožení demokratických hodnot primitivní ničivou silou z neznáma, vůdčí osobnosti z armády či politiky, které vedou kolektiv neochvějně k vítězství...) Ideologie žije dlouho a blaze... (07.03.2011)

Takovou píčovinu jsem už hodně dlouho neviděl. Film je v podstatě o tom, jak si jeden seržant vyřeší nějakou starou bolístku na duši. Ty emzáci jsou tam spíš takovej komaprs. Jinak ty emzáci jsou strašný lůzři. Letěj takovou dálku, aby si nechali nakopat prdel od nějaký politicky, rasově a genderově korektní skupinky posledních sedmi statečných. K tomu opět hromada nelogičností. Nejdřív do těch mimozemšťanů vyspyou asi 20 zásobníků z bezsprostřední blízkosti, házej po nich granáty a jim to nic neudělá a ke konci je Aaron Eckahrt sestřeluje pistolí jak plechovky. Pak různý poněkud divný střídání světlo/tma/mlha/jasno... Měl jsem chvílema nutkání dát hvězdu za některý nechtěně komický hlášky: "Musíme toho mimozemšťana rozpitvat, abychom zjistili, jak se daj zabít. - Hmm, tady je nějakej vorgán. - Já vám pomůžu. Jsem veterinářka." A nakonec finální patetická hláška: "Co tady děláte? - Už jsme po snídani." Ta mě naprosto zabila. Ale celkově to je taková píčovina, že nedám ani tu jednu hvězdu. Tohle je odpad jak vyšitej. (30.04.2012)

SVĚTOVÁ INVAZE je formálně neuvěřitelně precizní dílo, které by se dalo prodiskutovávat dlouhé hodiny a analyzovat na mnoha stranách, ale pokaždé by se skončilo u toho, že každá složka filmové formy slouží k podpoření ideologické roviny. Jinými slovy: ještě nikdy nebyla zesílená kontinuita užita tak dobře k něčemu tak odpornému, jako se to stalo v případě této extrémně pravičácké (neplést s extrémní pravicí) náborobé agitky. Paul Greengrass naposled použil shaky-cam, aby z liberální pozice poukázal na to, jak média vytvářejí určitý obraz skutečnosti, na čemž se svou měrou podílí i kinematografická díla se svou schopností skutečnost přepsat. Jonathan Liebesman naopak shaky-cam zvolil pro dosažení větší uvěřitelnosti, kdy se nepolemizuje s tím, nakolik jsou věci nám prezentované prostřednictvím různých mediálních kanálů pravdivé. Od sebereflexivnosti se zde posunujeme k sebepotvrzování, což stvrzují vojáky v televizi viděné a následně v akci verifikované záběry mimozemské invaze. Vyprávění se řídí videoherní logikou (rychlé shrnutí výchozí situace, v krátkých medailoncích představeny postavy s minimální možnou psychologií a snadnou rozlišitelností díky jejich typizaci, postup po misích vstříc většímu počtu nepřátel, zatímco se za akce seznamujeme s fungováním světa), což má vést k maximální možné imerzi. Nemáme si uvědomovat celospolečenský dopad něčeho podobného, jak nasvědčuje jednak patřičně blockbusterově epická a nad obrazem dominující hudba Briana Tylera, jednak žánrová uvědomělost, kdy postavy vedou dialogy odkazující k jiným kinematografickým dílům a hereckým osobnostem, sebeironicky se porušují klišé (viz výbuch helikoptéry). Zastírá se tím, že zatímco pozornost odvádí svým netradičním uchopením jisté prvky, jiné - sloužící propagandě - jsou umocněny, až by zelený baret John Wayne zrudnul závistí, když na místo jednoho dítěte je jich rovnou několik, aby mohly být rekrutovány do armády (atd. apod.). Takhle bych mohl pokračovat do nekonečna, ale mám za to, že SVĚTOVÁ INVAZE se může zamlouvat jen třem typům lidí: 1.) zarytým republikánům, pro které jsou podobně historicko-politicky nemístné ZELENÉ BARETY Johna Waynea (u Liebesmana Vietnam nahradil Irák) pohádkou na dobrou noc; 2.) totálním ignorantům, kteří jsou necitliví vůči otázkám filmové formy a významů; 3.) jedincům s velice specifickým smyslem pro humor, kteří se dovedou podvratně bavit na úkor vložené ideologie, a přitom oceňovat vysoké estetické kvality (což o to, ŽID SÜSS je taky v mnoha ohledech z hlediska stylu pozoruhodný). Sorry, nespadám ani do jedné z výše zmíněných skupin. (29.03.2011)

No, tak jsme to zase vyhráli. Aby ne, když naši zem (a asi taky naši Zem) chrání US Marine Corps. Kdyby se mimozešťani bejvali trochu seznámili s filmovou produkcí strýčka mariňáka, věděli by, že začínat si něco s nejlepší khaki barvou je krajně hloupej nápad, odvolali by svůj zelenomodrožlutej úsvit, nabrali sluneční vítr do plachet a byli v sousední galaxii než bys řekl Semper Fidelis. Přitom by nemuselo být tak zle. Vždycky jsem si říkal, že bych rád viděl film, kde by nebyla klasicky celá invaze od příchodu vesmírného šmejdu až po triumfální vítězství lidské rasy, ale jen výsek, třeba jako když se točí film o jedné bitvě z 2. světové. Battle: Los Angeles ale přes svůj název je pořád jen klasickým invazním filmem, jen s tím rozdílem, že hrdinou tu není zneuznaný vědec Jeff Goldblum nebo jiný prašivý civil, ale ke všemu odhodlaná, neumdlévající, neustupující a nasnídaná četa mariňáků. I tak by se to dalo zvládnout na slušné úrovni. Hlavní problém je ovšem v tom, že je film natočen ne moc dobrým režisérem podle ne moc dobrého scénáře a s ne moc dobrou kamerou, jen to celé jistí schopná armáda filmových techniků, která pomáhá kamuflovat veškeré nedostatky, logické díry a hloupé repliky. Od neexistující taktiky cizáků v boji přes neschopnost zachytit akční scény alespoň trochu přehledně (škoda vší té promarněné technické práce) po repliky typu "jsi můj malý mariňák". Krom toho jsem tam nějak postrádal tu drtivou sílu cizáků, kteří přece měli převálcovat všechny ostatní jednotky, letectvo i pozemní základny (načež si pak nejsou schopní poradit s naší partou hic, kteří zvrátí zápas ve prospěch domácího týmu). Navíc je tu častá chyba podobnejch filmů - zatímco na začátku jsou emzáci takřka nezničitelní, na konci padají jako hrušky (není btw srdce spíš nalevo?). Když nejsou tvůrci schopni do filmu vsunout atmosféru a napětí vlastními silami, pomáhají si kopírováním toho, co fungovalo jinde (Distrikt 9, Zelená zóna, Vetřelci). Bohužel tím jen zdůrazňují zaostávání za schopnějšími kolegy. Ve výsledku je Světová invaze (i když ten svět zřejmě končí u Santa Monicy) jen docela nudné béčko s nezvykle vysokým rozpočtem. (10.03.2011)