Rudá Sonja

Začíná to slibně. Sonje je vyvražděna rodina a ji znásilní vojáci, pak přijdou na řadu ty zaživa pohřbené kněžky, je to radost. Co na tom, že Sonja je nepřitažlivá mužatka a její představitelka Brigitte Nielsen nemá o herectví ani páru. Jenže potom se objeví na scéně ten zkurvený uřvaný šikmooký spratek a už z ní nezmizí. Asi to měla být hrozná švanda, ale je to jen hrozný. Když k tomu přihodím plytký nudný děj, jehož alfou a omegou jsou ubohé souboje na meče, vyjde mi z toho - pěknej shit. Někteří se tu Fleischera zastávají, ale osobně myslím, že jeho předchozí CONAN NIČITEL napovídá, že SONJA nebyla náhoda, ale prostě jeho styl. Fleischer je zkrátka takový děděk pohádkář a dobrou fantasy by nenatočil snad ani kdyby mu Conan držel meč na krku. Díky opravdu špatným hereckým výkonům Nielsen a Schwarzeneggera, slaboduchému scénáři a celkové naivitě to ale funguje alespoň jako slušná (nechtěná) komedie. (10.01.2006)

UPDATE 2019: Samozřejmě je to příšerný film, ale ono jaksi v rámci Festivalu otrlého diváka, v plném sále a s českým simultánním "překladem" o bitvě o Velký sopel s pánem Pěkný dobrý večer přeji je to geniální kus. ------ Slabý odvar Barbara Conana. Vše je naprosto odfláklé. Počínaje papundeklovými kulisami, pokračujíc úděsnou choreografií bojových scén a konče (ne)výpravností celého filmu, počtem statistů a samotnými tragickými hereckými výkony. (26.08.2007)

Na jednu stranu je Rudá Sonja ultimátní brak, jaký se příliš často nevidí dokonce i ve vysílání českých komerčních stanic. Na druhou stranu mu ale neupírám nechtěnou zábavnost danou neuvěřitelnou toporností Schwarzeneggera a Brigitte Nielsen, ale i odfláknutí výpravy a trikových scén. Selhává tu všechno do té míry, že je velkou záhadou, jak se nad tímhle zoufalým pokusem o dobrodružnou fantasy podepsal Richard Fleischer, který má na svém kontě i docela slušné bijáky. Až mám pocit, že se režisér buď chtěl pomstít producentovi za nějaké příkoří, nebo si prostě řekl, že tenhle úlet jeho kariéra přežije a že si bude hrát se žánrem na producentův účet. Pokud jste naladění na recesi a psinu, existuje šance, že se u Rudé Sonji budete bavit líp než u bláznivých komedií. Celkový dojem: 25 %. (06.04.2019)

Tenhle film zřejmě vznikl na popud debaty mezi producenty, jestli by to co dokázal Conan svedla i žena (Emancipace žen vpřed). Takže tu máme zrzavou krásku na klasické cestě za pomstou a všechna možné klišé v podání postav: nemotorného asistenta, slizkého pobočník hlavního záporáka a pořádného chlapáka (přece jen nás ty ženský potřebujou), kterého nehraje nikdo jiný než Arnold Schwarzenegger, aby se z Conana vytěžilo co nejvíce. Arnold v prosťoučkém ději funguje jako Deus ex machina, když se vždy zjeví a pomůže hlavním hrdinům a vůbec nikoho nezajímá, že zná jména některých postav, i když je vidí poprvé. A není to jen scénář, co tady působí béčkově. Kamera je vysloveně špatná a celý film je plný nelogičností a chyb. Nejvíce asi bije do očí, když všichni šplhají po skále k hlavní bráně a tlusťoch Falcone může jít vedle nich po cestičce, která vede podél skály a nakonec všichni utečou po přístupové cestě. Přesto má film několik plusů. První z nich je Brigitte Nielsen, na kterou je radost se dívat. Dalším plusem jsou některé dobře vytvořené kulisy (nejzajímavější je asi most z kostry). A tím největším plusem je skvělá hudba Enniea Morriconeho. Takže se opakuje stejný jev jako u Conana, kdy má film o dimenzi lepší hudbu než cokoliv jiného. Podobné filmy: Barbar Conan (1982), Ničitel Conan (1984) (28.08.2007)

Typická fantazy, které už tu a tam a skorem pořád ublížil zub času, a která má mnoho negativ, scénářem počínaje a příšernou Brigitte Nielsen konče (a Arnolda nevyjímaje, v té době se asi spíš než studiu herectví věnoval kulturistice, ostatně při těch scénách, kdy drží na zádech několik tun, tady vypadá snad nejlépe). Zajímavý rozpor nacházím ve vyznění soubojů - zatímco sekačky jeden versus mnoho jsou přeplácané, i se značnou nadsázkou naprosto nerealistické a v podstatě až uboze parodické, jeden proti jednomu s klasickými meči je jiný kafe a je to vlastně ten hlavní důvod, proč dávám tomuhle jinakshitu takhle ďábelsky vysoké hodnocení. Druhým důvodem je Morriconeho hudba, tomu chlapovi je úplně jedno, jestli skládá pro film desetiletí nebo pro propadák. Jo, a ten malej skrček byl takovým malým závanem (i když silně stylizovaným) originality, kterej taky Jahola spíš potěšil než popudil. (25.07.2008)