Hunter x Hunter

Jednoznačne zatiaľ najlepšie shonen anime aké som videl. Ma to spád, akciu, napätie, je to vtipné miestami odviazané a pritom si seriál dokázal zachovať patričnú vážnosť, krásne naanimované, epické (+OST no.1), sympatický hlavný hrdinovia, niekedy na zamyslenie, niekedy seriál nedovolí ani dýchať, že sa jedná o anime čo má už nad 130 dielov a pritom je tu badatelná absencia filerových dielov (oproti vraj pôvodnému seriálu) je veľké plus. Po 70 dieloch vôbec nenudí, vždy sa tam deje niečo čo núti človeka siahnuť po ďalšom dieli. Skvelo napísaný, vymyslený a prepracovaný počin ktorý budem v rámci žánru uznávať už naveky. 90% (10.06.2014)

Tak moc bych chtěl dát plné hodnocení, ale za Chimera Ant arc prostě nemůžu. Jeho sledování bylo místy až neúnosné. Je to vážně škoda, protože do té doby to byl nejlepší seriál co jsem v tomto žánru viděl. ■ Smrt je zde tak častá a natolik přirozená, že když dvanáctiletý klučina během pár vteřin vykuchá masového vraha, tak si jde chvíli na to hrát s kámošem a oba to berou jako normální věc. Dostala mě taková typická dohoda v rodině nájemných vrahů. „Tati uděláme dohodu? Zabiju dvanáct lidí a ty mi půjčíš 50 miliard.“ ■ Hodně se mi líbilo jak byl prezentován šéfík a členové první velké záporné skupiny, kterým hlavní hrdinové čelili. Zmíněný šéf své členy nebral jako podřadné loutky, s nimiž by pouze manipuloval, ale vážil si jich a jejich názorům naslouchal. Členové k sobě chovali vzájemný respekt a dokázali mezi sebou řešit problémy. Problémem bylo to, že k lidem mimo skupinu se až tak uctivě nechovali a na krku měli spoustu vražd nevinných lidí. (16.05.2016)

Tentokrát bez jakéhokoliv "vyššího cíle" - většinou bez světa v ohrožení (a arc se světem v ohrožení je nejslabší částí), bez jasné motivace pro všechny přítomné směřovat k cíli - prostě jen interakce silných a sympatických postav. Emoce jsou tentokrát mnohem osobnější, nezatížené zodpovědností přesahující hrdiny, kteří můžou bojovat sami za sebe - což je pro mě v anime docela příjemné oživení. Ke konci to bohužel trochu vyhnije, začne být repetitivní a neurčitost pravidel se začíná projevovat vhazováním nových a nových prvků, takže to začíná být místy otrava - ale silné momenty jsou silné velmi. (24.12.2018)

Co se "nikdy nekončících" shōnenů typu Naruto, Bleach, atp. týče, Hunter x Hunter je pro mě něčím, co bych vyjádřil jako kombinaci toho nejlepšího z nich, zveličeno dalšími kreativními nápady. Nejsou tu žádné zbytečné fillery, občas se sice objevila nějaká rekapitulace, ale odhadoval bych to v průměru tak na jednu epizodu za 20-40 dalších. Další věcí je fakt, že HxH 2011 je remake původního HxH. To má svoje plusy i mínusy. V kategorii remaků ale rozhodně špička. Není tu snad nic, čím by se povedlo zprznit původní nádech a aktuální rozlišení obrazu to jen zlepšuje. Nerad koukám na nekvalitní video, pokud nemusím, takže tohle rozhodně cením. (27.12.2013)

Nový HxH je podobný případ jako nový Fullmetal Alchemist. Poté co původní seriál vyšuměl do jakéhosi závěru navzdory tomu, že manga vycházela dále, dostavila se o několik let později u pánů a dam ze studia Madhouse potřeba příběh dovést až do zdárného konce podle předlohy a eliminovat fillery, respektive trochu volnější epizody, jimiž byla napuštěna původní verze. Výsledek? Seriál od začátku ubíhá stylem „to, co v původním anime trvalo dvě epizody, tady dáme do jedné, ať tu nezadaptovanou část příběhu co nejrychleji doženem”, což znamená, že tvůrci na začátku leccos vypustili, značně zrychlili nebo pozměnili. Ať už návrhy postav, množství krve (značná cenzura) nebo dabéry postav. Proto si myslím, že člověk, jenž mangu nebo původní anime nezná, si úvod s hunterskou zkouškou tolik neužije. Chyběla mi tam ona napínavá, hutná atmosféra z původního seriálu, chybělo mi tam více prostoru na představení postav (skoro mi přišlo, jako by je tvůrci představili stylem „čau, já jsem Kurapika a chci se mstít” nebo „nazdar, jsem Leorio a budu tu hrát roli šaška”). Po Zkoušce a výpravě za Killuou ovšem tempo zvolňuje, postavy dostávají více prostoru na získání sympatií a i té krve začíná přibývat (nezměnili náhodou čas vysílání?), díky čemuž se v mých očích celková kvalita začíná blížit kvalitám původního seriálu, v novoyorcké části se mu téměř vyrovnává a v Greed Islandu jej dokonce překonává (byť i u tohohle remaku považuji Greed Island za jednu z těch slabších částí seriálu). Na onu očekávanou část se zmutovanými hmyzáky jsem si musel nejdřív trochu zvykat, ale po několika dílech jsem se na tu správnou vlnu chytil a dokázal si i tuhle část užít díky krásně hutné atmosféře a sympatickým záporákům (Neferpitou ftw!). Právě postavy jsou jednou z hlavních předností HxH, díky nimž seriál stavím mezi špičku šónenu. Postavy sice do jisté míry naplňují nepsané tradice postav šónenu, ale zároveň nejsou jasně kladné nebo záporné, nestojí pořád na jedné straně barikády, nepůsobí dojmem tvorby přes šablonu a umí překvapit. Líbí se mi Togašiho nápady, odhodlání zabíjet klaďase a nešetřit násilím. Líbí se mi, že v seriálu nejsou ani fillery, ani roztahané souboje s mnoha flashbacky na několik dílů. Je mi proto opravdovou záhadou, proč si třeba takový Fairy Tail získal o mnoho větší popularitu než HxH. (01.04.2012)